Reportáže v regionech
Křemelná – hora
Hora Křemelná shlíží z výšky 1150 metrů na stejnojmennou řeku, podél jejíhož toku jsme se toulali minule. Masiv najdeme poblíž Hartmanic a v dobách existence vojenského výcvikového prostoru sem byl vstup zakázán. Lesy v odlehlých končinách si v minulosti zvolil za svůj domov mimořádně vzácný pták tetřevec, který je křížencem tetřívka obecného a tetřeva hlušce. Na svazích Křemelné najdeme také spoustu připomínek bývalého osídlení. Žili tu převážně šumavští Němci, kteří museli po válce odejít. Uvolněný prostor zabrali vojáci a ti většinu stop předcházejícího života zahladili. Zmizela například celá královácká rychta Stodůlky.
Křemelná – hora
Křemelná – řeka
Je považována za nejkrásnější řeku Šumavy a mnohými znalci dokonce za nejpůvabnější v celé zemi. Dlouhá je sice jen necelých třicet kilometrů, ale zajímavých míst kolem ní najdete spoustu. Její břehy lemuje panenská příroda připomínající místy kanadskou krajinu. Marně byste na nich naopak hledali jakékoliv stavby. Jmenuje se Křemelná. Při své pouti vytváří otevřené údolí se slatěmi a zvládla vyhloubit i obdivovaný kaňon. Tak se vydáme na malou túru podél jejího toku. Dozvíme se, kde pramení a nemineme samozřejmě ani místo, kde se stéká s Vydrou a společně pak krajinou pokračují coby Otava.
Křemelná - řeka
Korálkářka Alena Kyrálová
Alena Kyrálová ze Sušice pochází ze sklářské rodiny. Rodiče pracovali jako brusiči a ona zpočátku kráčela v jejich stopách. Během mateřské dovolené se ale pustila do tvorby korálků, takzvaných páteříků, ze kterých se kdysi navlékaly růžence. Jejich jméno je odvozeno od prvních slov známé křesťanské modlitby Otčenáš. Otče náš je v latině Pater Noster. K horám tato výroba po staletí neodmyslitelně patřila a Alena tak udržuje při životě dávnou tradici. Předvede nám, jak nad kahanem její křehká krása vzniká. Korálek se skládá z mnoha vrstev. S každou z nich nepatrně roste, z centimetrového korálku může být dvoucentimetrový až třícentimetrový. Na jeden růženec je jich zapotřebí zhruba šedesát. Alena ovšem z rozžhaveného materiálu dovede vykouzlit i půvabné figurky.
Korálkářka Alena Kyrálová
Prachatická obchodní cesta
Šumavou kdysi vedly tři staré obchodní cesty, po kterých se z Pasova do Čech přivážela tolik žádaná sůl z alpských nalezišť. Takzvaná „Horní“ končila v Kašperských Horách, „Střední“ ve Vimperku a nejstarší a nejvíce frekventovaná „Dolní“ v Prachaticích. Od počátku 16. století se těmhle cestám začalo říkat „Zlatá stezka“. Stejný název má od letoška síť pěších tras při česko-německé hranici. Nás ale tentokrát k výletu zlákala prachatická větev té původní. Živo je na ní pořád, jen místo soumarů s těžkým nákladem tudy putují rodinky s dětmi k zookoutku u Fefrovských rybníčků.
Prachatická obchodní cesta
Špičák a snowboardy
Letošní počasí přeje milovníkům zimních radovánek. My si štědré sněhové nadílky budeme užívat na šumavském Špičáku, kde je k dispozici osm a půl kilometru upravených sjezdovek. Připomeneme si něco z historie oblíbené hory a jejího okolí. První lyžařské závody se na ní konaly již v roce 1902. Později v roce 1921 zde byl dokonce vybudován skokanský můstek, který sloužil až do sedmdesátých let. Vznikl na nejprudší sjezdovce, která se jmenuje Šance. Údajně je její svah dokonce tím nejprudším v republice. Potkat na ní můžeme lyžaře, ale i vyznavače jízdy na jednom prkně, tedy na snowboardech. Ty se tu dokonce v jednom malém domku v podstatě přímo u sjezdovky vyrábějí. A nás bude zajímat, jak to probíhá.
