Reportáže v regionech
Korálkářka Alena Kyrálová
Alena Kyrálová ze Sušice pochází ze sklářské rodiny. Rodiče pracovali jako brusiči a ona zpočátku kráčela v jejich stopách. Během mateřské dovolené se ale pustila do tvorby korálků, takzvaných páteříků, ze kterých se kdysi navlékaly růžence. Jejich jméno je odvozeno od prvních slov známé křesťanské modlitby Otčenáš. Otče náš je v latině Pater Noster. K horám tato výroba po staletí neodmyslitelně patřila a Alena tak udržuje při životě dávnou tradici. Předvede nám, jak nad kahanem její křehká krása vzniká. Korálek se skládá z mnoha vrstev. S každou z nich nepatrně roste, z centimetrového korálku může být dvoucentimetrový až třícentimetrový. Na jeden růženec je jich zapotřebí zhruba šedesát. Alena ovšem z rozžhaveného materiálu dovede vykouzlit i půvabné figurky.
Korálkářka Alena Kyrálová
Prachatická obchodní cesta
Šumavou kdysi vedly tři staré obchodní cesty, po kterých se z Pasova do Čech přivážela tolik žádaná sůl z alpských nalezišť. Takzvaná „Horní“ končila v Kašperských Horách, „Střední“ ve Vimperku a nejstarší a nejvíce frekventovaná „Dolní“ v Prachaticích. Od počátku 16. století se těmhle cestám začalo říkat „Zlatá stezka“. Stejný název má od letoška síť pěších tras při česko-německé hranici. Nás ale tentokrát k výletu zlákala prachatická větev té původní. Živo je na ní pořád, jen místo soumarů s těžkým nákladem tudy putují rodinky s dětmi k zookoutku u Fefrovských rybníčků.
Prachatická obchodní cesta
Špičák a snowboardy
Letošní počasí přeje milovníkům zimních radovánek. My si štědré sněhové nadílky budeme užívat na šumavském Špičáku, kde je k dispozici osm a půl kilometru upravených sjezdovek. Připomeneme si něco z historie oblíbené hory a jejího okolí. První lyžařské závody se na ní konaly již v roce 1902. Později v roce 1921 zde byl dokonce vybudován skokanský můstek, který sloužil až do sedmdesátých let. Vznikl na nejprudší sjezdovce, která se jmenuje Šance. Údajně je její svah dokonce tím nejprudším v republice. Potkat na ní můžeme lyžaře, ale i vyznavače jízdy na jednom prkně, tedy na snowboardech. Ty se tu dokonce v jednom malém domku v podstatě přímo u sjezdovky vyrábějí. A nás bude zajímat, jak to probíhá.
Špičák a snowboardy
Toulky Šumavou
Naše toulky Šumavou tentokrát odstartujeme poměrně netradičně. Zkontrolujeme si čas u nejmladšího orloje v zemi. Od loňského podzimu ukazuje hodiny v Hojsově Stráži, vísce ležící na svahu hory Můstek. Vybudoval ho Zdeněk Landa ve své pražské dílně a pak doma na půdě ze součástek z odložených šicích strojů a bicyklů, které objevil ve sběrných surovinách. Jen řetězy na táhla koupil nové. Prozradí nám, co všechno jeho stroj ukazuje a jaká neobvyklá řešení pro něj vymyslel. Pak se vydáme do okolní krajiny. Například na vyhlídku nad nejhlubším šumavským údolím, odkud je vidět až k největšímu jezeru hor na západních hranicích. A připomeneme si rovněž časy, kdy značná část oblasti byla přístupná v podstatě jen vojákům.
Toulky Šumavou
Elektromobilem po Šumavě
Výpravu na Šumavu si s námi tentokrát užijí i ti, kteří zrovna nepatří k milovníkům dlouhých horských túr. Vyrazíme totiž elektromobilem. Nepobouříme tudíž ani ochránce přírody. A zvládneme toho prozkoumat poměrně hodně. Nejprve nás čeká Král Šumavy. Tedy přesněji vzpomínka na známý film, který se v těchto končinách kdysi natáčel. Zastavíme se třeba v místech, kde se ve snímku Jiřina Švorcová topila a zjistíme, jak tu tehdy v parném suchém létě vzniklo klasické šumavské rašeliniště. Pak se potěšíme modrou krásou kosatcové louky u Skelné a ještě stihneme zajet do Železné Rudy. Tam nás čeká nová expozice na téma Člověk, příroda a obnovitelné zdroje energie a poté třeba nahlédnutí do světa bobrů, jelenů, laní a dokonce i losů.
