Reportáže v regionech
Kraselov v Podlesí
Oblasti v Šumavském podhůří vymezené přibližně toky řek Otavy a Volyňky se říká Podlesí. Kromě malebné a lidskými zásahy jen málo poznamenané přírodě nabízí i místa s pozoruhodnou a tajuplnou historií. Jedním z nich je Kraselov. První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1352, tedy z období vlády Karla IV. A právě tohoto panovníka připomíná vzácný artefakt uložený v tamním kostele. Naši průvodci nám prozradí, o jakou vzácnost jde.
Kraselov v Podlesí
Menhiry v Zuklínském lese
Spisovatel Karel Klostermann zasvětil své literární dílo Šumavě, po které se tak rád toulal. Jedním z jeho oblíbených cílů bývala hora Javorník nedaleko Stach, z jejíhož vrcholu se kochal výhledy do kraje. Stoupal k němu Zuklínským lesem, kde nejspíš bez povšimnutí míjel zhruba dvacítku obrovských kamenů. Tyto tajemné menhiry totiž začaly poutat pozornost až v posledních desetiletích, kdy zaujaly různé badatele a psychotroniky. Odborníci si nad jejich původem lámou hlavy. K několika z nich se v následujících minutách vypravíme.
Menhiry v Zuklínském lese
Putování Kdyňskem
Šumavu a Český les od sebe odděluje Všerubský průsmyk, kterým kdysi putovali pocestní i kupci, ale také jím přicházeli nepřátelští vojáci. A tak vydal Přemysl Otakar II. příkaz ke stavbě hradu Rýzmberk, který měl provoz na stezce střežit. Pod ním pak vyrostla Kdyně, přes níž nyní prochází jedna z větví poutní Svatojakubské cesty vedoucí z Prahy do španělského Santiaga de Compostela ke hrobu apoštola Jakuba Většího. Její část si projdeme.
Putování Kdyňskem
Boží muka
Boží muka začala naši krajinu zdobit už někdy ve 14. století. Nevelké stavbičky vyrůstaly většinou v místech, kde došlo k nějaké tragédii, nebo jako projev vděčnosti za uzdravení či záchranu života. Představovaly sloup, u kterého byl před svým ukřižováním bičován Ježíš. Mnohé z nich zanikly, ale spoustu se jich podařilo zachránit, především zásluhou nadšenců, kteří je opravili a dál o ně pečují. Třeba na Šumavě je to i 86letý Stanislav Schneedorf z Volar. Od 80. let obnovil a zrenovoval desítky těchto drobných památek. K některým nás teď osobně zavede.
Boží muka
Ždánov
Málokterý návštěvník Kašperských Hor si nechá ujít prohlídku nejvýše položeného hradu u nás – Kašperku. My dnes ale zamíříme do opačné části přírodního parku Kašperská vrchovina. Její dominantou je hora Ždánov s vrcholem ve výšce necelých 1065 metrů. Její protáhlý hřeben, kde se jen obtížně hledá dominující bod, je jakousi přirozenou geologickou hranicí mezi Pošumavím a vlastní Šumavou. Množství turistů v těchto končinách není tak velké, přesto tu najdete celou řadu zajímavostí.
