Reportáže v regionech

Vyhledávat podle textu »

Naučná stezka Olšina

Naučná stezka Olšina Olšina nedaleko Horní Plané na Šumavě je jedním z nejvýše položených chovných rybníků na našem území. Vznikl už na počátku 15. století, podle některých zdrojů ještě dřív. Nejen jeho historii, ale i okolní přírodu turistům přibližuje nová naučná stezka. Vydat se po ní můžete do míst, která byla dlouhá desetiletí součástí vojenského prostoru Boletice a tím pádem veřejnosti nepřístupná. Je dlouhá přes sedm kilometrů a provede vás přes mokřady, rašeliniště a dokonce i po dřevěných pilotech nad hladinou. Vypravíme se k nejzajímavějším zastavením a prozradíme vám, kterým rostlinám a živočichům se v oblasti nejvíc daří.

MapaNaučná stezka Olšina
videoNaučná stezka Olšina
...
video video

Naučná stezka Olšina

Ostrý

Ostrý V místech, kudy vede česko-bavorská hranice, vyšlápneme na jeden z nejvyšších šumavských vrcholů –Ostrý. Vlastně tu můžeme pokořit hned vrcholy dva. Malý Ostrý se tyčí do výšky 1266 metrů, zatímco jeho o trochu vyšší bratříček – sousední Velký Ostrý – až do 1293 metrů. Podle mnoha milovníků Šumavy jde o její vůbec nejhezčí horu. Možná proto, že nabízí panoramatický daleký výhled do všech směrů. Pro svoji siluetu z českého vnitrozemí dostala přezdívku Prsa Matky Boží. Stejně dominantně působí při pohledu ze sousední bavorské oblasti Lamer Winkel, a proto ji naši západní sousedé možná trochu neskromně, ale hrdě nazývají Matterhorn Bavorského lesa.

MapaOstrý
videoOstrý
...
video video

Ostrý

Po stopách milovské sklárny

Po stopách milovské sklárny Skláři ze Šumavy i severu Čech bývali vždy vyhlášení daleko za hranicemi naší země. Ve světě ovšem slavili úspěchy i jejich kolegové z Horácka na Českomoravské vrchovině. První hutě v tomhle regionu vznikaly už ve středověku, ale k nejvyhlášenějším a nejlepším u nás patřila ta, která stávala v 19. století v Českých Milovech na Žďársku. Do míst, kde se tehdy unikátní křehká krása rodila, se vypravíme a projdeme se jimi po naučné stezce. Naši průvodci nám prozradí, kdy sem přišli první skláři, co všechno vyráběli, čím svá díla barvili a zdobili i to, kde si jejich um můžeme připomenout.

MapaPo stopách milovské sklárny
videoPo stopách milovské sklárny
...
video video

Po stopách milovské sklárny

Naučná stezka Radešovské skály

Naučná stezka Radešovské skály Otava vzniká soutokem šumavských bystřin Vydry a Křemelné. Její nejčastější přívlastek je zlatonosná, ale lidé ji využívali i jinak. Plavilo se po ní dřevo, její síla pomáhala sklárnám a papírnám, chovaly se v ní perlorodky a dodnes se tu prohánějí pstruzi. My se vydáme k jednomu z nejmalebnějších úseků Otavy mezi Annínem a Radešovem. Okolím řeky nás provede naučná stezka Radešovské skály. Začíná ve sklářské osadě Annín, kde v roce 1796 vznikla huť, která vyráběla růžové sklo italskou technikou. Počátkem 19. století v ní poprvé v Rakousko – Uhersku vytavili rubínové sklo s použitím zlata. A zdejší pece od roku 1934 jako první v Československu využívaly elektrický proud. Slavné momenty místní historie si připomeneme i v Radešově.

MapaNaučná stezka Radešovské skály
videoNaučná stezka Radešovské skály
...
video video

Naučná stezka Radešovské skály

Chodské kroje

Chodské kroje Chodsko je jednou z mála oblastí u nás, kde se na slavnosti i do kostela stále chodí v krojích. Lidí, kteří tenhle tradiční lidový oděv nosí, dokonce přibývá, a rozhodně nejde jen o členy zdejších folklórních souborů. Odkaz předků se snaží udržovat při životě i spolek „Chodsko žije“. Jednou z jeho členek je Denisa Ridel Drahonská, která ve své krejčovské dílničce ve Staněticích u Domažlic opravuje sváteční obleky z časů našich prababiček a jako jedna z mála v regionu také šije nové. Prozradí nám, jak jednotlivé části vznikají, kdy se podle pověsti poprvé na sukních objevily sklady i to, zda kroje podléhají módním trendům.

MapaChodské kroje
videoChodské kroje
...
video video

Chodské kroje

Další stránky:« 3 4 5 6 7 »