Reportáže v regionech
Putování Kdyňskem
Šumavu a Český les od sebe odděluje Všerubský průsmyk, kterým kdysi putovali pocestní i kupci, ale také jím přicházeli nepřátelští vojáci. A tak vydal Přemysl Otakar II. příkaz ke stavbě hradu Rýzmberk, který měl provoz na stezce střežit. Pod ním pak vyrostla Kdyně, přes níž nyní prochází jedna z větví poutní Svatojakubské cesty vedoucí z Prahy do španělského Santiaga de Compostela ke hrobu apoštola Jakuba Většího. Její část si projdeme.
Putování Kdyňskem
Boží muka
Boží muka začala naši krajinu zdobit už někdy ve 14. století. Nevelké stavbičky vyrůstaly většinou v místech, kde došlo k nějaké tragédii, nebo jako projev vděčnosti za uzdravení či záchranu života. Představovaly sloup, u kterého byl před svým ukřižováním bičován Ježíš. Mnohé z nich zanikly, ale spoustu se jich podařilo zachránit, především zásluhou nadšenců, kteří je opravili a dál o ně pečují. Třeba na Šumavě je to i 86letý Stanislav Schneedorf z Volar. Od 80. let obnovil a zrenovoval desítky těchto drobných památek. K některým nás teď osobně zavede.
Boží muka
Ždánov
Málokterý návštěvník Kašperských Hor si nechá ujít prohlídku nejvýše položeného hradu u nás – Kašperku. My dnes ale zamíříme do opačné části přírodního parku Kašperská vrchovina. Její dominantou je hora Ždánov s vrcholem ve výšce necelých 1065 metrů. Její protáhlý hřeben, kde se jen obtížně hledá dominující bod, je jakousi přirozenou geologickou hranicí mezi Pošumavím a vlastní Šumavou. Množství turistů v těchto končinách není tak velké, přesto tu najdete celou řadu zajímavostí.
Ždánov
Za šumavskými minerály Velhartickem
Řeka Otava se dodnes pyšní přívlastkem zlatonosná. Už méně se ví, že tento drahý kov se kdysi hojně rýžoval i na jejím přítoku Ostružné. Ta protéká údolím pod velhartickým hradem, který se proslavil zejména tím, že v roce 1422 posloužil jako úkryt českých korunovačních klenotů. Naproti němu se na druhém břehu tyčí štolami prošpikovaný kopec Borek, který býval před staletími pro změnu významným zdrojem stříbrné rudy. A právě k němu se vypravíme.
Za šumavskými minerály Velhartickem
Stezka podél Vydry
K symbolům Šumavy patří říčka Vydra s korytem plným obřích balvanů. Podél jejího toku vede řada turistických cest a taky naučná stezka. Ta začíná u dvorce Antýgl, kterému podle jedné z teorií dala jméno nedaleká sklárna. Měla mít totiž jedinou pánev, což se německy řekne Ein Tiegel. Jenže podle historiků měla hned tři, takže kdo ví, jak to doopravdy bylo. Každopádně my se odtud po vyznačené trase vydáme až na Čeňkovu pilu k soutoku Vydry s Křemelnou. Celý úsek měří necelých osm kilometrů a půjdeme nenáročným terénem.
