Reportáže v regionech
Plešné jezero na Šumavě
Národní park Šumava je s rozlohou 680 km? největším u nás. Společně s Bavorským lesem na německé straně hranice pak vytváří jednu z nejrozsáhlejších souvisle zalesněných ploch ve střední části starého kontitnentu, někdy nazývanou Zeleným srdcem Evropy. K nejvzácnějším místním lokalitám patří horské smrčiny, pralesní porosty slatě, rašeliniště a ledovcová jezera. Nás čeká výšlap na jeden z pěti nejvyšších šumavských vrcholů Plechý. Užijeme si krásný výhled a zastavíme se také u Plešného jezera, které se rozprostírá na úpatí hory. Zavedeme vás i ke Kamennému moři a dozvíme se, kdy a jak vzniklo.
Plešné jezero na Šumavě
Historické album Šumavy
Na Šumavě zaniklo po druhé světové válce na sto obcí a osad. Jejich obyvatelé museli ze svých domovů odejít a opuštěná stavení zlikvidovala armáda. Proto, aby nemohla sloužit jako skrýš agentům ze Západu nebo naopak našim lidem, kteří by se rádi do kapitalistického světa dostali. Na toulkách krajem ale dodnes můžete narazit na rozvalené základy chalup, zarostlé cesty, které nikam nevedou, nebo kamenné zídky. Třicet už neexistujících vesnic připomíná projekt Historické album Šumavy. Na místech, kde stávaly, se díky dobovým fotografiím můžete přenést do časů, kdy v nich vládl čilý ruch.
Historické album Šumavy
Vimperk
Historie vimperského zámku se začala psát už ve středověku. Pevnost střežící starou kupeckou stezku vedoucí z Bavorska do Čech nechal pravděpodobně vybudovat ve 13. věku Přemysl Otakar II. V éře renesance pak byla přestavěna na moderní šlechtické sídlo. To patřilo v průběhu staletí mocným rodům, například Rožmberkům nebo Schwarzenbergům. Po odchodu posledních pánů s modrou krví ale komnaty a sály osiřely, sloužily jako kanceláře i byty a areál chátral. V posledních letech se naštěstí dočkal velké obnovy. Dostal nový kabát a v jeho interiérech vznikla nová trasa. A my jsme si její prohlídku nemohli nechat ujít.
Vimperk
Voroplavba na Šumavě
Vory se u nás podle historických pramenů používaly už od středověku. Sloužily především k dopravě klád po vodě z horských oblastí do nižších poloh. Dřevo se takhle plavilo i ze šumavských lesů. Postupně až do Prahy, a dokonce i do Německa, kde se zpracovávalo například na pilách v okolí Drážďan. V polovině minulého věku ale slavné tradici zasadily osudovou ránu přehrady na Vltavě. Řeka se pro vory zavřela. Úplně v propadlišti dějin ale naštěstí neskončily. Turistům slavnou tradici připomíná několik nadšenců. My jsme se za nimi vypravili k Vchynicko-tetovskému kanálu nedaleko Modravy.
Voroplavba na Šumavě
Šumavský Everest
Mount Everest se tyčí do výšky 8848 metrů a pokořit ho není vůbec snadné. Tento velikán inspiroval několik nadšenců na Šumavě k vytvoření zajímavého projektu. Nazvali ho Šumavský Everest, a pokud se do něj pustíte, našlapete úplně stejný počet výškových metrů. Čekají vás například Knížecí stolec, Špičák, Třístoličník, Plechý, Smrčina, rybník Olšina, Moldaublick na německé straně hranice, ale také přívoz Horní Planá. Trasu můžete absolvovat během dovolené nebo si ji rozložit klidně na celý rok. Vezmeme vás na některá zastavení a prozradíme, co musíte udělat, když se budete chtít zapojit.
