Reportáže v regionech
Světlá a Černá hora
Krkonoše nabízejí spoustu zimních túr nejen na běžkách nebo skialpech. Čím dál víc jsou oblíbené pěší procházky. My se vypravíme na 12 km dlouhou méně známou trasu s převýšením 780 metrů, která vede přes dvě hory – Světlou a Černou. Právě ta druhá jmenovaná je dominantou východní části našich nejvyšších hor a tyčí se do 1298 metrů nad mořem. Je jedním z nejoblíbenějších cílů milovníků zimních sportů.
Světlá a Černá hora
Kašperskohorské betlémy
Stavění betléma patří k nejrozšířenějším vánočním zvykům. U zrodu této tradice stál v roce 1223 František z Assisi. U nás prý první jesličky postavili v roce 1560 jezuité v Praze. Novinka se pak rychle šířila i mimo metropoli a figury byly stále větší a pompéznější. V roce 1782 ale Josef II. zakázal betlémy vystavovat ve svatostáncích jako „způsob připomenutí narození Páně církve nedůstojný a přímo dětinský“. Dnes ale toto omezení neplatí. Unikátním dílem se pyšní i v Kašperských Horách.
Kašperskohorské betlémy
Soumarské rašeliniště
Rašeliniště jsou u nás na většině území poměrně vzácná, vyskytují se zejména v některých horských oblastech. Najdete je i na Šumavě, kde pokrývají celou desetinu rozlohy národního parku. Jsou to velmi cenné biotopy, které jsou pozůstatkem poslední doby ledové. Většina z nich je kvůli ochraně nepřístupná, ale několika vedou návštěvnické stezky, například tím u Soumarského mostu.
Soumarské rašeliniště
Šumavské sklo
Šumavští skláři dobývali křesťanský svět výrobou korálků do růženců, které věřící potřebovali pro své modlitby. Velký úspěch slavili i s terčíky – kulatými sklíčky, která sloužila v oknech dříve, než se rozšířilo sklo tabulové. S příchodem Rožmberků se v 16. století sortiment začal měnit a pro místní výrobce nastaly zlaté časy. V muzeu na zámku ve Vimperku opatrují unikátní sbírku s ukázkami práce generací sklářských rodin.
Šumavské sklo
Strážný
Vimperská větev Zlaté stezky byla jednou ze tří šumavských cest, po nichž putovalo zboží z Čech do Německa a opačně. Obchodníci se solí a dalšími produkty mířili k bavorským hranicím a přes ně do obce Phillipsreuth. My se vydáme v jejich stopách. Vyrazíme ze Strážného, který býval pro kupce jedním z míst odpočinku na dlouhé cestě. Díky čilému ruchu se postupně stal druhou nejbohatší obcí na Šumavě. Podíváme se, co se z těchto časů dochovalo.
