Reportáže v regionech
Šumavské sklářství
Po stopách šumavského sklářství a za prací kašperskohorských sklářů se vypravíme v našem posledním putování. Sklářství se tady vůbec docela dařilo. Původních asi dvacet hutí v sedmnáctém století vystřídaly později vlastní sklárny. Dnes v Kašperských horách najdete muzeum, které se pyšní některými unikátními kousky původních zakladatelů skláren, a sami uvidíte a možná i oceníte, že o výrobky těch sklářů současných je zájem nejen doma, ale i ve světě.
Šumavské sklářství
Keltové na Šumavě
Po stopách Keltů na Šumavě pátrala Toulavá kamera v poslední reportáži. V Kašperských horách jsme odstartovali naši cestu a doputovali jsme až k Obřímu hradu. Je opředen několika legendami, které rozkrývají, proč si ho výteční bojovníci postavili, a náš průvodce historik Vladimír Horpeniak nám vysvětlí, proč si možná obři nebo možná Keltové vystavěli hrad tak šikovně – totiž rovnou na zlaté žíle.
Keltové na Šumavě
Šumava
V posledním zastavení vás zavedeme na severozápadní Šumavu, do obce Hamry. Své jméno dostala po hamru, v němž se jako v prvním zpracovávala železná ruda. Odsud pak vystoupáme na vrch Ostrý, na němž prý ve středověku stával hrádek – tedy jakési obydlí pro strážní posádku. Naše poslední kroky vedou k Úhlavskému luhu – tříkilometrové stezce plné olší, javorů, jílů nebo buků.
Šumava
Šumava
Končit budeme v západních Čechách, na Šumavě. Začneme v obci Stožec, kterou na výsluní pozdvihl kníže Adolf Schwarzenberk, kdy zde nechal zbudovat vodní kanál. Pak zavítáme ke Stožecké skále, a to proto, že právě tady narazíte na Stožeckou kapli. Dřív tu prý byla studánka s léčebnými účinky a slepý kovář, jemuž její voda vrátila zrak, tu nechal postavit kapličku. A z vrcholu Stožecké skály je vidět až do Alp.
Šumava
Šumava
Andrea Toušlová nás pak zavede – kam jinam než na Šumavu. Tentokrát si vybrala jako cíl svého toulání s kamerou Modravu – dřevařskou obec, kterou si oblíbil i spisovatel Klostermann. Podíváme se na soutok tří tamních potoků – jeho výsledkem je pak divoká řeka Vydra. Na té vznikl kanál, díky nemuž se šumavské dřevo dostalo i do Prahy. V reportáži se dozvíte, proč se mu říká Vchynicko-tetovský.