Reportáže v regionech
Na běžkách kolem Chalupské slatě
Počasí stále ještě přeje ve výše položených oblastech příznivcům bílé stopy. Hlavně je asi potěší náš výlet na Šumavu. Vyrazíme z Borových Lad. Ale než připneme běžky, ještě si něco prozradíme o zdejší přírodě a také o známé Chalupské slati, kterou vede naučná stezka. Zastavíme se i u největšího rešelinného jezírka v Česku a zavzpomínáme na časy, kdy přes slať vedl jeden z převaděčských kanálů ke státní hranici. Převáděl tu Kilián Novotný, jeden z králů Šumavy. Pak už ale vyrazíme do bílé stopy. Čeká nás krásná příroda, dřív tu ale bývalo poměrně rušno, zdejší kraj byl mnohem hustěji osídlený. Třeba v obci s názvem Nový svět žila víc než tisícovka obyvatel. Po válce jich zbylo jen dvacet. A s odchodem německých obyvatel zmizely i původní názvy vesnic. Některé si připomeneme.
Na běžkách kolem Chalupské slatě
Modravské pláně
Šumava nabízí spoustu krásných míst, do některých je ale vstup běžným návštěvníkům zapovězen. S průvodcem se v současné době můžete vypravit i do končin, které se těší nejvyšší ochraně. Připraveno je tu celkem šest tras, ta naše měří zhruba patnáct kilometrů. Co nás na takové procházce čeká? Tak například rašelinná jezírka, jejichž voda si drží stále stejnou teplotu zhruba tří stupňů Celsia. Nebo četné lišejníky. Připomeneme si také časy železné opony i nebezpečí, které pro stromy znamená kůrovec. Prohlédneme si krásné horské smrčiny i pro nás skoro neznámé květiny. Podél chladného Rokyteckého potoka se pak vydáme z divoké přírody zpátky tam, kde naše cesta začala – k Javoří pile, kde se dřív, jak název napovídá, zpracovávalo dřevo.
Modravské pláně
Soumarské rašeliniště
Soumarský most nebo rostliny připomínající dobu ledovou můžeme vidět při výletu na Šumavu. Naše putování začneme kousek nad Lenorou na Teplé Vltavě. Doplujeme k Soumarskému mostu, přes který dřív po Zlaté stezce putovaly náklady. Dnes se u mostu měří hladina vody a rozhoduje se tu o tom, jestli mohou vodáci pokračovat či musí na břeh. Pokud vás potká to druhé, nabídneme procházku po naučné stezce, která nás provede bezmála stohektarovým rašeliništěm. Čeká nás půldruhého kilometru dlouhá výprava do doby ledové, protože právě v té době zdejší rostliny vznikly. Až do roku 2000 se v těchto místech průmyslově těžila rašelina, dnes si tu užívají hlavně turisté. Rozhlédneme se do kraje z vyhlídkové věže a dost možná tu někde potkáme i maskota stezky, skřítka Rašeliníčka.
Soumarské rašeliniště
Výlet na Březník
I když nižší polohy už ovládlo jaro, na horách si ještě milovníci zimy užívají sněhové nadílky. Vyjímkou není ani Šumava. My se vydáme na Modravu. Nejprve nahlédneme do expozice přibližující místní historii, přívítají nás tam i dřevění ptáčci, které místní obyvatelé v minulosti vyráběli a kteří se tu rodí i dnes. Pak nazujeme běžky a ve stopě vyrazíme na Březník. Naše cesta je vhodná i pro rodiče s dětmi, milovníci náročnějších terénů se mohou vydat k pramenům Vltavy. Zastavíme se v místech, kudy dřív vedla Zlatá stezka, porozhlédneme se po zajímavostech okolní přírody adojedeme až k hájence, kterou proslavil spisovatel Karel Klostermann. V časech nedávno minulých sem turisté nesměli, dnes je tu návštěvnické centrum, restaurace a taky muzeum. V něm najdeme předměty ze života místních obyvatel i ukázky práce zmiňovaného slavného spisovatele.
Výlet na Březník
Skitouringové trasy
Na Šumavě si na své přijdou nejen milovníci sjezdovek nebo bílé stopy, ale také skialpinisté. Mají tu k dispozici hned sedm skitouringových tras v celkové délce bezmála padesáti kilometrů. Čeká je krásná příroda a také řada zajímavých zastávek. Jednou z nich je pomníček ilustrátora Adolfa Kašpara, který náhle zemřel v roce 1934 cestou na Čertovo jezero. Nemineme samozřejmě ani jezero samotné, které je druhým největším ledovcovým na Šumavě a druhým nejhlubším na české straně. Svou fyzičku otestujeme při stoupání na Špičák a svou odvahu zase při sjíždění prudké sjezdovky. Zastavíme se také u Matušovy chaty na Pancíři. A pro všechny, kteří by se chtěli něco dozvědět o skialpiningu, přidáme pár užitečných informací.