Reportáže v regionech
Kvilda
K turisty nejvyhledávanějším místům Šumavy patří to, kde pramení Vltava. Zavítáme tam i my. Porozhlédneme se po krajině, která inspirovala spisovatele Karla Klostermanna a také hudebního skladatele Bedřicha Smetanu. Samotný pramen se nachází v místech, kde v roce 1923 postavil Klub českých turistů dřevěný srub. Před několika týdny byl zpřístupněn pramen nový – pod Černou horou. Najdete ho v nadmořské výšce bezmála 1200 metrů. A při naší společné procházce prozradíme i nějaké to tajemství, které se k těmhle místům váže. Zastavíme se také ve známé vesničce Kvildě, která je poprvé v historických pramenech zmiňovaná už v 16. století.
Pramen Vltavy na Šumavě
Šumavské Hůrky
V nížinách už vládne jaro, ve vyšších polohách ale ještě zdaleka nekončí čas zimních radovánek. My toho využijeme a bílou stopou se chvíli budeme toulat na Šumavě kolem Hůreckého vrchu nedaleko Prášil. Zavzpomínáme na časy, kdy v téhle oblasti začínal vojenský újezd a dál se nesmělo. Ale i na doby mnohem starší, kdy se ve zdejších končinách dařilo sklárnám. Dokonce se právě odsud vyvážela benátská zrcadla do celého světa. Ruch, který tu vládl kdysi, odvál čas. Ale turisté tu i tak mají co obdivovat.
Šumavské Hůrky
Dřeváky
Klasické dřeváky bývaly dřív na Šumavě docela běžnou obuví. Místní je nosili do lesa, na pole, do školy a dokonce v nich i sportovali. A mnozí je v zimě také ve své chalupě vyráběli. Časy se ale mění a z tradičních dřeváků se stala hotová vzácnost. Pan Karel Fürbach z Volar se jim ale věnuje dodnes. Nechá nás přihlížet jejich výrobě a přidá nám k tomu pár zajímavostí. Například tu, že nejlepším materiálem je dřevo z borovice. Ukáže nám také speciální nástroje, které se už taky dneska získávají docela složitě.
Šumavské dřeváky
Hamerský potok
Z Horské Kvildy se vydáme údolím Hamerského potoka. Šumava – místo, které netřeba představovat, má dokonce dvě Kvildy. Právě z Horské Kvildy, která patří vůbec k nejvýše položeným obcím v Čechách, se teď společně vypravíme po jedné z nejhezčích turistických značených tras údolím Hamerského potoka k říčce Vydře.
Nejprve nás přivítá řezbář Ladislav Pavel, zavítáme do Polaufova hostince, který proslavil šumavský bard Karel Klostermann ve svém románu V ráji šumavském, a kameru zaujal i Sepp Rankl – silák, který zvládl i žebřiňák s nákladem.
Od Seppa Rankla pak vyrazíme po modré mezi ohrady – průvodci nám budou „krasavci“. Rohatí přežvýkavci se sem, k Hamerskému potoku, přistěhovali před pár lety ze Skotska. Jejich původ sahá až do dob Keltů. Nikdo je nešlechtil, takže jsou otužilí a na pastvinách bez střechy nad hlavou tráví celý život. A druhým průvodcem, který nás zasvětí do tajů a krás těchto míst, pak bude Vladimír Horpeniak. Řeč bude třeba o Antýglu.
Hamerský potok
Idina pila
Dál pak zamíříme na Šumavu, kde se zaměříme na bývalou schwarzenberskou hájovnu. V roce 1997 začala už jako Idina Pila pod Boubínem sloužit jako nové a v té době jediné informační středisko na území CHKO Šumava.
Sezónní středisko má zaměření především na Boubínský prales a je jedno z nejnavštěvovanějších na Šumavě. V září roku 2008 byla zahájena kompletní rekonstrukce budovy. Investice za vnitřní zajímavé expozice vystoupaly ke dvěma milionům korun. Oproti původnímu IS byla mimo jiné rozšířena expoziční plocha v přízemí a v 1. patře vzniklo zázemí pro organizované akce s kapacitou 10–15 účastníků.
Kvalita a krása tamního prostředí přímo vyzývá k pořádní výstav nebo seminářů. Svoji pozornost ale zaměříme i na Boubínský prales. Pro návštěvníky jsou v nové budově připraveny expozice, které se Boubínu a historii Boubínska věnují.
V okolí se kdysi nacházela i bývalá schwarzenberská obora. Dnes ji připomíná už jen obnovená chata pro služebnictvo nebo kaplička zasvěcena patronu všech myslivců sv. Hubertovi. Lovecký zámeček byl v roce 1931 zestátněn, rozebrán a přestěhován do obory v Hluboké nad Vltavou.