Reportáže v regionech

Vyhledávat podle textu »

Javorník

Javorník Nedělní cestování s kamerou po krajích českých, moravských a slezských začneme v Javorníku. Městečku, které čítá i s přilehlými obcemi něco kolem tří tisícovek obyvatel a které bylo spjato v historii s vratislavskými biskupy.

Ti si právě tady zřídili ve městě své sídlo. Není se čemu divit, město je to pěkné, navíc leží v zajímavé krajině severní části Rychlebského výběžku. Netradičně začneme naši návštěvu ve staré lékárně, kde si turisté sami můžou dokonce vyrobit vlastní medikamenty, pilulky, samozřejmě za bedlivého dohledu odborníka – léčivé účinky ale od nich nečekejte.

Důležité ovšem je, že projdeme muzeem, které ve svých horních patrech přichystalo zajímavé povídání o historii města. A seznámíme vás i s opomíjenou postavou Karla Ditterse, kterého pozval jeden z biskupů, a dokonce mu nabídl šéfování vídeňské královské opery. Proč odmítl? I to vám prozradí Hana Polášková z Městského kulturního centra.

A protože Javorník je skutečně město starobylé, najdeme i tady patřičně starý hřbitovní kostelník, zhruba někdy z 13. století, se vzácnými portály a netypickou „výzdobou“ i gotickou architekturou.

MapaJavorník
videoJavorník
...
video video

Javorník

Srní

Srní Vypravíme se po stopách Karla Klostermanna. Jeho život je spjat se Šumavou, i když se narodil v Rakousku. Měl být lékařem, stal se spisovatelem. O jeho životě a osudu si budeme povídat na pětikilometrové stezce, která se pyšní spisovatelovým jménem.

Klostermann měl na Šumavě hodně příbuzných, žili roztroušeně v okolí Srní, a dopátrat se, odkud sem přišli nebo kde se vzali, není vůbec jednoduché. Jak říká autor naučné klostermannské stezky Josef Štemberk – teorií je několik.

Jedna říká, že sem přišli z Porýní, jiní badatelé se přiklánějí k názoru, že jejich jméno musí být spjato s Klášterským mlýnem, německy Klostermühle.

Projdeme se i rodištěm otce slavného spisovatele 19. století – na místě původního dvora je dnes penzion. Nová stezka nás ale dovede až ke skalní vyhlídce – při ideálním počasí je odsud vidět až k Zelené hoře.

A ukážeme vám i sáně, takzvané šmejčky, pamatující Klostermannovu dobu.

MapaSrní
videoSrní
...
video video

Srní

Zřícenina Kunžvart

Zřícenina Kunžvart Trocha češtinářské teorie o původu místních jmen. Budete ji potřebovat, protože vás zavedeme na hradní zříceninu Kunžvart, která svůj původ nezapře v německém Kunigswarte.

Původní hrad založil na počátku 14. století král Jan Lucemburský, a to hlavně proto, aby ochránil zemské hranice a tzv. Zlatou stezku. Byl to krok víc než žádoucí, v kraji totiž řádili lapkové.

Hrad se vypínal na 35 metrů vysokém skalním vrchu a byl chráněný kolmými stěnami. Od roku 1545 je neobýván a už téměř pět století se o něm mluví jako o zřícenině.

Nejstarší písemná zmínka o něm pochází z roku 1359, kdy král Karel IV. potvrzuje jeho držení společně s vimperským panstvím Peškovi z Janovic. Význam hradu ještě vzrostl i proto, že se tady kdysi vybíralo clo na trase z Pasova do Vimperka.

MapaZřícenina Kunžvart
videoZřícenina Kunžvart
...
video video

Zřícenina Kunžvart

Novohradsko

Novohradsko Novohradsko – pás vinoucí se přes rakousko-českou hranici v jižních Čechách směrem k Vitorazsku. Kdysi nepřístupné pohraničí dnes ožilo. I díky fajnšmekrům, kteří oceňují například takové klauzy.

Jestli nevíte, co to je, pak vězte, že jde o uměle vytvořenou nádrž na vodu, která kdysi sloužila hlavně vorařům při splavování dřeva. Protože už tady na závory nenarazíte, vypravili jsme se sem i my. A podle pana Františka Štangla, lokálního patriota, si tady každý najde své.

Od potoků s neuvěřitelně čistou vodou až po Žofínský prales. A ona ta procházka bude zajímavá i jazykově. Jedna ze zaniklých osad se jmenovala totiž Nový Holand. Proč? Vlastně nikdo neví.

A tajemná je i receptura na výrobu tzv. hyalitu. Černý a červený uvidíte v městečku Nové Hrady, který tu připomíná dobu vlády Bukvojů.

A návdavkem přidáme i zachráněnou dívku Lauru, která prý městu velmi pomohla jednoduchým trikem.

MapaNovohradsko
videoNovohradsko
...
video video

Novohradsko

Přírodní rezervace Mářský Vrch a kostel svatého Vojtěcha ve Lštění

Přírodní rezervace Mářský Vrch a kostel svatého Vojtěcha ve Lštění Severovýchodně od Vimperka, v šumavském předhůří se u obce Svatá Máří nachází přírodní rezervace Mářský Vrch, kterému se jinak říká i Lysá skála nebo Liščí Vrch. Nadmořská výška 906 metrů. Rozloha tři čtvrtě hektaru. Raritou této lokality je kamenné moře. Vzniklo už ve starohorách, kdy vulkány magmatu pronikly do písčitých uloženin mořského dna.

Štítkov, k němuž doputujeme po turistických značkách, proslavily půvabné roubenky. Stojí nedaleko Mářského Vrchu – z toho je dnes přírodní rezervace s rozhlednou a kapličkou.

Z Mářského Vrchu pak vede modrá turistická značka. Po dvoukilometrovém putování dorazíme do obce Lštění. Už ve raném středověku tady stávalo hradiště, které nechal vystavět přemyslovský kníže Spytihněv. V polovině 13. století tady byl zbudován kostel svatého Vojtěcha. 902 nadmořských metrů mu zaručuje, že je jednou z nejvýše položených sakrálních staveb u nás. Kostel sice poškodil blesk, a to už v 18. století, ale zdařilá oprava v barokním duchu jako by ho předurčila k tomu, aby se stal turisticky zajímavým místem.

MapaPřírodní rezervace Mářský Vrch a kostel svatého Vojtěcha ve Lštění
videoPřírodní rezervace Mářský Vrch a kostel svatého Vojtěcha ve Lštění
...
video video

Přírodní rezervace Mářský Vrch a kostel svatého Vojtěcha ve Lštění

Další stránky:« 12 13 14 15 16 »