Reportáže v regionech

Vyhledávat podle textu »

Šumavské Hůrky

Šumavské Hůrky V nížinách už vládne jaro, ve vyšších polohách ale ještě zdaleka nekončí čas zimních radovánek. My toho využijeme a bílou stopou se chvíli budeme toulat na Šumavě kolem Hůreckého vrchu nedaleko Prášil. Zavzpomínáme na časy, kdy v téhle oblasti začínal vojenský újezd a dál se nesmělo. Ale i na doby mnohem starší, kdy se ve zdejších končinách dařilo sklárnám. Dokonce se právě odsud vyvážela benátská zrcadla do celého světa. Ruch, který tu vládl kdysi, odvál čas. Ale turisté tu i tak mají co obdivovat.

MapaŠumavské Hůrky
videoŠumavské Hůrky
...
video video

Šumavské Hůrky

Dřeváky

Dřeváky Klasické dřeváky bývaly dřív na Šumavě docela běžnou obuví. Místní je nosili do lesa, na pole, do školy a dokonce v nich i sportovali. A mnozí je v zimě také ve své chalupě vyráběli. Časy se ale mění a z tradičních dřeváků se stala hotová vzácnost. Pan Karel Fürbach z Volar se jim ale věnuje dodnes. Nechá nás přihlížet jejich výrobě a přidá nám k tomu pár zajímavostí. Například tu, že nejlepším materiálem je dřevo z borovice. Ukáže nám také speciální nástroje, které se už taky dneska získávají docela složitě.

MapaDřeváky
videoŠumavské dřeváky
...
video video

Šumavské dřeváky

Hamerský potok

Hamerský potok Z Horské Kvildy se vydáme údolím Hamerského potoka. Šumava – místo, které netřeba představovat, má dokonce dvě Kvildy. Právě z Horské Kvildy, která patří vůbec k nejvýše položeným obcím v Čechách, se teď společně vypravíme po jedné z nejhezčích turistických značených tras údolím Hamerského potoka k říčce Vydře.

Nejprve nás přivítá řezbář Ladislav Pavel, zavítáme do Polaufova hostince, který proslavil šumavský bard Karel Klostermann ve svém románu V ráji šumavském, a kameru zaujal i Sepp Rankl – silák, který zvládl i žebřiňák s nákladem.

Od Seppa Rankla pak vyrazíme po modré mezi ohrady – průvodci nám budou „krasavci“. Rohatí přežvýkavci se sem, k Hamerskému potoku, přistěhovali před pár lety ze Skotska. Jejich původ sahá až do dob Keltů. Nikdo je nešlechtil, takže jsou otužilí a na pastvinách bez střechy nad hlavou tráví celý život. A druhým průvodcem, který nás zasvětí do tajů a krás těchto míst, pak bude Vladimír Horpeniak. Řeč bude třeba o Antýglu.

MapaHamerský potok
videoHamerský potok
...
video video

Hamerský potok

Idina pila

Idina pila Dál pak zamíříme na Šumavu, kde se zaměříme na bývalou schwarzenberskou hájovnu. V roce 1997 začala už jako Idina Pila pod Boubínem sloužit jako nové a v té době jediné informační středisko na území CHKO Šumava.

Sezónní středisko má zaměření především na Boubínský prales a je jedno z nejnavštěvovanějších na Šumavě. V září roku 2008 byla zahájena kompletní rekonstrukce budovy. Investice za vnitřní zajímavé expozice vystoupaly ke dvěma milionům korun. Oproti původnímu IS byla mimo jiné rozšířena expoziční plocha v přízemí a v 1. patře vzniklo zázemí pro organizované akce s kapacitou 10–15 účastníků.

Kvalita a krása tamního prostředí přímo vyzývá k pořádní výstav nebo seminářů. Svoji pozornost ale zaměříme i na Boubínský prales. Pro návštěvníky jsou v nové budově připraveny expozice, které se Boubínu a historii Boubínska věnují.

V okolí se kdysi nacházela i bývalá schwarzenberská obora. Dnes ji připomíná už jen obnovená chata pro služebnictvo nebo kaplička zasvěcena patronu všech myslivců sv. Hubertovi. Lovecký zámeček byl v roce 1931 zestátněn, rozebrán a přestěhován do obory v Hluboké nad Vltavou.

MapaIdina pila
videoIdina pila
...
video video

Idina pila

Hvězdárna Kleť

Hvězdárna Kleť O hvězdách, ale hlavně o místu, odkud se dají dobře sledovat – tak právě o tom bude naše první zastavení. Zavedeme vás na Kleť.

Observatoř Kleť se začala budovat v roce 1957, jižně pod vrcholem Kleti, v nadmořské výšce 1 070 metrů jako pobočka českobudějovické hvězdárny (nynější Hvězdárny a planetária České Budějovice). Od začátku byla určená pro odborná astronomická pozorování vyžadující kvalitní pozorovací podmínky. Zároveň jde o nejvýše položenou astronomickou observatoř v Čechách.

Podíváme se i na sousední rozhlednu. Kleť je místem jedinečného kruhového rozhledu. Už před stavbou rozhledny sem přicházeli lidé za vynikajícím pohledem na Alpy. Kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku, sám vášnivý cestovatel, propagoval také turistické zájmy. A právě on dal podnět k výstavbě kamenné rozhledny na samém vrcholu.

Stavba byla budována v letech 1822–1825. Dnes je Kleť a její okolí cílem mnoha tisíců turistů během celého roku. Po několika turistických trasách se na Kleť lze dostat z několika míst v regionu – z Českého Krumlova, Holubova, Křemže, Chvalšin, Zlaté Koruny, Brloha atd. Na své si v zimním období přijdou i lyžaři.

MapaHvězdárna Kleť
videoHvězdárna Kleť
...
video video

Hvězdárna Kleť

Další stránky:« 10 11 12 13 14 »