Reportáže v regionech
Areál Živá Voda
Pokud byste se chtěli dozvědět, kdo všechno obývá naše rybníky, jezera nebo řeky a pěkně zblízka si všechny tyhle živočichy prohlédnout, pak si nenechte ujít návštěvu areálu Živá voda v Modré u Uherského Hradiště. Jedná se o největší expozicí přirozených mokřadních a sladkovodních ekosystémů v České republice a čeká vás v ní spousta poučení i zábavy. Část expozice je totiž interaktivní, takže si řadu věcí můžete vyzkoušet. Největší dobrodružství vás ale čeká v osmimetrovém tunelu umístěném několik metrů pod hladinou. Je to největší tunel svého druhu v Evropě, takže se připravte na ojedinělou podívanou. Součástí expozice je i naučná stezka, a pokud byste si chtěli dopřát ještě delší procházku do okolí, pak můžete zajít třeba ke Královu stolu.
Areál Živá voda
KovoZoo
Neobvyklá zoologická zahrada nás čeká ve Starém Městě u Uherského Hradiště. A ještě víc neobvyklá je skutečnost, že ji nepřehlédnete díky majáku, který u ní vyrostl. Ale zpátky k obyvatelům zahrady nazvané KovoZoo. Všichni jsou, jak už možná tušíte, z kovu. Přesněji z kovového odpadu. A právě firma jemu se věnující stála u zrodu počinu, který prý nemá obdoby nikde v Evropě. Takže se můžete těšit na bezmála dvoutunového nosorožce, ale taky na několika kilového jezevčíka a zhruba šest desítek dalších „chovanců“. A nemusíte se jen dívat. U každého zvířete se dozvíte, kde ve volné přírodě žije a další zajímavosti. A bude nás pochopitelně zajímat i to, jak se obři z kovu rodí, jak dlouho to trvá a z už zmíněného majáku se můžete porozhlédnout i do okolí.
KovoZoo
Kraslice zdobené slámou
Zdobení vajíček k Velikonocům patří neodmyslitelně. Pokud dáváte přednost tradičním metodám, pak se vám určitě bude líbit u paní Zdeňky Rajsiglové ve Starém Městě na Hané. Ke zdobení používá slámu. A jak sami uvidíte, myslet na svou práci musí už dlouho dopředu. Nesmí prošvihnout žně, protože je zapotřebí postarat se o kvalitní slámu, aby bylo čím zdobit. Musí ji dobře usušit na slunku, nastříhat a uskladnit. Nejvíc rušno má paní Zdeňka před koncem roku. Co nestihne do Vánoc, pak už díky předváděčkám, kursům a jarmarkům špatně dohání. Nejčastěji zdobí obarvená vajíčka slepičí, husí, pštrosí nebo křepelčí. Pro vzory hledá inspiraci hlavně v přírodě. Sluníčko, kytičky či obilné klásky patří ke klasice, stejně jako skládané hvězdové středy.
Kraslice zdobené slámou
Ozdoby na lidové kroje
Látky, papír, drát a lepidlo. To je základní materiál, který ke své práci potřebuje paní Marie Skrežinová ze Zlechova u Uherského Hradiště. Vyrábí z něj krásné kvítky, kterými pak zdobí lidové kroje nebo z nich splétá třeba věnečky pro nevěsty. Budeme se chvíli dívat, jak takové kvítky vznikají. Na začátku je látka, ze které paní Marie raznicí vysekne potřebný kousek. Kvítku pak dá tvar nahřátým kusem železa. A to není samozřejmě zdaleko všechno, co předchází chvíli, kdy kvítek ozdobí klobouk nebo kroj. A důležité je vědět i to, k jakému kroji budou květinové ozdoby patřit. Zvláštností jednotlivých krajů, ale i vesnic, má paní Skrežinová doslova vmalíčku. Ví, že třeba ve Velkých Pavlovicích používají mimo jiné černé růže, v sousedních Velkých Bílovicích zase střídají růžičky bílé a růžové.
Ozdoby na lidové kroje
Zakuřovaná keramika
O zakuřované keramice asi slyšel skoro každý, tajemství její výroby ale možná až tak známé není. Proto se vypravíme za Igorem Chrástkem do Zlechova, který hrnky, misky a další nádoby způsobem, který ovládali naši předci, vytváří. Navazuje na stovky let starou rodinnou tradici, koneckonců jeho prvním učitelem byl dědeček. Začneme samozřejmě u hrnčířškého kruhu. Igor si rozumí s tím nejnáročnějším, kopacím. Práci na jednom století starém předvádí i na různých jarmarcích. Zvládá na něm dokonce vytvořit i různá zdobení. Pak ovšem přijde vypalování. A v něm je ten největší rozdíl. Pálí se v peci vytápěné dřevem, výpal trvá takových deset až dvanáct hodin. Pak se ještě přitopí, pec se zazdí, zamaže a z bílých hrnků mámě krásné černé.