Reportáže v regionech
Vesnické muzeum v Jankovicích
Do časů našich babiček a dědečků se přeneseme ve vesnickém muzeu v Jankovicích. Před sedmi lety se do jeho budování pustili otec a syn Štainerové. Začali shromažďovat a taky opravovat různé pomocníky při práci na poli, takže v jejich expozici najdete nejen traktory, ale taky mlátičky, kombajn nebo lis na slámu. Ale neodmítali ani drobné exponáty, které nacházely uplatnění hlavně v domácnostech. Někteří z vás si možná připomenout chvíle u babičky při prohlídce mlýnku, decimálek, odstředivky nebo valchy, ke které mají jankovičtí muzejníci osobní vztah. Jednou ročně své velké poklady pěkně vyparádí a představí všem zájemcům na obecní traktoriádě, takže se všichni mohou přesvědčit, že jsou ještě v dobré kondici.
Vesnické muzeum v Jankovicích
Buchlov
Hrad Buchlov patří na Moravě rozhodně k těm známějším. A přitom nikdo přesně neví, kdy byl vlastně založen. Pravděpodobně se tehdy psalo 13. století, ale písemné doklady se nedochovaly. Za staletí své existence byl hrad svědkem trojího obléhání. A zažil taky zázrak, když tu vypučela lípa zasazená kořeny nahoru. Prozradíme vám, proč se jí říká lípa neviny. A zaměříme se na černou paní, která se tu prý o půlnoci zjevuje. Není úplně jednoznačné, kdo se tu po nocích prochází. Existují dvě verze, o obou bude řeč. Faktem ale je, že místní ji tu nevídají moc rádi. Její zjevení prý nevěstí nic dobrého, předpověděla například požár hradu a taky jeho vykradení. Prohlédneme si rovněž poklady, které připomínají panování rodu Berchtoldů, kteří na hradě kdysi zřídili rodinné muzeum.
Buchlov
Kraslice
Přestože Ostrožská Nová Ves je vyhlášená výrobou zajímavých kraslic, Jana Mikulcová se ke zdobení dostala poměrně pozdě, až po mateřské dovolené. Nicméně dnes je známá v širokém okolí a my si k ní zajedeme pro inspiraci. Nejprve vám prozradíme, že pro Ostrožskou Novou ves jsou typické kraslice haluzkové, zelové a kostelové. A teď schválně zkuste hádat, v čem spočívají jednotlivé techniky. Odpovědi se dočkáte až při našem nedělním výletu. Zajímat se samozřejmě budeme o typické barvy a Jana Mikulcová nám poví o tom, jak vytváří kraslice reliéfní. Dokonce dostaneme pár rad, jak postupovat, aby se dílo podařilo. A že se paní Janě daří, o tom svědčí i její vítězství ve velkém klání krasličářek na přelomu tisíciletí.
Kraslice
Výrobce cimbálů
Cimbál máme většinou spojený především s lidovou moravskou muzikou. Ale o jeho historii a nejspíš i o nástroji samotném toho víme pramálo. Napravit to zkusíme při návštěvě v dílně Jiřího Galušky, který tyhle hudební nástroje vyrábí už přes tři desítky let. Dozvíme se třeba to, že na cimbálu najdeme 133 strun a taky víc než dvě desítky duší. Budeme sledovat celou výrobu, která zabere minimálně 200 hodin, podle toho, jak má nástroj vypadat. Pokud nevíte, co to jsou kolíčníky a kolik musí udržet ocelové vzpěry, na které jsou upnuté struny, tak my to zjistíme. Zeptáme se, jaké dřevo se hodí na výrobu nejvíc i na to, jak velký rozsah tónů cimbály Jiřího Galušky zvládnou. A poradíme vám, kde byste v jeho dílně vyrobené hudební nástroje mohli vidět a hlavně slyšet.
Výrobce cimbálů
Archeologie
Dovede si představit, jak chutnalo mamutí maso? A jak velcí mamuti se vlastně lovili? I to se dozvíme při návštěvě výstavy uspořádané Slováckým muzeem v Uherském Hradišti při příležitosti jeho stoletého výročí. Během prohlídky procestujeme zhruba pětatřicet tisíc let. Naše putování začneme mezi mamuty, společnost nám bude dělat unikátní exponát zhruba patnáctiletého mláděte. A pak se budeme přibližovat k současnosti. Zastavíme se kupříkladu u bronzových pokladů, které nám připomenou keltské předky a minout nemůžeme ani období Velké Moravy. Archeologové objevili nepřeberné množství pokladů jednotlivá období připomínající, místo samozřejmě bylo jen pro ty nejzajímavější. Čeká nás spousta otázek, na mnohé už známe odpovědi, ale trocha tajemna pořád zůstává.