Reportáže v regionech
Hostětín
O Hostětíně, malé vesničce s necelými třemi stovkami obyvatel ležící na úpatí Bílých Karpat, jste možná nikdy neslyšeli. A jestli, tak nejspíš v souvislosti s tím, že při své návštěvě naší země do ní v roce 2010 zavítal britský princ Charles. Co ho právě sem přivedlo? Obec má pověst té nejekologičtější u nás a na tomhle poli boduje i v mezinárodním měřítku. My se ovšem společně vydáme na procházku jejím okolím. Místy, která považují celé generace zdejších obyvatel za důležitá. Zjistíme, kdo a proč chodíval na Jahodiska, nemineme Kočičák a zavítáme taky do ukázkového sadu, v němž se daří starým a krajovým odrůdám. Najdeme v něm třeba kožůšky, panenská jablíčka, strímky nebo oskoruše. Nahlédnout můžeme i do přírodní zahrady nebo moštárny.
Hostětín
Sklárna
Nejdéle nepřetržitě vyrábějící sklárnou u nás a jednou z nejstarších dodnes fungujících ve střední Evropě je ta, kterou jsme objevili v malebné vesničce Květné na česko-slovenském pomezí, v podhůří Bílých Karpat. Založena byla už na konci minulého století a výtvory zdejších mistrů dodnes sklízejí úspěch doma i v zahraničí. Připomeneme si příběh hutě, její majitele a samozřejmě nás taky bude zajímat, jaká křehká krása se tu rodí. Vyhlášené je hlavně místní foukané a ručně tvarované sklo. Dozvíme se, jaké formy tu při práci používají, kolik toho vydrží a jak přicházejí na svět nové. Navíc i to, jak probíhá zdobení váz, karaf a dalších předmětů leptáním a které jiné dekorativní techniky se tu používají. A porozhlédneme se i po krajině, kterou sice provoz sklárny poznamenal, ale dřívější majitelé panství na ni mysleli.
Sklárna
Chřiby
Milovníky výletů do přírody zavedeme do Chřibů. Naši cestu začneme u hradu Buchlov. Dovnitř ale nenahlédneme, v zimních měsících je uzavřen. Budeme se proto věnovat krásám okolní krajiny. Prohlédneme si například skálu, která bývala pro naše předky nejspíš významným orientačním bodem. Říká se ji Velký buchlovský kámen. Pak se zastavíme v nenápadné obci Chabaň. K jejím chloubám patří velký sekvojovec obrovský, který tu před sto padesáti lety vysadil hrabě Zikmund II. Berchtold. Dnes patří k největším svého druhu v Evropě. Za pozornost stojí i pískovcové Břestecké skály, které jsou oblíbeným cílem horolezců. Naše toulání krajem zakončíme v muzeu v Buchlovicích, v němž se seznámíme s historií regionu i životem zdejších lidí.
Chřiby
Šicí stroje
Anna Chovánková z Vlčnova na Moravě vskutku mistrně ovládla šicí stroj. Na šlapacím dokáže hotová kouzla. Maluje si nádherné, ale taky složité, výšivky a s pomocí stroje je pak přenáší hlavně na tradiční kroje. Vlastně jehlou maluje a dokáže s ní dokonce i psát. Dozvíme se, jak se k téhle zálibě dostala a taky to, co je při vyšívání nejdůležitější. Paní Chovánková navíc staré šicí stroje sbírá a taky vystavuje. Prvním jejím pokladem byla stará mašina po babičce, dnes má unikátních kousků sedm desítek. Nejstarší z nich spatřil světlo světa už v roce 1870, a to rovnou v dílně vynálezce šicího stroje Američana Eliase Howeho. Najdeme mezi nimi taky jeden, který stehy řadí obráceně, než je obvyklé, tedy odspoda nahoru. A navíc i různé poklady, které bývají ve strojích ukryty.
Šicí stroje
Archeoskanzen Modrá
Okolí Uherského Hradiště obývali už naši dávní předci. Proto není divu, že právě tady vyrostl unikátní archeoskanzen Modrá. V jeho areálu se na chvíli staneme obyvateli slavné Velkomoravské říše. Se vším všudy. Prohlédneme si stavení, v nichž tehdy žili, a nakoukneme i do kaple nebo paláce, který mohl obývat kníže. Všechny stavby jsou hypotetickými rekonstrukcemi, ale materiál použitý na jejich vybudování je stejný, jaký měli k dispozici tehdejší stavebníci. V jednotlivých obydlích vládne čilý ruch. Můžeme nahlédnout kupříkladu do kovárny nebo pod ruku výrobkyni šperků. V peci se tu rodí placky podle receptu velkomoravských hospodyň. Zastavíme se taky ve škole a vyzkoušíme si, jestli bychom obstáli mezi tehdejšími bojovníky.
