Reportáže v regionech
Ze Salaše k Nazaretu
Z kdysi pastevecké osady se vypravíme na nejvyšší vrchol Chřibů Brdo. Cestou si připomeneme významný moment zdejší novodobé historie. Událost, která je spjata s posledními dny druhé světové války. Místní se tehdy rozhodli přidat k partyzánům. Jenže padli do léčky a řada z nich zaplatila životem. Cestou se zastavíme taky u dvou přírodních rezervací. Jedna z nich má neobvyklé jméno Nazaret. Prý proto, že atmosféra v ní lidem připomínala známé biblické místo. Bez povšimnutí ale nemineme ani sousední Máchovu dolinu. Na vrcholu Brda vystoupáme na kamennou rozhlednu. Je vysoká 24 metrů a nabízí krásný výhled na Pálavské vrchy, ale taky třeba na Kroměříž. Poté nám zbude ještě chvilka na vzpomínku na časy, kdy krajem měla vést dálnice.
Ze Salaše k Nazaretu
Drslavice
Se svátky jara je spojena celá řada nejrůznějších lidových zvyků. K těm nejznámějším patří loučení se zimou, tedy vynášení Smrtky nebo Morany. V některých místech na Moravě ale dodnes dodržují taky takzvané chození s Létečkem. Jednou z obcí, kde bychom na tuhle tradici mohli narazit, jsou Drslavice. Pokud netušíte, co si pod zmíněným názvem představit, prozradíme vám, že špičku jehličnatého stromu ozdobenou pentlemi a papírovými květinami. Naši předci věřili, že právě věčně zelený jehličnan je dokonalým symbolem časů, které na konci zimy všichni netrpělivě vyhlížejí. Tahle akce je záležitostí děvčat, která obcházejí jednotlivá stavení. Ani chlapci ale nezůstávají stranou. O tom, co na tenhle den chystají, bude taky řeč.
Drslavice
Hostětín
O Hostětíně, malé vesničce s necelými třemi stovkami obyvatel ležící na úpatí Bílých Karpat, jste možná nikdy neslyšeli. A jestli, tak nejspíš v souvislosti s tím, že při své návštěvě naší země do ní v roce 2010 zavítal britský princ Charles. Co ho právě sem přivedlo? Obec má pověst té nejekologičtější u nás a na tomhle poli boduje i v mezinárodním měřítku. My se ovšem společně vydáme na procházku jejím okolím. Místy, která považují celé generace zdejších obyvatel za důležitá. Zjistíme, kdo a proč chodíval na Jahodiska, nemineme Kočičák a zavítáme taky do ukázkového sadu, v němž se daří starým a krajovým odrůdám. Najdeme v něm třeba kožůšky, panenská jablíčka, strímky nebo oskoruše. Nahlédnout můžeme i do přírodní zahrady nebo moštárny.
Hostětín
Sklárna
Nejdéle nepřetržitě vyrábějící sklárnou u nás a jednou z nejstarších dodnes fungujících ve střední Evropě je ta, kterou jsme objevili v malebné vesničce Květné na česko-slovenském pomezí, v podhůří Bílých Karpat. Založena byla už na konci minulého století a výtvory zdejších mistrů dodnes sklízejí úspěch doma i v zahraničí. Připomeneme si příběh hutě, její majitele a samozřejmě nás taky bude zajímat, jaká křehká krása se tu rodí. Vyhlášené je hlavně místní foukané a ručně tvarované sklo. Dozvíme se, jaké formy tu při práci používají, kolik toho vydrží a jak přicházejí na svět nové. Navíc i to, jak probíhá zdobení váz, karaf a dalších předmětů leptáním a které jiné dekorativní techniky se tu používají. A porozhlédneme se i po krajině, kterou sice provoz sklárny poznamenal, ale dřívější majitelé panství na ni mysleli.
Sklárna
Chřiby
Milovníky výletů do přírody zavedeme do Chřibů. Naši cestu začneme u hradu Buchlov. Dovnitř ale nenahlédneme, v zimních měsících je uzavřen. Budeme se proto věnovat krásám okolní krajiny. Prohlédneme si například skálu, která bývala pro naše předky nejspíš významným orientačním bodem. Říká se ji Velký buchlovský kámen. Pak se zastavíme v nenápadné obci Chabaň. K jejím chloubám patří velký sekvojovec obrovský, který tu před sto padesáti lety vysadil hrabě Zikmund II. Berchtold. Dnes patří k největším svého druhu v Evropě. Za pozornost stojí i pískovcové Břestecké skály, které jsou oblíbeným cílem horolezců. Naše toulání krajem zakončíme v muzeu v Buchlovicích, v němž se seznámíme s historií regionu i životem zdejších lidí.