Reportáže v regionech
Včelařské muzeum
Med považovali naši předci za velice vzácný. Jeho získávání od včel pro ně nebylo vůbec tak jednoduché, jako je dnes pro nás. Jak to vlastně bylo dřív s chovem včel? První doklady o včelaření bychom našli už ve středověku, rozmachu a současné podoby se ale dočkalo až později. To všechno a samozřejmě ještě mnohem víc o světě pracovitého hmyzu a těch, kteří se věnovali a věnují jejich chovu, se dozvíme při návštěvě zřejmě největšího včelařského muzea u nás. Najdeme ho v Beskydech, konkrétně v Chlebovicích. A prozradíme vám, že med nefunguje jen jako sladidlo, ale taky jako konzervant. Tuhle roli plní i ve vyhlášeném pamlsku, který se rodí nedaleko Chlebovic – v dortu Marlenka. Jak se starý arménský recept na jeho výrobu dostal k nám? I o tom bude řeč.
Včelařské muzeum
Bukovec
Vesnici Bukovec najdeme pod horou Gírová, které se taky říkávalo vrch čarodějnic. Ve skalách tam prý pekelníci mleli zlé duše. Jak to s čerty bylo doopravdy, to nevíme, ale víme, že obec Bukovec založil už v roce 1353 těšínský kníže Kazimír. A jak přišla ke svému názvu? Pravděpodobně podle bukových lesů. Staré časy v Bukovci připomínají dřevěné chalupy. Tradiční jsou i místní kroje, které ani dnes neodpočívají na dně almar. Prohlédneme si taky kostel Nanebevzetí Panny Marie z třicátých let minulého století a zavedeme vás i ke kapličce se zázračnou vodou, ke které se váže jedna legenda o těšínském knížeti Adamu Václavovi, kastelánce a jejím nemocném synovi. Vyzkoušet si, jestli má voda léčivé schopnosti, můžete na vlastní kůži. A pak se ještě zastavíme u největšího a nejstaršího jilmu v České republice, který pamatuje už zhruba čtyři stovky let.
Bukovec
Miniarboretum
Arboretum manželů Holubových najdeme v obci Staříč nedaleko Frýdku Místku. Obdivovat v něm můžeme víc než dva a půl tisíce okrasných stromů, z nichž mnohé nejsou k vidění nejen nikde jinde u nás, ale v některých případech ani nikde jinde na světě. K velmi ceněným patří sbírka čarověníků. Těmto neobvyklým výtvorům v podobě zakrslých větviček v minulosti připisovali často magickou moc. Holubovi dokonce vyšlechtili bezmála stovku nových kultivarů čarověníků. Naši pozornost si ale zaslouží i další poklady v arboretu. Patří k nim i nejmenší strom na naší planetě, plazivý druh jalovce, který se jmenuje Neumann. A ve výčtu nej- můžeme pokračovat. Jedním z nich je túje occidentalis, nejstarší exemplář na světě. Kromě okrasných stromů se v zahradě daří i vřesům a vřesovcům, kaktusům nebo masožravkám.
Miniarboretum
Okolí Frýdku
U Frýdku Místku zapátráme, kudy kolem něj vede ta cestička, o které se zpívá ve známé písničce. Naše toulání začneme na kopci Okrouhlá, který sloužíval jako strážní místo. Před několika lety na něm vyrostla telekomunikační věž a ta funguje také jako rozhledna. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce zhruba tří desítek metrů a na cestě za výhledem do okolí musíte zdolat víc než půl druhé stovky schodů. Dohlédnete ale třeba až na Praděd. Nicméně my se nebudeme jen kochat výhledem. Vydáme se také do Řepišť, kde se dochoval vzácný dřevěný kostelík z 15. století. Kolem kostela zasvěceného svatému Michalovi chodívala procesí z Frýdku. K jejich oblíbeným zastávkám patřil Hájek, kde se poutníci zastavovali u studánky se zázračnou vodou. A nabídneme vám ještě procházku po jedné místní naučné stezce.
Okolí Frýdku
Koňské nebe
Metylovice u Frýdku Místku proslavila kožedělná a řemenářská výroba, která se tu zabydlela už v 17. století. Vyhlášené byly i za hranicemi naší země hlavně zdejší biče, o které byl dokonce zájem až v Jižní Americe. Jejich výroba ve velkém se rozjela ve druhé polovině 19. století, to se jí věnovali snad v každé chalupě. A pomohla obci i za druhé světové války. Biče tehdy místo odvedených mužů ovšem vyráběly místní ženy. Dozvíme se, jak metylovický bič vypadal, i to, že zvláštní byl i tím, že tu vznikal od začátku do konce, tedy už od zpracování kůže. Navíc se v naprosté většině jednalo o výhradně ruční práci. Když začala s nárůstem výroby docházet surovina, místní sháněli staré levné koně, které pak načerno poráželi. I proto si Metylovice vysloužily označení Koňské nebe.