Reportáže v regionech
Frýdek-Místek
V severovýchodním cípu republiky leží asi jedno z našich nejznámějších dvojměstí, tvořené slezským Frýdkem a moravským Místkem, mezi nimi teče řeka Ostravice. Do jednoho celku byly spojeny rozhodnutím německých okupačních úřadů k 1. lednu 1943 a už to tak zůstalo. Na pravém břehu na vyvýšenině nad řekou stojí na místě původní gotické tvrze frýdecký zámek klasicistního stylu. Do této podoby jej na počátku 19. století upravili Habsburkové. Dnes je v jeho zdech muzeum Beskyd. Nejstarší zmínka o frýdeckém zámku, tedy hradu, je úzce spjata s těšínským rodem Piastovců a pochází z první čtvrtiny 14. století. Z vysokého ostrohu nad řekou strážil obchodní cestu vedoucí z Olomouce až do Krakova. Majitelé se na něm v průběhu věků rychle střídali. Z těch významnějších stojí za zmínku Jiří III. z Oppersdorfu, který koupil panství zpustošené třicetiletou válkou a pustil se do velkých stavebních úprav. Nechal například vybudovat kapli svaté Barbory nebo vyhlídkovou věž gloriet.
Frýdek-Místek
Čeladná
Čeladnou bychom mohli nazvat beskydským Špindlerovým Mlýnem. Především díky malebné okolní krajině se už na počátku minulého století stala vyhledávaným rekreačním místem smetánky i mnoha známých osobností. Některé z nich se do dějin obce zapsaly nesmazatelným písmem. Hned 14 vrcholů v nejbližším okolí se tyčí do výšky nad tisíc metrů. Třeba Lysá hora nebo Smrk. Kromě přírody Čeladnou ovšem proslavily také místní lázně. Neduhy v nich nekurýrují minerální vodou, ale bahnem. Zjistíme, o koho se tu hlavně starali v počátcích a kdo se sem nejčastěji jezdí léčit dnes.
Čeladná
Velikonoční poklady
Velikonoční čas bývá obdobím zázraků a kouzel. Podle pověstí vydává o pašijovém týdnu, a hlavně na Květnou neděli, země svá tajemství a otevírají se poklady. Takovými bájemi jsou opředeny třeba Beskydy a jejich okolí. Většina z nich je spjata s osobou zbojníka Ondráše, který prý svůj lup ukládal na různých místech, ale už ho nestihl utratit. Železnou truhlici plnou drahého kamení je údajně možné vykopat na Květnou neděli třeba na vrchu Čupek u Metylovic. Ale pozor, pokud na nějaké takové bohatství narazíte, měli byste mít u sebe něco svatého, abyste ho mohli ze země vyzvednout. Při sbírání pak nesmíte vydat ani hlásku, jinak vám zmizí
Velikonoční poklady
Ráj dřevěných soch
Ostravice, malá obec v centru Beskyd, vznikla podle dochovaných písemných pramenů na konci 16. století. Její počátky jsou spjaty s takzvanou pasekářskou kolonizací kraje. Dnes je ideálním výchozím místem pro výlety do okolní krajiny. A od loňského roku láká turisty k její návštěvě i Ráj dřevěných soch. Neobvyklá expozice je dílem místního řezbáře Luďka Vančury. Pod jeho rukama ožívají pohádkové bytosti i lesní zvířátka. Všechny se snaží zachycovat v pohybu. A my se pokusíme zjistit, jak to dělá. A prozkoumáme samozřejmě i okolí Ostravice. Na toulky si můžeme vybrat hned z několika naučných stezek.
Ráj dřevěných soch
Ropice
Nejstarší zmínka o Ropici na Těšínsku pochází z roku 1305, kdy patřila rodu Piastovců. Poté panství získal Sobek z Kornic. Na místním zámku se v dalších stoletích vystřídala celá řada pánů. Připomeneme si nejvýznamnější z nich i památky, které tu časy dávno minulé připomínají.
