Reportáže v regionech
Muzeum vojenské historie
František Hlavatý už jako kluk sbíral různé věci, které v jeho rodišti zbyly po válce. Rád třeba běhal po dvoře ve vojenské uniformě. Pár svých dětských pokladů si schoval a později k nim i díky kamarádům a známým začaly přibývat další. Nakonec jich bylo tolik, že se rozhodl vytvořit muzeum. V Šumperku pro něj našel prostory bývalého krytu civilní obrany. Zdůrazňuje, že rozhodně nemá v úmyslu vyzdvihovat válku, spíš chce připomenout historii a její hrdiny. V jeho velké sbírce najdeme kromě uniforem a součástí výzbroje také třeba bednu na munici, ale i kola wehrmachtu. Na ta prý přišla řada na konci války, kdy německé armádě docházel benzín. Obdivovat ale můžeme kupříkladu taky vázy vyrobené z nábojnic, doklad, že i ve válce vznikaly takřka umělecké předměty.
Muzeum vojenské historie
Kolem Branné na běžkách
Brannou, kterou byste v historických knihách našli spíš pod označením Kolštejn, tenotkárt navštívíme vybaveni běžkami. Ne nadarmo bývá tahle obec nazývána bránou do Jeseníků, takže milovníci lyžování to odsud nemají za radovánkami daleko. My vyjedeme lanovkou na běžkařský okruh, který zvládnou i méně zdatní sportovci. Vede většinou po pláních, cestou se můžete zastavit u některé z drobných církevních památek nebo také na vrchu, na kterém stávala čtyři stovky let šibenice. Za tu dobu tu proběhly stovky poprav, některé jsou popsány i v knize místního písmáka. Zastavení si zaslouží i samotná Branná, kde najdete kousek od sebe kostel, bývalé fojtsví, radnici a také zbytky hradu. Prohlédneme si také sošku Panny Marie Utěšitelky, o které se traduje, že dovedla uzdravovat.
Kolem Branné na běžkách
Nožíř
Mít kvalitní nůž, nejlépe takový, jaký nemá nikdo jiný, to je sen nejednoho myslivce, cestovatele i sběratele. Originální kousky uznávané nejen u nás se rodí pod rukama nožířského mistra Jaroslava Brixiho z Mohelnice. Jako malý kluk chtěl být cestovatelem a věděl, že jednou z nezbytných pomůcek cestovatele je nůž. Proto se snažil si nějaké vyrobit a po roce 1989 se výrobou začal živit. Základem je pro něj ta nejkvalitnější ocel, používá i damascenskou, jejíž zpracování je opravdu hodně náročné. Spoustu času zabere také výroba a zdobení rukojetí. Najdete na nich vzácné dřevo od amerického ořechu až po severskou břízu, ale také slonovinu, rohovinu nebo třeba losí parohy. Ty sběratelské kousky pak rytinou zdobí Jaroslavův syn David. A o to, aby bylo nůž kam uložit, tedy o výrobu pouzder, se zase stará manželka Anna.
Nože
Bikepark
Kouty nad Desnou lákají v zimě do Jeseníků lyžaře. My vás přesvědčíme, že stojí za to se tam vypravit i v tomhle období. Přibalte kola a vyrazíme. Vyjedeme lanovkou do kopců, podíváme se k horní nádrži přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně a můžeme vyrazit do terénu. V místním bikeparku rodinám s dětmi doporučí tu nejjednodušší trasu zvanou Uhlířská stopa, která měří pět kilometrů. Další dvě trasy už jsou určené zdatnějším bikerům a Koutíkův sen je přes svůj poetický název nejtěžší, vede dolů sjezdovkou. Na své si vysoko v horách přijdou i in-linisté, pro které tu byl vybudován okruh. A až se nabažíte sportování a výhledů do kraje, můžete se dole pod lanovkou v Kouteckém skanzenu dozvědět, jaká řemesla tu dřív lidi živila. Víte například, co tady měli na práci smolaři nebo popeláři? Pokud jde o ty druhé, tak netipujte likvidaci odpadků.
Bikepark v Koutech nad Desnou
Údolím Moravské Sázavy
Milovníky aktivního odpočinku v sedle kola nebo na in line bruslích určitě potěší nová cyklostezka v údolí Moravské Sázavy. Vyrostla v místech, kde kdysi vedla odbočka Ferdinandovy železnice. Měří sice jen něco málo přes dva a půl kilometru, ale za projížďku stojí. Na trase vás čeká hned několik informačních tabulí, které se věnují místním rostlinkám, živočichům a dozvíte se z nich i to nejpodstatnější o historii Ferdinandovy severní dráhy. Pokud by se vám ale přece jen tahle cesta zdála příliš krátká, můžete samozřejmě pokračovat. Třeba do Hotštejna, kde určitě nepřehlédnete památník na dokončení zmiňované železnice, který vyrostl na místě zbořeného středověkého hradu. Nebo až na Pardubicko, kde je k vidění například tátenický železniční tunel z 19. století.