Reportáže v regionech
Šumperk
V Šumperku si připomeneme slavnou i temnou historii města. Dařilo se v něm už dávno soukenictví a plátenictví. Rozvoji řemesel ale učinily přítrž čarodějnické procesy. Po jejich skončení navíc nikdo nechtěl s místními řemeslníky obchodovat. Pomohl až císař, který zdejším pláteníkům udělil privilegium na výrobu textilií mezulánu a barchetu, a díky tomu odstartovala nová éra šumperského hospodářství. Na počátku 19. a 20. století bylo ve městě na dvě desítky textilních továren. A místní průmyslníci se předháněli ve výstavbě přepychových domů. Zvali si významné architekty a rozhodně na svých sídlech nešetřili. Šumperku se dokonce svého času říkalo Malá Vídeň. Společně si prohlédneme nejhonosnější stavby z tohoto období.
Šumperk
Cesta křížů
Cestou křížů se vydáme na výstavě v muzeu v Šumperku. Otevřena byla v době Velikonoc, takže si na ní samozřejmě připomeneme vše podstatné o těchto křesťanských svátcích. Pak se ale budeme věnovat hlavně unikátní sbírce devadesáti křížů s Ježíšem, které shromáždili za dvacet let manželé Hojgrovi z Hrabové u Zábřehu. Vyrobili je v období od 16. do 20. století zdatní řezbáři i lidoví umělci. Většina z nich zdobila domácnosti, protože v nich dřív kříže mívaly své nezastupitelné místo. Dozvíme se, že v Kristově době bývalo ukřižování nejhorší a nejvíc ponižující smrtí a taky to, jak si jeho smrt připomínali přívrženci nové víry v počátcích, kdy bývali ještě pronásledováni. Zajímat nás bude i to, jak v různých obdobích mučednickou smrt ztvárňovali umělci.
Cesta křížů
Paškály
V malé chráněné dílně v Paloníně vyrábějí paškály. Pokud nevíte, co si pod tím pojmem představit, pak si nenechte ujít návštěvu téhle obce na Olomoucku. Paškál je totiž nepostradatelnou součástí velikonočních bohoslužeb. Jedná se o velkou a speciálně zdobenou svíci, která přináší světlo do potemnělého kostela a rozráží temnoty smrti. I proto je mu po celé svátky ve svatostánku vyhrazeno speciální místo. A nás bude zajímat, co všechno na něm najdeme a jak vlastní zdobení probíhá. Nesmí na něm chybět kříž, řecká písmena Alfa a Omega symbolizující Ježíše coby začátek a konec všeho. Taky letopočet, případně beránek, holubice, motivy pšeničných klasů a zelené ratolesti. Není tedy divu, že výroba hodně dekorované svíce zabere celý den.
Paškály
Za zimních večerů v chalupách
Víte, jak trávili večery naši předci v dobách, kdy neměli k dispozici televizi a dokonce ani elektřinu? Pokud máte chuť nahlédnout do časů minulých, vydejte se s námi na výstavu v šumperském muzeu. Přenese nás do obyčejných vesnických chalup, kde všichni přebývali v jediné místností, v níž se topilo. Měli tak k sobě podstatně blíž než my. Svítili si převážně loučemi, protože svíčky byly drahé a používaly se jen o svátcích. A pracovali, aby si přivydělali na živobytí. Nejčastějším způsobem bylo tkaní, ale fungovala taky například výroba šindelů nebo sítí, které tehdy nepoužívali jen rybáři. A v některých domácnostech vznikaly rovněž nitěné knoflíky, které se hodily hlavně na nemocniční prádlo, protože vydržely vyvařování. Budete-li mít chuť, všechno si tu můžete vyzkoušet.
Za zimních večerů v chalupách
Rychlebské hory
I když letošní zima milovníkům zimních sportů zatím moc nepřeje, vydáme se společně na výpravu do hor, konkrétně do těch Rychlebských. Naše putování začneme u horské chaty Paprsek, kterou Moravsko-slezský spolek vybudoval ještě před vypuknutím druhé světové války na křižovatce oblíbených turistických cest. Nabízela občerstvení a nocleh turistům. Ti se sem do hor rádi vydávají i dnes. Čeká je tu ve Ski areálu Paprsek kupříkladu jeden z největších snowparků u nás. A v okolí desítky kilometrů upravovaných běžeckých tratí. Staré horské chatě pak dělá společnost dřevěná kaplička svatého Kryštofa. Vypravíme se i na malou výpravu krajem. Dopřejeme si výhled po vrcholech Jeseníků, uvidíme taky zajímavý Smrk a můžeme se vydat i na kratičkou návštěvu k polským sousedům.