Reportáže v regionech
Rabštejn u Rýmařova
Rabštejn u Rýmařova na Jesenicku je největším skalním městem na severní Moravě. Láká nejen turisty, ale taky horolezce. Ti si užívají výhledu do kraje z řady skalních věží. K dispozici mají na 200 tras. Některé jsou poměrně mladé, ale jiné vznikly už před válkou. Bude nás zajímat, čemu tu říkají Cesta piva do džbánu, Výlet pana Broučka nebo Z Čech až na konec světa. Cestou narazíme na rozvaliny, které jsou vzpomínkou na strážní hrad. Ten vyrostl už ve 14. století. Jmenuje se stejně jako celé město. O vzniku jeho názvu vypráví pověst. Podle ní měl hradnímu pánovi poté, co upadl do zajetí, přinést havran prsten, který věnoval své milé a ona ho zahodila. Jak celý příběh dopadl, to vám prozradíme až na místě. Naše toulky skončíme u několik stovek roků staré hájenky.
Rabštejn u Rýmařova
Pradědovo dětské muzeum
Zejména ti nejmenší si užívají v Pradědově muzeu, které vyrostlo v Bludově na Šumpersku. Na šesti stovkách metrů čtverečních je tu připravena řada her věnovaných horám, přírodě, historii i současnosti. A na teplé dny taky venkovní hřiště. Největším lákadlem je vesnička Pradědovo, v níž si zájemci můžou vyzkoušet řemesla typická pro horský kraj. Je libo stát se na chvilku hostinským, hokynářem nebo mlynářem? Na své si přijdou i milovníci bylinek nebo obdivovatelé čarování a lítání na koštěti. A zastavit se příchozí můžou i na nádražíčku, které bude leckdo znát z filmu Alois Nebel. Dospěláci docela určitě ocení nabídku zdejší kuchyňky. K ochutnání v ní vždycky bývají nějaké tradiční regionální dobroty. A tvůrci muzea nezapomněli ani na slavné rodáky.
Pradědovo dětské muzeum
Muzeum Olomouckých tvarůžků
Ke specialitám české kuchyně patří olomoucké tvarůžky. Na Hané se vyráběly už v 15. století a prodávaly se prý hlavně na olomouckých trzích. Tak taky přišly ke svému jménu. V roce 1876 do nedalekých Loštic přišel z Brém punčochář Josef Wessels se svým synem Aloisem. Jejich zboží ale nešlo na odbyt, a tak se začali poohlížet po jiném artiklu. A zaujaly je právě tvarůžky. V Lošticích tedy zavedli jejich výrobu ve velkém. Všechno tehdy fungovalo na principu ruční práce, až o několik generací později začaly pomáhat stroje. A loštická firma začala dobývat trh nejen v naší zemi. Celou historii továrny představuje zájemcům muzeum, které je tvarůžkům věnováno. Vyrostlo, jak jinak, v Lošticích. Návštěvníci si v něm můžou taky vyzkoušet, jak výroba v počátcích probíhala.
Muzeum Olomouckých tvarůžků
Kouty nad Desnou
Jediná šestisedačková lanovka u nás a posléze krásný výhled z výšky 1100 metrů nad mořem. To na vás čeká v Koutech nad Desnou. Když přidáte ještě dalších 20 metrů stoupání a vylezete až na vrchol rozhledny, můžete se dokonce porozhlédnout z balkónu se skleněnou podlahou. Od vyhlídkové věže pak vede zhruba dvoukilometrová naučná stezka, která dostala jméno Rysí skála. Na cestě na vás čeká celkem pět zastávek a provede vás mezi nimi příběh rysice Reny. Pokud si přivstanete a vyjedete na vrchol brzy, můžete zahlédnout i stádo kamzíků a třeba podumat o tom, proč rysů nejen v tomhle kraji tolik ubývá. Určitě i vás napadne, že jednou z hlavních příčin mizení těchto kočkovitých šelem je jejich nezákonný lov.
Kouty nad Desnou
Drátěné umění
Dráteníci v minulých staletích využívali drát především k opravám starých nádob nebo k výrobě praktických předmětů do domácnosti. V posledních letech se stal ale oblíbeným materiálem umělců, kteří z něj dokáží tvořit nejrůznější postavičky i další dekorativní předměty. Učaroval taky Daně Frydrychové z Jedlí. Vlastně ji k němu přivedl manžel, který jednou při úklidu našel doma nevyužitý, a jeho drahá polovička z něj začala tvořit. Dnes se pod jejíma rukama rodí nejen andílci, ale taky skřítci nebo třeba oživlé listy. Inspiraci totiž nachází paní Dana hlavně v přírodě. Nicméně dokáže udrátovat i hodiny nebo lucernu. Při své tvorbě často používá i další materiály, s nimiž drát kombinuje. Třeba dřevo, keramiku nebo plech.