Reportáže v regionech
Hranice
Krajina, v níž najdeme město Hranice, byla až do 12. století částí hvozdu, z dnešního pohledu vlastně pralesa, který odděloval osídlené Olomoucko od Opavska. Vnímání území jako hraničního se pak zřejmě promítlo i do názvu města. O něm se poprvé mluví v listině datované k roku 1169. Podle ní daroval zdejší újezd olomoucký kníže Bedřich rajhradskému benediktinskému klášteru. A jak se v dokumentu píše, bylo to „strašlivé místo, které z pusté samoty kácením dubů a přípravou polí osídlili“. Dominantou centra města je zámek, který sice už dávno neslouží jako sídlo panstva s modrou krví, přesto to v jeho prostorách stále žije. Vydáme se taky na jedno tajemné místo a připomeneme si, co mají Hranice společného s vojenskou historií.
Hranice
Rouské
Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. Víc jich v přepočtu na občana asi jinde v Česku nemají. První takové hodiny si umístil na svoji chalupu akademický malíř Jaroslav Kapec. Hned dvoje - takzvané „párové“. Na čelní stěně ukazují čas od 6 do 14 hodin. Na štítu pak od 15 do 18. Další dvoje ve stejném stylu pak přidal na svůj rodný dům Milan Sehnal. Při prohlídce obce se dozvíme, proč tu mají pravé poledne dřív než v Praze. A taky to, jak to bylo se zavedením časových pásem a co všechno můžeme na slunečních hodinách zjistit. Najdeme u nich i různé doprovodné texty, které nutí k zamyšlení. A prozradíme vám, jaké další zajímavosti v obci najdete.
Rouské
Lipník nad Bečvou
V samém srdci Moravské brány leží starobylé město Lipník nad Bečvou. Odpradávna těžilo ze své polohy na významné obchodní stezce směřující z pobřeží Baltu na jih Evropy. Dnes je jeho historické centrum městskou památkovou rezervací s víc než stovkou chráněných objektů. Jedním z nich je renesanční zvonice z roku 1609, která ukrývá technický poklad – hodinový stroj. Pozornost si zaslouží taky zámecký park. Vybudován byl jako okrasný a rostly v něm ovocné stromy. Teprve později byl upraven v anglickém stylu. Jedna zahrada byla zrekonstruovaná do původní podoby. Ta na střeše zámecké konírny. V době jejího vzniku šlo o první dílo svého druhu na sever od Alp.
Lipník nad Bečvou
Přerov
Přerov se pyšní dlouhou historií, a tím pádem i řadou starých pamětihodností. Na jeho rozvoji se významnou měrou podílela železnice, proto i my se vydáme na cestu vlakem. A přibalíme si kola, abychom mohli po prohlídce starých staveb vyrazit taky do okolní přírody. Klenotem Přerova je Horní náměstí se zámkem, v němž je umístěno muzeum Jana Amose Komenského. Vyšlápneme na zámeckou vyhlídkovou věž. Z ní se porozhlédneme po okolí. Uvidíme i Předmostí, významnou archeologickou lokalitu, místo, které obývali už lovci mamutů. Připomeneme si nejzajímavější nálezy z jejich časů. K těm unikátním patří takzvaný hromadný hrob, který byl objeven v roce 1896 Karlem Jaroslavem Maškou. V sedle bicyklu se pak do míst, kde dávní obyvatelé kraje žili, vypravíme.
Přerov
Zahradní železnice
Otakar Šatánek ze Všechovic na Přerovsku má rád vláčky. A nechodí se na ně jen dívat. Rozhodl se totiž postavit si u svého domu zahradní železnici. Pro svůj nápad získal i manželku a před deseti lety se pustili do práce. Po čase ovšem zjistili, že by potřebovali víc místa, a tak přikoupili další kus pozemku. Dnes u nich vlaky jezdí na 150 metrech kolejí kolem celé řady staveb. Najdeme mezi nimi rodné domy pana Otakara i jeho ženy, ale taky třeba pivovar v Dalešicích i se slavným strýcem Pepinem nebo zmenšeninu hradu Krašov, který Šatánkovi objevili při svých toulkách podél Berounky. Postavičky si dokonce sami vytvářejí a tisknou na 3D tiskárně. Dnes už s provozem pomáhají rovněž potomci. Podívat se můžou přijet i další milovníci železnice. Pozornost si zaslouží i některé památky ve Všechovicích.
