Reportáže v regionech
Vodní křižovatka
Do Hanácké roviny se u Uhřičic zařezává říčka Valová. Z druhé strany kolmo k jejím břehům přitéká mlýnský náhon. Náhle mizí, po zhruba třiceti metrech se z ničeho nic objevuje na druhé straně toku a v klidu pokračuje dál. Podtéká pod Valovou ve dvou betonových tunelech, které se svažují pod úhlem 45 stupňů dolů, pak následuje rovná část a pod úhlem 45 stupňů voda vytéká zase na povrch. Tahle unikátní vodní křižovatka – takzvaný „sifon“ neboli „zhybka“ slouží už od roku 1908. Dozvíme se, co jejímu vzniku předcházelo a kdo s nápadem přišel. O kilometr dál pak na náhonu najdeme ještě jednu křižovatku – dvanáctimetrové „jižní vantroky“. Vodu převádějí přes odvodňovací kanál, který spojuje Uhřičice s řekou Moravou.
Vodní křižovatka
Hranice
Krajina, v níž najdeme město Hranice, byla až do 12. století částí hvozdu, z dnešního pohledu vlastně pralesa, který odděloval osídlené Olomoucko od Opavska. Vnímání území jako hraničního se pak zřejmě promítlo i do názvu města. O něm se poprvé mluví v listině datované k roku 1169. Podle ní daroval zdejší újezd olomoucký kníže Bedřich rajhradskému benediktinskému klášteru. A jak se v dokumentu píše, bylo to „strašlivé místo, které z pusté samoty kácením dubů a přípravou polí osídlili“. Dominantou centra města je zámek, který sice už dávno neslouží jako sídlo panstva s modrou krví, přesto to v jeho prostorách stále žije. Vydáme se taky na jedno tajemné místo a připomeneme si, co mají Hranice společného s vojenskou historií.
Hranice
Rouské
Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. Víc jich v přepočtu na občana asi jinde v Česku nemají. První takové hodiny si umístil na svoji chalupu akademický malíř Jaroslav Kapec. Hned dvoje - takzvané „párové“. Na čelní stěně ukazují čas od 6 do 14 hodin. Na štítu pak od 15 do 18. Další dvoje ve stejném stylu pak přidal na svůj rodný dům Milan Sehnal. Při prohlídce obce se dozvíme, proč tu mají pravé poledne dřív než v Praze. A taky to, jak to bylo se zavedením časových pásem a co všechno můžeme na slunečních hodinách zjistit. Najdeme u nich i různé doprovodné texty, které nutí k zamyšlení. A prozradíme vám, jaké další zajímavosti v obci najdete.
Rouské
Lipník nad Bečvou
V samém srdci Moravské brány leží starobylé město Lipník nad Bečvou. Odpradávna těžilo ze své polohy na významné obchodní stezce směřující z pobřeží Baltu na jih Evropy. Dnes je jeho historické centrum městskou památkovou rezervací s víc než stovkou chráněných objektů. Jedním z nich je renesanční zvonice z roku 1609, která ukrývá technický poklad – hodinový stroj. Pozornost si zaslouží taky zámecký park. Vybudován byl jako okrasný a rostly v něm ovocné stromy. Teprve později byl upraven v anglickém stylu. Jedna zahrada byla zrekonstruovaná do původní podoby. Ta na střeše zámecké konírny. V době jejího vzniku šlo o první dílo svého druhu na sever od Alp.
Lipník nad Bečvou
Přerov
Přerov se pyšní dlouhou historií, a tím pádem i řadou starých pamětihodností. Na jeho rozvoji se významnou měrou podílela železnice, proto i my se vydáme na cestu vlakem. A přibalíme si kola, abychom mohli po prohlídce starých staveb vyrazit taky do okolní přírody. Klenotem Přerova je Horní náměstí se zámkem, v němž je umístěno muzeum Jana Amose Komenského. Vyšlápneme na zámeckou vyhlídkovou věž. Z ní se porozhlédneme po okolí. Uvidíme i Předmostí, významnou archeologickou lokalitu, místo, které obývali už lovci mamutů. Připomeneme si nejzajímavější nálezy z jejich časů. K těm unikátním patří takzvaný hromadný hrob, který byl objeven v roce 1896 Karlem Jaroslavem Maškou. V sedle bicyklu se pak do míst, kde dávní obyvatelé kraje žili, vypravíme.
