Reportáže v regionech
Konicko
Na Konicko, kde se potkávají Drahanská vrchovina a rovinatá Haná, zatím turisté trochu zapomínají. Přitom je v kraji rozhodně co obdivovat. Například přírodní park, v němž můžete narazit na vzácné rostliny a kterým vás provede naučná stezka. Ale my se dnes nenecháme okouzlit dary paní Přírody ani díly starých mistrů stavitelů. Putovat totiž budeme za pověstmi, kterých se tu v průběhu staletí urodila celá řada. V Jesenci nás bude zajímat, proč si jedna zbožná paní hraběnka začala říkat Liborie a co má její jméno společného s kostelem zasvěceným patronovi nemocných svatému Liborovi. O kus dál si připomeneme pověst o spálené Mandě, která má hned tři verze. A jedna je hrůzostrašnější než druhá. A pak se ještě vydáme k cestě, po které putoval Napoleon do Ruska.
Konicko
Umělecký řezbář
Díla uměleckého řezbáře Miroslava Srostlíka obdivují lidé i daleko za hranicemi naší země. A přitom nechybělo moc a ke dřevu by se nikdy nedostal. Vybral si profesi učitele, jenže vedení se nelíbilo, že se svými žáčky zpíval a sám hrál na varhany v kostele. A tak musel školství opustit. Rozhodl se opravit grunt ve svém rodišti v Kostelci na Hané a při té práci mu učarovala vůně dřeva. Začal se věnovat nejdřív truhlařině a pak ho zlákalo umění od výroby šperků až po sochařinu. V jeho rodišti a taky v nedalekém Prostějově si mohou zájemci prohlédnout řadu jeho plastik. My se společně vypravíme k plastice první a zároveň dodnes největší, kterou autor pojmenoval Strom života a pak si prohlédneme ještě Svobodu a taky Čtvero ročních období.
Umělecký řezbář
Sourozenci Wichterlovi
V Prostějově si na dvou výstavách připomeneme slavné sourozence Hanu a Otto Wichterlovy. Je to jejich první společná prezentace. Začneme u mužské části sourozenecké dvojice, slavného vědce, vynálezce kontaktních čoček. Dozvíme se, že myšlenka na jejich výrobu se v hlavě profesora Wichterleho zrodila u kávy den před Štědrým dnem, on na nic nečekal a hned se pustil do testování. Řeč bude i o tom, jak čočky testoval ve vlastních očích a jak velkého balíku peněz se za svůj převratný objev dočkal. Vzpomínka na jeho sestru Hanu nás zavede do uměleckého světa. Prohlédneme si nejznámější díla významné sochařky, která studovala u Jana Štursy. Ten ji prý přijal hned, když viděl loutky, které vytvořila. K vidění na výstavách jsou také soukromé fotografie, které nám dopřejí nahlédnutí do rodinného zázemí sourozenců.
Sourozenci Wichterlovi
Expozice sekerek
Největší sbírku seker u nás mají v Muzeu řemesel v Konici na Prostějovsku. Víc než dvě stovky kousků z nejrůznějších časů i oborů tu tvoří unikátní expozici. Dozvíme se o historii seker, o tom, z čeho a jak se vyrábějí, které a proč jsou nejlepší, ale taky třeba zjistíme, kde se vzalo ono známé „dát na sekeru“. Nejstarší exponát se narodil zhruba tři tisícovky let před naším letopočtem, ale k vidění jsou tu i další unikáty. Patří k nim určitě vikingská sekerka. A najdeme tu rovněž nástroje, které používali a používají nejen tesaři, ale také třeba kameníci, řezníci nebo hasiči. A třeba přijdeme na to, v čem se mezi sebou jednotlivé kousky liší. Některé máme dokonce šanci vidět v akci. A pokud snad máte doma nějaký nadbytečný exemplář, v Konici se ho rádi ujmou.
Expozice sekerek
Plumlov
K památkám, které připomínají panstvo z rodu Lichtenštejnů, patří i zámek Plumlov nedaleko Prostějova. Vyprojektovat ho nechal Karel Eusebius, se stavbou pak začal jeho syn Jan Adam na počátku osmdesátých let 17. století. Důvodem, proč stavba nebyla dokončena, byly rodinné spory o to, jestli byla správně zvolena poloha zámku. A možná i to, že na místě, kde mělo být zámecké nádvoří, stál tehdy hrad z 13. století. Na počátku 19. století byl hrad zbořen, ale vzpomínku na jeho existenci najdeme na zámku dodnes. Je jí obraz zdejší Černé paní, jak se říkalo Marii Manrique de Lara y Mendoza, manželce Vratislava II. z Pernštejna, která na hradě pobývala. Mimochodem právě ona do Čech přivezla slavně Pražské jezulátko, takže je docela možné, že tahle soška pobývala i na Plumlově.