Reportáže v regionech
Hvězdárna
K chloubám Prostějova patří hvězdárna. Má dvě pozorovatelny. Z jedné z nich sledují hvězdnou oblohu odborníci a z druhé návštěvníci z řad laiků. Ta vybudovaná pro ně nabízí nejen velký prostor, ale díky své odsuvné střeše i pohled na celé nebe. Prozkoumáme taky místní dalekohledy. Dozvíme se, že na pozorování denní oblohy jsou vhodnější menší, v noci se uplatní spíš ty větší. A rozdílné jsou i přístroje na sledování planet a třeba mlhoviny. Z prostějovské hvězdárny můžou zájemci zahlédnout vesmírná tělesa až do vzdálenosti neuvěřitelných 2,5 milionů světelných let. Vydáme se taky alespoň na chvíli do historie astronomie, zjistíme, odkdy vědci dokáží určovat vzdálenosti planet a spoustu dalších zajímavostí o tomhle oboru.
Hvězdárna
Lázně Skalka
Lázně Skalka patří určitě k těm nejmenším u nás. Najdete je ve stejnojmenné obci, která má jen 250 obyvatel. Pyšní se ale vodou, kterou u nás nikde jinde nenajdete a v Evropě jen na několika málo místech. Má totiž velmi unikátní složení. Co všechno obsahuje, to se samozřejmě dozvíme. Napovíme jen, že je cítit sírou. Na počátku 20. století objevili její léčivé účinky, a proto tu začali nabízet blahodárné procedury. Vodu při nich používali nejen na koupele, ale taky k pitným kúrám. Pomáhá mimo jiné při potížích s pohybovým ústrojím. Po jejím vyzkoušení se vydáme taky do okolí. Zavítáme například k vrchu, který nese stejné jméno jako obec a najdeme u něj dvě kouzelná jezírka. A taky si připomeneme, že právě ve zdejších končinách proběhla poslední evropská tanková bitva druhé světové války.
Lázně Skalka
Hasičské muzeum
Muzeí, v nichž si můžeme připomenout historii hasičských sborů na našem území a prohlédnout staré pomůcky dobrovolných i profesionálních požárníků, je u nás celá řada. To v Olšanech na Prostějovsku se ale pyšní tím, že je nejstarší soukromou expozicí svého druhu u nás. U jeho zrodu stál dlouholetý šéf tamního sboru Alois Vláčil. Ke stému výročí připravil výstavku všech zajímavostí se stoletím místního organizovaného boje s červeným kohoutem. Sbírání dokumentů, technických pomůcek i dalších kuriozit se mu zalíbilo, a tak v něm pokračoval. O deset let později otevřel muzeum. Při jeho prohlídce si připomeneme, kdy bychom u nás potkali první hasiče, jaké bylo jejich hlavní poslání a jak se za ty dlouhé roky změnilo.
Hasičské muzeum
Kostel v Prostějově
K nejstarším prostějovským památkám patří kostel sv. Petra a Pavla. Vyrostl ve středověku a už v těch časech bývaly ve městě svatostánky dva. Ten známější zdobí náměstí, my se ovšem vypravíme za tím, který najdeme mimo historické centrum. Měl to štěstí, že ho neponičily husitské boje ani další válečné vřavy. V baroku se pak dočkal přestavby. Co nás ale bude zajímat nejvíc, jsou poklady, které se ukrývají uvnitř. Je jich hned několik. Tím nejznámějším je první renesanční náhrobek v českých zemích. Ačkoliv pochází z roku 1533, jeho tvůrce se už inspiroval nastupujícím slohem. Jeho dílo je takovým unikátem, že je zmiňováno snad ve všech knihách o dějinách umění na Moravě. Zajímavý je ovšem taky oltář ozdobený skulpturou znázorňující Poslední večeři Páně.
Kostel v Prostějově
Určice
Určice na Prostějovsku zmiňují historické prameny už na konci 13. století. Největší rozmach a slávu jim přineslo panování rodu Lichtenštejnů. Za nich taky ve městě vyrostl barokní kostel sv. Jana Křtitele, který patří k významným památkám v tomto slohu na Hané. Nahradil starší svatostánek, z něhož se dochovala jen samostatně stojící věž. Do kostela věřící lákal mimo jiné obraz Panny Marie Určické. Je umístěný přímo na oltáři a podle všeho se do Určic dostal už někdy v 17. století. Je s ním spojováno několik zázračných uzdravení. I kvůli nim se určický kostel stal významným poutním místem. Tahle tradice skončila s vypuknutím první světové války. Po bezmála stovce let se objevily snahy o její obnovení. Souvisely s opravou kostela, při níž odborníci taky pátrali po pravdivosti legendy o tom, že je tu pohřbena středověká donátorka svatostánku Kateřina z Kravař a Plumlova.