Reportáže v regionech
Kočáry a kočárové lampy v muzeu v Čechách pod Kosířem
Muzeum historických kočárů v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku je největším zařízením svého druhu u nás a moc konkurentů nemá co do velikosti ani v celé střední Evropě. Obdivovatel a sběratel starých povozů Václav Obr ho otevřel už v roce 2009 a stále ho postupně rozšiřuje. Nedávno prošlo velkou rekonstrukcí, rozrostlo se o jedno patro a do expozice přibyly i lucerny, které zajišťovaly cestujícím světlo. Jedná se o jejich nejpočetnějších kolekci na starém kontinentě, která připomíná už zapomenuté řemeslo lampářství. Zjistíme, jak svítilny fungovaly a prohlédneme si nejzajímavější kočáry.
Kočáry a kočárové lampy v muzeu v Čechách pod Kosířem
Národní dům v Prostějově
Národní dům v Prostějově je považován za perlu české secese a jeden ze skvostů naší moderní architektury. Jde o první monumentální dílo Jana Kotěry, jedné z nejvýznamnějších osobností oboru 20. století. Postaveno bylo v roce 1907. Stalo se symbolem české státnosti a i proto bylo za druhé světové války trnem v oku Němcům, kteří se na jeho podobě dost podepsali. Nyní má za sebou nákladnou rekonstrukci. Na první pohled stavba vypadá tak trochu, jako by pocházela z jiného světa. Je bohatě členěná, s mohutnou věží a množstvím ozdobných prvků skoro připomíná zámek. Secese kombinovala umění s užitností, čerpala motivy z přírody i mytologie, hledala nové výrazové prostředky, a to je na budově patrné.
Národní dům v Prostějově
Sbírka seker
V muzeu řemesel v Konici si prohlédneme největší sbírku seker na světě, která čítá neuvěřitelných 700 kusů. Tímto úctyhodným množstvím se dostala do světové Guinessovy knihy rekordů. Projdeme se historií téhle pomůcky od prvních kousků vyrobených z kamene, před dobu bronzovou a středověk až po současnost. Všechno začalo tím, že správce zámku Pavel Šín sháněl pár seker na vytvoření expozice o tesařství. Za to, že se postupně pustil do jejich sbírání, může vlastně náhoda. Dalším rekordem, kterým se místní pyšní je 6 metrů dlouhá tesařská sekera, kterou vyrobil správce s partou řemeslníků. Je největší nejen v České republice, ale její autoři se domnívají, že i na světě.
Sbírka seker
Zámek Čechy pod Kosířem
Rod Silva–Tarouců vtiskl podobu zámku v Čechách pod Kosířem. Patřil mu od poloviny 19. století až do druhé světové války. Naši prohlídku začneme v zámeckém parku. Panstvo totiž mělo ke krajině a jejím úpravám velmi vřelý vztah. Nemineme ani rozhlednu nebo jeskyni, z níž prý vede chodba až na vrch Kosíř. Altán nesoucí jméno malíře Josefa Mánesa připomíná, že umělec tady nejednou pobýval a ve větším ze zdejších rybníků se prý dokonce naučil plavat. Prozradíme vám, kdy a jak tu vyrostla rodinná hrobka a proč v ní nějakou dobu panstvo spící věčným spánkem nemělo klid. Zavedeme vás samozřejmě i do zámeckých komnat a sálů. Těšit se můžete například na 14 obrazů už zmiňovaného slavného českého malíře.
Zámek Čechy pod Kosířem
Keltské oppidum
Keltové začali na naše území přicházet ve čtvrtém století před naším letopočtem z Německa, Francie a Švýcarska. Mnozí se usadili na Moravě. Jen na té střední najdeme 150 lokalit, na nichž zanechali své stopy. A vyrostlo tam taky jejich velké oppidum. Konkrétně u obce Malé Hradisko na Prostějovsku. Podle odhadů ho obývalo až 5 000 lidí. Dodnes tu můžeme najít vzpomínky na dávné časy v podobě obranných valů zarostlých křovinami nebo náhorní plošiny a hlavní cesty. Abychom si udělali představu, jak se tam žilo a co všechno jeho obyvatelé uměli, vypravíme se ještě na výstavu do prostějovského muzea. Tam se dozvíme, která řemesla Keltové ovládali, jaké novinky k nám přinesli a jak na tom byli s uměleckým nadáním.
