Reportáže v regionech
Sběratel Tatrovek
Na svých prázdninových toulkách s kamerou zavítáme i na Pernštejnsko do Dolní Rožínky. Otevřeno tady totiž bylo nové muzeum, které potěší hlavně ty, kteří mají rádi staré tatrovky. Vítejte v Muzeu Tatra!
Už sama cesta k cíli byla zajímavá. V pozadí se tyčí těžní věže, které v minulosti, snad i v přítomnosti, těžily uranovou rudu. Nedaleko silnice bylo vidět závod, který rudu zpracovává.
V obci Dolní Rožínka – v obci jako v každé takové bylo kdysi postaveno zemědělské družstvo. Dnes je právě tam umístěno muzeum historických vozidel. V nově opravené hale je opravdu k vidění pěkný kus historie. Od Tatry 12, přes různé modifikace Tatry 57, autobusu na podvozku asi T 43, přes šestikolovou Tatru k armádním 805. Ty byly k vidění se zajímavými, ne moc běžnými karoseriemi.
Z poválečných strojů se můžete podívat na legendární 603, několik 613, včetně dvou dochovaných kusů T 613 vyrobených v modifikaci rychlá sanita. Bylo jich vyrobeno jen pár. Fungovaly dobře.
Doby šedesátých let reprezentují stroje naší armády Gaz 69 a 69A, dále pak modrobílé vozy Veřejné bezpečnosti. To už opravdu člověk nevidí vlastně nikde. V muzeu jsou k vidění i motoristické lahůdky.
Sběratel Tatrovek
Krojované panenky
Podíváme se taky do Veselí na Moravě na valašky i krajačky. Označují se tak panenky nejen valašské, ale i jiné – hlavně podle krojů.
Zdobí je téměř dokonalé zdobné haleny, čepce či suknice, které jako by z oka vypadly těm, které se nosí ve skutečnosti – jen velikostí se liší. Jde o jejich zdařilé menší napodobeniny. Hlavní postavou tohoto příběhu bude paní Marie Žilová, která do svého životního koníčka zasvětila i dceru.
Dnes už dělají repliky lidových krojů – vlastně několikanásobné zmenšeniny, na které materiál shánějí podle fotografií, knih z 20. let minulého století a dnes už i na internetu.
Krojované panenky
Zkamenělý zámek
A podíváme se i na střední Moravu, a to proto, abychom vás pozvali na sestup pod zem. Projdeme se totiž v labyrintu zkamenělého zámku u Javoříčských jeskyní – u obcí Javoříčko a Březina v malebné krajině, jejíž dominantou je hrad Bouzov.
Jedná se složitý komplex mohutných dómů, chodeb, propastí a puklin, vytvořených v několika výškových úrovních. Část nazývaná Svěcená díra a propast Zátvořice, byly známy odnepaměti, první písemná zmínka o přilehlých podzemních prostorách je od anonymního autora a pochází z roku 1873.
V letech 1936-1938 byla objevena podstatná část Javoříčských jeskyní pracovní skupinou, kterou vedl revírník Vilém Švec, který mimo jiné zahájil se svou pracovní skupinou výkopové práce ve dně Svěcené díry. Po šesti týdnech se otevřela propast, na jejíž dno, o 27 metrů níže, postupně sestoupili. Narazili na jeskynní chodbu, která pokračovala oběma směry. Po složitých průstupech lezecky náročnými prostorami tzv. Objevné cesty, které jsou podrobněji popsány v následující kapitole, objevili výzkumníci dne 14. 4. 1938 mohutné prostory Dómu gigantů a posléze další prostory horního patra Javoříčských jeskyní. Krátce po objevu bylo zaměřeno místo v Suťovém dómu, kde se podařilo prokopat chodbu na povrch. Po té byly zahájeny zpřístupňovací práce, aby mohly být krápníkové jeskyně dne 15. května 1939 otevřeny pro veřejnost.
Snad ještě dodáme, že tady „bydlí“ i ploštičník evropský, a není proto divu, že celá tahle oblast byla zařazena mezi evropsky významné lokality do soustavy Natura 2000. Vy si ji můžete rovněž projít po naučné stezce, která tímto krásným kusem přírody vede.
Zkamenělý zámek
Konventní kostel Žďár nad Sázavou
Žďárský konventní kostel postavil český architekt Jan Santini Aichl, který na pozvání opata Vejmluvy přebudoval klášter na perlu barokní gotiky v Česku. Sochařskou výzdobu vytvořil Řehoř z Thény, dorazivší do kláštera za svou ženou Klárou po smrti Santiniho. Kostel zdobí i vyřezávané dubové chórové lavice ze 17. století.
Konventní kostel Žďár nad Sázavou
Velbloudi na Vysočině
Pak se přesuneme do Daňkovic na Českomoravské vysočině za panem Steigerem. Důvod, proč jsme ho navštívili, je prostý: 120 cm, 60 kg a jméno Šušínek. Původem strojař se totiž dnes zajímá hlavně o chov zvířat a na své farmě se mu prohánějí na naše zeměpisné souřadnice trochu netradiční zvířata: velbloudi. Pro radost, hlavně pro radost je mám, říká nadšený chovatel těchto neustále žvýkajících miláčků Tondy, Britney a nebo Otmy.