Reportáže v regionech
Koláři
Za mistry kolářského řemesla se vypravíme do Nyklovic u Poličky. V rodině Uherků se stará profese dědí už po několik generací. Dozvíme se, kdo stál u zrodu téhle tradice, kde jeho pokračovatelé získávali znalosti i zkušenosti a budeme je sledovat při práci. V jejich dílně neuvidíme rozhodně jen kola. Pracuje se v ní 6 dní v týdnu, protože jinak by tu všechno nestíhali. Někdy Uherkovi dostanou do rukou i historický unikát, který nutně potřebuje renovaci. My jsme si například mohli prohlédnout lovecký kočár, který je doma v muzeu v Čechách pod Kosířem. Pochází zřejmě z počátku 20. století. A taky zhruba stejně starou sanitku, která sloužila za první světové války. Tu sem přivezli z jedné rakouské expozice. Měla ji čekat oprava kol a karosérie, ale nakonec si vysloužila větší zásah.
Koláři
Sbírka panenek
Marie Roháčková z Bobrové na Žďársku si nikdy nepřipadala jako sběratelka panenek, přestože malých krasavic shromáždila úctyhodně množství. S úsměvem o sobě tvrdí, že je spíš záchranářka, protože mnohé z nich se k ní dostaly v žalostném stavu. Prvních 10 jich vyspravila v roce 2011 a od té doby se její sbírka rozrostla natolik, že se rozhodla za podpory celé rodiny otevřít v obci muzeum. To se prakticky přes noc stalo největší místní turistickou atrakcí. Pokud byste se při jeho prohlídce pustili do počítání, zjistili byste, že se v něm zabydlelo kolem dvanácti set panenek. Společně si prohlédneme největší poklady a bude nás zajímat, která byla tou první, s níž si Marie v dětství hrála a taky to, jestli si některé exponáty oblíbila víc než ty ostatní.
Sbírka panenek
Kostel sv. Jana Křtitele
Dominantou Velké Bíteše je kostel sv. Jana Křtitele s dvojicí věží zakončených báněmi maurské konstrukce. Ve svých útrobách skrývají hned pětici zvonů. Čtyři z nich jsou přitom původní a jejich hlas se do okolí rozléhá už víc než půl tisíciletí. Opevnění svatostánku bylo spjato s budováním opevnění městského. Mělo sloužit coby ochrana místních obyvatel v případě ohrožení. Původně bylo opatřeno vodním příkopem a jediná přístupová cesta do tohoto prostoru vedla přes padací most a hradební bránu. Ani tento důmyslný systém však nebyl nepřekonatelný. Kostel byl vydrancován třeba v roce 1435 rozprchlými tábority a hned dvakrát za třicetileté války. Po podobných událostech a taky požárech pak probíhaly stavební úpravy chrámu. Prozradíme vám, kdy získal svou současnou podobu.
Kostel sv. Jana Křtitele
Buchtův kopec
Nápad na zřízení střediska letové kontroly někde uprostřed republiky se zrodil v 60. letech minulého století a volba padla na Buchtův kopec ve Žďárských vrších. Původně se počítalo s tím, že tu budou sídlit i řídící provozu v oblacích. Než byl ale objekt dokončen a uveden do provozu, pokročil vývoj technologie natolik, že dispečeři mohli zůstat u Prahy a z Vysočiny k nim putují jen data. Pokud jde o statistiky, zdejší radar má dosah 300 km. A co se týče letových pohybů nad Českem, sleduje zhruba 830 tisíc aeroplánů ročně. Objekt strategického významu můžete dokonce navštívit. A z jeho střechy se porozhlédnout po kraji. Pokud se sem vydáte, zajímavostí vás tu čeká samozřejmě víc. Společně se zastavíme kupříkladu u toleranční modlitebny v Daňkovicích.
Buchtův kopec
Po stopách Pernštejnů
Na okraji Žďárských vrchů se vydáme po stopách šlechtického rodu, který v časech renesance patřil k nejvýznamnějším u nás, tedy Pernštejnů. Naše putování odstartujeme v obci Vír a zastavíme se u Vírského mlýnku. Pak už budeme v krajině objevovat zbytky sídel zmíněného panstva. Jako první nás čeká zřícenina hradu Aueršperk. V době svého vzniku, tedy ve 13. století, dostal původně jméno Bystřice. Už během husitských válek byla ovšem stavba podle všeho opuštěná. Jen o zhruba tři kilometry dál narazíme na torzo Zubrštejna. Název mu dalo zvíře v erbu rodu. Kdysi to býval jeden z nejmohutnějších a nejvýše položených hradů na Moravě. A tak si užijeme i krásného výhledu do kraje. Naší poslední zastávkou pak budou zbytky další památky - Pyšolce.
