Reportáže v regionech
Údolí Doubravy
Údolí řeky Doubravy u Chotěboře je rájem pro ty turisty, kteří milují náročnější terén. Rodiny s kočárky by cestu asi brzy vzdaly. My jsme se ale skamerou odvážili, a tak vám můžeme zprostředkovat krásy krajiny. Průvodcem nám byly cedule naučné stezky, které turistům nabídnou řadu informací o údolí. Ač vzniklo už v období třetihor, nejslavnější období zažilo zřejmě ve 14. století, kdy tudy vedla důležitá kupecká stezka. Podél ní vyrostlo několik strážních hradů, které ovšem časem vzaly za své. Zato se dochovaly mnohem starší zajímavé skalní věže a taky vodopád na Doubravě stojí za zastávku. Ale k tomu jsme se ani my s kamerou díky kluzké cestě nedostali, za tím musíte vyrazit sami.
Údolí Doubravy
Zámek Chotěboř
Nejznámějším místem v Chotěboři je zámek. Vystavět ho nechal hrabě Leopold Kinský a za tři staletí své existence byl sídlem řady zámeckých pánů. Nejdéle tu pobyli Dobřenští z Dobřenic, kterým panství patřilo od roku 1836. Po roce 1948 museli odejít, ale v devadesátých letech se zase mohli vrátit a pustit do rekonstrukce. V části zámku najdete muzejní expozice. Jedna místnost je věnována také Zdeňkovi Rykrovi. Jeho jméno je nerozlučně spojeno s čokoládovou hvězdou Orion, kterou vytvořil. Připomeneme si i Jaroslava Haška, který tu sice pobyl poměrně krátce, ale přesto na něj místní a zejména majitel hostince Panský dvůr určitě hned tak nezapomněli.
Zámek Chotěboř
Úsobí
Zámek Úsobí na Vysočině vyrostl na konci 18. století. Vystavět si ho nechal švédský rytíř Ludvík Goldlin z Tiefennau. Jeho rodina si tu ale moc štěstí neužila. O tom vypráví jedna z pověstí se zámkem spojená, podle níž další zámecké pány strašil pes prvorozené dcery, která si kvůli otcem zapovězené lásce vzala život. Z původní podoby šlechtického sídla se toho moc nedochovalo, staré časy nejvíc připomíná zámecká kaple. Noví majitelé se ale snaží zchátralému objektu vrátit zašlý lesk a taky čilý ruch. Pořádají tu různé akce, mimo jiné velkou bitvu.
Zámek Úsobí
Stvořidla
S Bořkem Klabíkem ze zámku Vilémovice a Václavem Vackem se budeme pak toulat po Stvořidlech. A to i do míst, kam jezdil Jaroslav Foglar, pravidelně dvacet let, a pomáhal tady stavět junácký tábor, v němž pak Hoši od Bobří řeky prožívali svá dobrodružství. Kamenité koryto řeky Sázavy si oblíbili už dávno vodáci. Vlakové spojení je velmi dobré, v místě je železniční zastávka. Krásná je procházka korytem řeky po červené značce a ti, kteří to tady už znají, vědí, že pro stanování a rekreaci je zde vyhrazeno veřejné tábořiště či penziony. Za zmínku stojí i Melechov (707 m).
Narazíte tady na rozhlednu a zříceninu tvrze z 15. století, která chránila poutníky na zemské obchodní cestě z Rakous do Kutné Hory – po žluté do kopce, ale dá se to. Stvořidla jsou nejstarší rezervací na Havlíčkobrodsku. Původně byla vyhlášena v roce 1948. V nově upravených hranicích pak znovu v roce 1998. Rozprostírá se na ploše 246,4 hektarů.
Obec Vilémovice se zmiňuje už ve 13. století – v souvislosti s migrací mnichů. Našli tady nějaký kus, ne zahrady, ale kus obrostlé plochy. A v koutku té plochy nalezli tis. Tis, který je v dnešní době chloubou Vilémovic a řadí se mezi nejstarší stromy ve střední Evropě. Samotný zámek Vilémovice byl založen Ignácem Bechyněm z Lažan v roce 1739 jako barokní zámek, který v roce 1825 vyhořel. Přestavba už nesla prvky klasicistní.
Stvořidla
Sběratel Egypt
V Egyptě už byli Zápařkovi víc než dvacetkrát. Z vesničky Kamenice u Herálce je to pravda cesta komplikovanější a poněkud dlouhá, ale protože protagonisté našeho dalšího výletu Egyptu a egyptologii propadli zcela, pan Zápařka dokonce už 25. rokem, není divu, že mají o čem vyprávět a že jsme se za nimi vypravili i my.
Studovaný keramik, který sbíral rád středověkou keramiku a pracoval pro archeologický ústav, se nechal zlákat keramikou egyptskou a bylo rozhodnuto. Začne se budovat sbírka starého Egypta. V prachu pouštního písku tráví hodiny hledáním vzácných předmětů a v mezinárodních aukcích pak utrácejí své úspory.
Jejich sbírka čítá nyní úctyhodných dvanáct set kusů. Svou rozmanitostí a různým stářím dokumentují předměty téměř celou egyptskou starověkou historii. A vy uvidíte něco, co za to opravdu stojí. Historie z těchto předmětů čiší, dýchá. Jedinečné raritní kousky na pozadí dějin lidské civilizace.