Reportáže v regionech
Kolowratský zámek
Na přelomu 16. a 17. století nechal postavit v Rychnově nad Kněžnou majitel panství Kryštof Betengel z Neyenperku jako rodovou hrobku svatyni. Kostel Nejsvětější Trojice.
Názory na vznik stavby se ale různí. Prý to nebyl on, kdo nechal kostel vystavět, ale chudý rychnovský vařečkář Kryštof, který tak dal najevo svůj dík zázračnému zbohatnutí.
Na celkové kompozici stavby se podílel italský stavitel Jan Blažej Santini Aichel. Kostel stál dřív než zámek a pan stavitel se rozhodl, že proti původnímu průčelí kostela postaví průčelí novější. A mezi oběma průčelími jsou docela dobře schované dvě kaple, kopie loretánské a kaple Pražského Jezulátka.
Za zmínku a podívání určitě stojí k obrazová výzdoba: tematické obrazy, na kterých Panna Maria žehná Kolowratům i zámku samému. V roce 1714 tady za kostelem postavil Norbert Leopold piaristické gymnázium. A v roce 1798 si se stavbou bohužel pohrál i blesk.
Kolowratský zámek
Sedloňov a Jarmila Haldová
V orlickohorském Sedloňově bydlí už přes třicet let paní Jarmila Haldová. Přestěhovala se sem z Prahy a inspirovala se životním stylem i tradicemi místních. Začala pracovat se dřevem a její postavičky, a nejen ony, jsou zdobeny krásnými sytými temperovými barvami.
Její tvorba si zavdala i s literárními nebo hudebními náměty, třeba s Prodanou nevěstou nebo Babičkou. Zaměřuje se i na betlémy. Má sto postaviček a stejné množství zvířátek.
Do dřevěného reliéfu vepsala i pověst vyprávějící o tom, jakže obec ke svému jménu přišla. Její výstava pak ukazuje i historii zimního sportu, hlavně lyžování. V naší reportáži vám ukážeme jen zlomek z celkové tvorby výtvarnice Jarmily Haldové, která o sobě dala vědět i kolekcí reliéfních dřevěných obrazů českých světců.
Obec Sedloňov je hodně spjata s činností šlechtického rodu Colloredo-Mansfeldů. I o tom se více dozvíte v naší reportáži.
Sedloňov a Jarmila Haldová
Poutní místo Homol
Homol – poutní místo, které najdete v Podorlicku. Jde o kopec, jehož název i tvar dal jméno celé oblasti. Na jeho vrcholu samém stojí pak chrám, dnes poutní místo, k němuž nás dovede kamenné schodiště – tak vzácné a unikátní, že podobné v celé střední Evropě nenajdete.
Homolské schody jsou pozdně barokní prací. Na vrcholku kopce stával prý kdysi hrad, který dobyl sám Karel IV. na svém bojovém tažení proti Mikulášovi z Potštejna.
Základní kámen poutnímu místu tady byl položen až o několik století později, v roce 1692 – na popud hraběnky Terezie Eleonory, která si přála zbudovat svatyni pro tamní věřící.
Celý kopec je obestřen záhadami a tajemstvím, které daly vzniknout několika různým legendám.
Poutní místo Homol
Pražírna kávy
Zajdeme i do království kávy. Voňavé aroma jsme si vychutnávali ve východočeském Borohrádku s panem Frolíkem, podnikatelem roku 2007. Kávička a její vůně mu učarovaly už jako klukovi a minimuzeum, na které je náležitě pyšný, provozuje už 16 let. I proto ví, že správná káva by se měla přes vrch jazyka pustit na kořen jazyka a přelít zpátky do pusy, teprve pak polknout. Je to takový rituálek, který si vychutnávají všichni fajnšmekři.
Sbírka pana Frolíka se každoročně rozrůstá o nové exempláře: tedy ty přístroje, bez nichž by lahodný mok nebyl tím čím je, a nechutnal tak, jak chutná. Raritní je koloniální pražička z roku 1860 – už tehdy dokázala umlít 3 kila kávy. Koneckonců technologické taje pražení nám pan Frolík ukáže taky.
Pražírna kávy
Kolowratský zámek
Průvodcem v naší první reportáži nebude nikdo jiný než Jan Kolowrat Krakowský, i když zákon z roku 1918 zrušil užívání šlechtických predikátů, sluší se dodat šlechtic a majitel zámku v Rychnově nad Kněžnou. Jeho původní předchůdce byl zbudován jako dominanta města už v 16. století, barokní zámek z něj byl zbudován až během třicetileté války. A živé baroko je i název pro výstavu výjimečných obrazů, které se podařilo rodu Kolowratských nashromáždit.
