Reportáže v regionech
Vitráže Zilvar
Krásu starých vitráží budeme obdivovat v království restaurátora Vítězslava Zilvara. Ten nám ukáže, jak takové restaurování historických vitráží vypadá a my také budeme mít šanci vidět, jak malá, tenká a různě tvarovaná sklíčka uměli vyrobit naši předci. Nejstarší vitráže, které se dochovaly, bychom našli v Národním muzeu nebo na hradě Karlštejn. Ty jsou ukázkami opravdu hodně starých technik s olověnou osnovou. Restaurované, ale třeba také nové vitráže vytvořené opočenskými mistry zdobí například Valdštejnský palác nebo Strahovský klášter v Praze.
Skleněné vitráže
Poutní místo Rokole
V Orlických horách si připomeneme křesťanský původ velikonočních svátků. Prohlédneme si poutní místo Rokoli s křížovou cestou. Rokole je prastarý název pro rokli. V rokli, kterou navštívíme, poutá už po staletí pozornost poutníků studánka s vodou, která je podle pověstí léčivá. Její zázračnou moc prý kdysi dávno objevil lesník, kterému pomohla vyléčit slepého synka. A vděčný otec pak nechal nad studánkou vystavět stříšku. Křížová cesta na Rokoli pochází z roku 1874. Z doby, kdy se tohle poutní místo těšilo snad největšímu zájmu poutníků.
Poutní místo Rokole
Deštné
V Deštném v Orlických horách si mohou užívat zimy příznivci lyží sjezdových i běžeckých. Pro ty první je připraven velký lyžařský areál, ti druzí zase mohou využít Jiráskovu magistrálu, která je provede po hřebenech Orlických hor. Při naší návštěvě se samozřejmě porozhlédneme i po Deštném, které vzniklo už ve 14. století a připomeneme si také vládce Orlických hor – Rampušáka a jeho ženu Kačenku. Rampušák prý má na starosti hory v zimě, jaru a létu pak vládne jemná ženská ruka Kačenky. Určitě i jejich zásluhou je v Deštném krásně po celý rok.
Deštné v Orlických horách
Naučná stezka Bělá
Výchozím bodem našeho prvního nedělního putování bude náměstí v Solnici. Odsud se pak vypravíme po naučné stezce „Bělá“. Napočítáte na ní třináct zastavení a její výhodou je to, že je určená nejen pěším, ale i cyklistům, v zimě pak i běžkařům.
Na každém ze třinácti stanovišť jsou připraveny vzdělávací informační panely – dozvíte se z nich vše o geologickém podloží i o historii lesního hospodářství nebo o historii a současnosti lesního hospodářství. Cestu si ozkoušel i slovutný císař Josef II – pojal ji jako inspekční a my vám ukážeme, kde se koupal nebo místo, kde voda teče do kopce.
A k samotnému městu Solnice. Dodnes místní spekulují, jakže vznikl jeho název a jsou i pyšní na starobylou tvrz postavenou v roce 1558. Po přestavbě se z ní stala hospoda, kterou proslavil film Hostinec U kamenného stolu. Ze Solnice se vypravíme ale i přes kopec Holovka – proč? To se dozvíte i uvidíte.
Naučná stezka Bělá
Zámek Doudleby nad Orlicí
Zámecká bude naše první procházka. Zavítáme totiž na panství Zámku Doudleby, který patřil rodině Pánů z Bubna. Zámek dal v roce 1588 postavit Mikuláš Starší z Bubna.
Původně sloužil jako letní sídlo, později byl využíván jako lovecký zámek. Bez zajímavosti není, že rod Bubnů stavbu vlastní (s výjimkou let 1948-1993) nepřetržitě.
Nevelký, ale půvabný zámek je dílem italských renesančních umělců. Unikátní sgrafitová výzdoba, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, je vysoce ceněna odborníky i širokou veřejností.
Motiv lva má rod Bubnů z Litic ve svém znaku díky bratrovi zakladatele zámku Heřmanovi. Ten podle pověsti zmíněné i v českých bájích pomohl králi zvířat v kraji mouřenínů v nerovném boji se šelmami. A lev pak svého pána neopustil až do smrti.
Doudlebský zámek se může pochlubit i nástropními malbami nebo původními barokními kamny, u kterých si hraběnka Bathory ve stejnojmenném historickém velkofilmu ohřívá ruce. Pocházejí z konce 17. století a jsou dílem pražských kamnářů.
A tím jsme vyzradili další zámeckou pikanterii. Pobývala tady totiž hraběnka Bathoryová, tedy ta filmová.