Reportáže v regionech
Grulichova skalka
Skalka kolem domu horolezce Jaromíra Grulicha je opravdovým unikátem. Pan Grulich ji budoval desítky let, ze svých cest si vozil sazeničky, kterého ho okouzlily a nabízel jim nový domov. V zahradě nejprve zlikvidoval listnaté stromy a pak dokonce i zbořil altán. Když mu jeho chloubu vzala třikrát po sobě povodeň, rozhodl se, že osází i skálu, na kterou nebezpečný živel nedosáhne. Musel k tomu použít horolezeckou sedačku, ale vyplatilo se. Volně tu rostou například vácné levísie, které většina alpinkářů pěstuje opatrně ve sklenících. Velkou láskou Jaromíra Grulicha byly také vrby a hořce, ani ty samozřejmě v jeho ráji nechybí. Celkem tu mohou zájemci obdivovat přes tisícovku druhů a když budou mít zájem, zahradou je provede paní Marie, která po smrti manžela a zakladatele skalky péči o tohle království skalniček převzala.
Grulichova skalka
Bartošovice v Orlických horách
Sníh konečně zavítal i do nižších poloh, ale nejvíc si ho přece jen užívají na horách. My vám nabídneme výlet na běžkách v Orlických horách, u Bartošovic. A při sportování nezapomeneme ani na prohlídku místních pamětihodností a na malou výpravu do historie. Zmínky o Bartošovicích bychom v historických pramenech našli před řadou století, v sedmnáctém už tu například měli most spojující je se sousedním Pruskem. A obec se může pochlubit i jedním prvenstvím. Zdejší kolář Klemens Neuman vyráběl už před světovou válkou číslo jedna jako první v Orlických horách lyže. Na těch se tu v té době také závodilo. My se v bílé stopě projedeme i v okolí obce. Cestou se nám naskytne výhled na část Orlických hor a dokonce i na Jeseníky s nepřehlédnutelným Králickým Sněžníkem.
Bartošovice v Orlických horách
Skláři v Orlických horách
Skláři bývali doma nejen na Šumavě, ale také v Orlických horách. První zmínky o nich bychom našli už v patnáctém století. O jejich výrobky býval velký zájem, v historických záznamech je zachycen export až do Anglie. Stávala tu dokonce nejvýše položená sklárna u nás, v níž se vyrábělo luxusní barokní sklo. Staré časy připomíná naučná stezka S Kačenkou po stopách sklářů. Zavede nás z Deštného do Orlického Záhoří. Nejdéle se zdržíme v Deštném, kde si skláři v roce 1990 postavili pec, v níž topí dřevem, jak to tu bylo dřív běžné. Každý rok začátkem srpna před zraky diváků vyrábějí unikátní kousky. Povědí nám, jak jejich pec funguje, co je nejdůlěžitější a dozvíme se také, jak to bývalo dřív s postavením sklářů a na co všechno se sklo používalo.
S Kačenkou po stopách sklářů
Potštejn
Po dávném pokladu, o kterém se dočteme i ve stejnojmenné knize Aloise Jiráska, zapátráme při návštěvě Potštejna. Jenže záhy zjistíme, že zběsilé hledání jednoho z místních pánů způsobil špatně rozluštěný nápis. Pak zavítáme do zámku, jehož předchůdcem byla tvrz. Ta vyrostla v době, kdy hrad začal chátrat a jeho studené zdi se panstvu přestaly zdát pohodlnými k životu. K nejkrásnějším zámeckým prostorám patří Mramorový sál. Nezapomeneme ale ani na pověsti vyprávějící o zdejších pánech. Jeden z nich – Mikoláš z Potštejna byl prý loupeživým rytířem a do boje proti němu se vydal sám Karel IV., tehdy ještě markrabě. I další dávné příběhy si připomeneme v Bubákově, trochu strašidelné expozici ve sklepení zámku.
Zámek Potštejn
Častolovický zámek
Častolovický zámek měl své předchůdce už ve třináctém století. Těsně před koncem století sedmnáctého se jeho majiteli stali Šternberkové, kterým patřil až do druhé světové války. V devadesátých letech se do svého rodiště vrátila hraběnka Diana Phipps Šternberková a díky ní zámek pořádně ožil. Prohlídková trasa dnes vede dvaceti místnostmi zařízenými v různých stylech od renesance až po biedermeier. Velkou chloubou je rytířský sál o rozloze víc než tří stovek čtverečních metrů. K procházkám láká zámecká zahrada a cílem rodin s dětmi je velmi často také minizoo. Svůj domov v ní mají minikozy, miniovce, miniponíci, ale také králíčci, morčata nebo třeba lamy.