Reportáže v regionech
Klášter Broumov
Klášter v Broumově vybudovali benediktýnští mniši ve 14. století. Jeho osud poznamenaly husitské války, velký požár města i doba nepřející řeholníkům. V posledních letech se ale dočkal nového kabátu a obnovou prošla i umělecká díla v interiéru. Právě v těchto dnech můžou návštěvníci památku v plné parádě znovu obdivovat, takže se samozřejmě přidáme. Čeká nás kupříkladu vzácná stropní freska v knihovně, v níž se mimochodem natáčel seriál F. L. Věk. Rekonstrukcí by zanedlouho měly projít i mnišské cely, v nichž pak budou smět hosté přenocovat. Ve stejně skromných podmínkách, jaké tu mívali jejich původní obyvatelé. Nahlédneme taky do rozlehlé zahrady, která klášter obklopuje a kterou zdobí několik staveb. Zastavit se můžeme například v kuželníku, kde si bratři krátili dlouhou chvíli.
Klášter Broumov
Nové Město nad Metují
Na samém počátku 16. století vyrostl v Novém Městě nad Metují pozdně gotický hrad. Vystavět ho dal Jan Černčický z Kácova. Postupně se na něm střídali majitelé a každý z nich si ho podle svých potřeb a představ upravoval. Současnou podobu získal zhruba před stovkou let zásluhou rodů Bartoňů, kterému patří i dnes. Přestavbu a zároveň úpravu zahrad dostal tehdy na starosti známý architekt Dušan Jurkovič. A zároveň se zasloužil modernizaci panského sídla. Byly zavedeny vodovod, výtahy, telefony, ústřední topení. My si ale při prohlídce připomeneme i časy starší. Vydáme se například do věže Máselnice a dozvíme se, proč k jejím ozdobám patří sv. Antonín Paduánský. A taky zapátráme po tajných chodbách ve sklepeních, v nichž prý bloudí černá paní.
Nové Město nad Metují
Krajinou Broumovska
Krajina Broumovska je rájem pro milovníky krásné, místy skoro divoké, přírody, skalních měst, historických památek i lidové architektury. Turistům je tu k dispozici celá řada stezek pro pěší, cyklisty i bruslaře. Na jednu z nejnovějších se vypravíme společně. Začíná v Broumově u olivětínského pivovaru. Dozvíme se, že v kraji bohatí sedláci často stavěli kříže u svých polí, aby jim zajistili ochranu. Jeden velký najdeme i v místech, kde za první světové války vyrostl zajatecký tábor, kterým prošly tisícovky mladých mužů. Měli tu k dispozici táborovou školu, ale také třeba divadlo. O kus dál narazíme na zajímavé novogotické sousoší. Podobná bychom našli spíš v Bavorsku nebo ve Slezsku. A dojdeme až do polského městečka Radków.
Krajinou Broumovska
Loutková divadla
Manželům Bauerovým učarovalo loutkové divadlo. Jedno velké provozují a ještě sbírají malá domácí. Ta kupříkladu na počátku minulého století nechyběla takřka v žádné české rodině. Ovšem chybou by bylo domnívat se, že si s nimi hrály děti. Miniaturní scény sloužily totiž jako bytové dekorace. A některé byly opravdu hodně malé, měřily jen 30 x 40 centimetrů. S výrobou loutek a dekorací začali v západní Evropě, dařilo se jí hodně v Německu, odkud divadla putovala i k nám. Do konce 19. století se pak datují první pokusy o tištěné loutkové scény u nás. Dozvíme se, z čeho se vyráběly, kdo všechno se na nich podílel i to, že v roce 1913 přišla na řadu jejich sériová produkce. A samozřejmě si některé zajímavé kousky ze sbírky manželů Bauerových prohlédneme. Jsou totiž zrovna vystavené v Jaroměři.
Loutková divadla
Farma
Za velbloudy, pštrosy i klokany se tentokrát nevypravíme do žádné zoologické zahrady, ale na farmu nedaleko Broumova. Prvopočátky jejího fungování bychom našli už zhruba dvě desítky let zpátky, kdy se Martin Netík a Martin Weber rozhodli chovat pár domácích zvířat. Jejich království se ale poněkud rozrostlo a zabydlela se v něm řada zvířat pro naše končiny dost exotických. O tom, že se jim na Broumovsku líbí a daří, svědčí i jejich přírůstky. Kupříkladu pštrosí nebo velbloudí mládě. A k prohlížení přidáme i trochu poučení. Víte třeba, že velbloudi dokážou za den ujít i osm desítek kilometrů? A že v hrbech nenosí vodu, jak se často říká? Nebo to, že zvládnou běhat i třicetikilometrovou rychlostí? A těšit se můžete i na místního mazlíčka nosála červeného.