Reportáže v regionech
Křížový vrch
Zavítáme do malého skalního městečka Křížový vrch v Adršpachu. Najdeme ho ve výšce 667 metrů. Název dostalo podle toho, že na jeho malém vrcholku je vztyčen železný kříž.
Křížový vrch je jedna z nejmladších českých přírodních rezervací rozkládající se téměř na 13 hektarech. Někdy se mu taky říká Rozscochatec, ale úplně původní název byl Holsterberg.
Na jeho vrchol vede strmá cesta, občas budeme stoupat i po dřevěných žebříkách či do skály vytesaných schodech. Půjde o jakýsi minihorolezecký výstup, koneckonců nic nového, protože už v roce 1925 se o něj pokusili dva členové horolezeckého klubu ze saské Pirny.
Kříž umístěný na vrcholu musel být často obnovován, a to hlavně proto, že se na něm podepsalo počasí. Je doloženo že během 18. století ho místní kovář z Dolního Adršpachu Johann Jakel čtyřikrát opravoval, a sám k němu na vlastní náklad také pořídil lucernu která visela pravděpodobně v těchto místech a pokud mu dovolilo počasí, chodil ji každý pátek rozsvěcet.
Křížový vrch
Ratibořický mandl
Náchodsko – textilní kraj. Tedy to platívalo hlavně kdysi, dnes tenhle průmysl ztrácí dech. Přesto vás pozveme právě do kraje, kde se pěstoval ve velkém len. Dokonce přímo na ratibořický dvůr spadající k náchodskému panství – v 19. století.
Tématem naší reportáže bude totiž plátenictví. Řeka Úpa dodávala „hnací sílu“ vodním kolům a tak není divu, že právě tady vznikl mandl. Manufakturní mandl, něco jako mandl ve velkém.
Ten ratibořickým je jediný, který dosud v Česku funguje. A pamatovala ho i Barunka Panklová.
Pan Vladimír Havlík nám povypráví o tom, jak se nad podkolí mlýna roztáčely převody, hřídele a různá ozubená kola určující chod mandlu, nebo o tom, jak se muselo připravit plátno na mandlování.
Nezbytnou součástí takovéhoto mandlování byla i březová metlička. A taky zásada: nic neuspěchat, plátno musí dobře „uzrát“.
Dvanáctitunové monstrum, nadto dlouhé 14 metrů – vlastně jakási dřevěná vana zatížená kameny – pak plátno pěkně „vyžehlila“. Aby taky ne!
Ratibořický mandl
Zámek Náchod
Na konci 19. století Náchod kulturně vzkvétá a daří se mu. Důležité a neopomenutelné je i to, že Biron do Náchoda dorazil v srpnu 1797 se svými čtyřmi dcerami a manželkou.
Jedna z dcer se po jeho smrti v roce 1800 stává dědičkou celého panství. Jde o Kateřinu Vilemínu, kněžnu Zaháňskou, kterou proslavila ve svých obrázcích z venkovského života Božena Němcová.
Slovo dostane autorka expozice, kterou jsme si přijeli do Náchoda prohlédnout, paní Marie Vakulová. Petr Biron byl velmi úspěšný podnikatel – peníze mu šly hlavně z těžby uhlí a doly, které mu patřily, pojmenovával podle členů své rodiny.
S paní Vakulovou si zámecké komnaty projdeme popořádku, abychom se podívali na vývoj bytové kultury od dob Bironových až časů posledního majitele panství Schamburga-Lippé. Obdivovat budeme hlavně biedermeier i romantismus.
Zámek Náchod
Červená hora
Nedělní putování odstartujeme na nejvyšším místě celého Opavska, vrcholu Červeného hory. Mluvit budeme ale i o meteorologické stanici nebo generálu Laudonovi a bitvě u Guntramovic.
Pozveme vás i do památníku. „Meteorologická stanice Červená je nejodlehlejší stanicí v celé síti meteorologických stanic a podle mě je i nejkrásnější. Je původní, zachovalá. Už za války tady byla naváděcí stanice pro Luftwaffe, měla krycí název Wheaterstation. V roce 1952 tady byla postavena tato budova,“ říká pozorovatel Daniel Říčan.
Modrá značka vede z obce Guntramovice údolím říčky Budišovky. Půjdeme-li však dál po cestě a za lesem odbočíme vlevo po polní cestě, přijdeme k zajímavému památníku Cesty česko-německého porozumění na místě bojiště z doby prusko-rakouských válek.
Cesta vás dál zavede ke Zlaté lípě, pod kterou dle pověsti odpočíval generál Laudon, zde narazíme na modrou značku. Od lípy vede neznačený chodník (přibližně dál ve směru příchodu) ke kráteru sopky.
Červená hora 749 m n. m. je osamoceným stratovulkánem. Nepočítá se přímo do soustavy Jesenických sopek, ale svojí polohou je na směru zemské pukliny jako uvedené vrchy, také charakteristikou svého složení je s nimi totožná.
Zalesněný objekt hory nad Dvoreckou plošinou působí romanticky a její dobře vytvarovaný hřibovitý útvar uvnitř kráteru působí jako obelisk či pomník dávným bohům.
Po modré značce pak pokračujeme směrem k lesu, kolem meteorologické stanice na vrcholu Červené hory a zpět do Budišova nad Budišovkou.
Náš výlet po Červené hoře zakončíme u legendami opředené, „Zlaté lípy“. Možná je tady poklad, možná zachránila generála Laudona.
Červená hora
Hodinky Prim
Hodinky značky Prim. Dnes opět zažívají svůj návrat, při osobním setkání vám dnes dokážou vyrobit primky přesně podle vašich představ a požadavků. Vznikaly v Závodě Chronotechna v Novém Městě nad Metují od roku 1949 – tehdy jako tuzemská novinka náramkových hodinek. Kvalitní strojek se švýcarským mozkem – i tak se o nich mluvilo.
Kromě hodinek, které samozřejmě uvidíte, vás seznámíme i s jejich vášnivým sběratelem panem Liborem Hovorkou. Zná všechny typy, ví o nich snad všechno. Třeba i to, které že primky měly asi největší úspěch – model Sporty. Na ruce ho v boji s kanálem La Manche měl v roce 1971 i František Venclovský. S mořským vlkem – jachtařem Richardem Konkolským – zase tento model obeplul celou zeměkouli.