Reportáže v regionech
Fríští koně
Fríští koně bývají označování často jako černé perly a jsou původem koňmi rytířů a králů. Dokonce i český král Ludvík Jagellonský jel na frísu v bitvě u Moháče. Původem jsou z Nizozemska, v Česku jich je zatím jako šafránu – pouhé dvě stovky. Mezi chovatele těchto koní patří i rodina Valáškova ze Šonova u Nového Města nad Metují. Romantiku projížďky v kočáře taženém jejich ušlechtilými frísáky si oblíbili hlavně novomanželé.
S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí několik holandských chovatelů si uvědomilo význam svého národního plemene, v roce 1879 založili plemennou knihu „Friesch Paarden Stamboek“ (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!).
Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul „královský“. Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.
Fríští koně
Broumovský kostelík
V České republice je přes 200 národních kulturních památek: hradů, zámků, klášterů či kostelů, které patří do nejvyšší kategorie významu kulturního dědictví. Nově řady této „vybrané společnosti“ rozšířil i dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově.
Hřbitovní kostel Panny Marie je nejstarší dřevěnou sakrální stavbou ve střední Evropě. Podle údajů břevnovského kláštera byl předchůdce současného kostela postaven už v roce 1177. Po vypálení husity byl znovu postaven po roce 1449.
Ochoz po obvodu kostela byl obnoven za opata Tomáše Sartoria na konci 17. století. V ochozu jsou umístěny renesanční i empírové náhrobníky a zavěšeny desky s kronikářskými zápisy. Vchody jsou osazeny gotickými portálky, uvnitř trámový strop s částečně dochovanou původní ornamentální a zoomorfní polychromií z poloviny 15. století. Nejstarší autenticky dochovaný dřevěný kostel je výjimečnou ukázkou lidové architektury. Přestože je kostel v relativně uspokojivém stavu, zub času hlodá do dřeva například v ochozu, kde jsou na některých místech nahnilé okraje prken.
Věřící na bohoslužby do kostela Panny Marie docházejí jen několikrát v roce. Kostel je hlavně určen pohřebním obřadům. O kostelíku si budeme povídat a paní Lydii Bašteckou, ředitelkou Státního okresního archivu v Náchodě.
Broumovský kostelík
Muzeum magie
Věděli jste, že v Jaroměři vzniklo první divadlo kouzel v Evropě? Že právě tohle město může být proto označováno jako kolébka kouzelnictví? Svět chce být klamán – Mundus volt decipi – heslo, které přivítá každého příchozího návštěvníka, který se rozhodne navštívit jaroměřské Muzeum magie.
Jde o jediné muzeum kouzelnictví v České republice zaměřené na historii a přiblížení kouzelnictví jako divadla pro zábavu diváků. Duchovním otcem a strůjcem celého projektu je samozřejmě člověk, který magii a kouzlům zasvětil celý svůj život, pan Jaroslav Zach.
Jeho unikátní muzeum přiblíží divákům české principály, snímky z jejich vystoupení, historické plakáty a rekvizity používané v některých představeních. Mluvit se bude i o tom, jak dnes vznikají kouzla nová.
Muzeum magie
Adršpašské skály
V letošním roce je pro návštěvníky zpřístupněn okruh po skalním městě v Adršpachu. Má něco do sebe i v zimě, sněhu se tady docela daří a vydatná sněhová pokrývka dokáže vykouzlit zajímavé scenérie.
Pískovcové útvary nutí naši fantazii pracovat snad ještě víc než v létě. Turistická cesta je udržována až k velkému vodopádu.
Zimní toulky Adršpachem začneme na zamrzlém jezírku bývalé pískovny. Asi 1,5kilometrový turistický okruh k tomu přímo vybízí, a to i proto, že právě tady se natáčely záběry z pohádky Třetí princ nebo Z pekla štěstí a taky z Pekla s princeznou.
Výhodou zimní návštěvy Adršpachu jsou nově otevřené krásné průhledy – a sama sněhová pokrývka nám odkryje i tzv. průhledy: třeba Paní starostovou nad Cukrovou homolí.
Adršpašské skály
Výstava motocyklů
Jawa, Harley Davidson, Indian – co značka, to kus historie. V jaroměřském Městském muzeu začala výstava „Já mám motocykl“ a určena je samozřejmě i těm, kteří motorku nemají.
Toulavá kamera přijela i sem, a dorazila ne příliš stylově. Autem. Na výstavě jsou k vidění nejen historické stroje české i zahraniční výroby, ale také motory a příslušenství.
Nechybějí ale ani dobové inzeráty, třeba ten jaroměřský na Indian Motocycles: „Stroje a součásti se přitom dají pořád sehnat. Na skladě je má oficiální zástupce pan Vladimír Wenke.“ V domě slavné rodiny Wenkeových jaroměřské muzeum sídlí. Inzerát rámuje rada dobrých obchodníků: „Vyžádejte si prospekt!“
Výstava byla připravena s Veteran Car Clubem Dvůr Králové nad Labem, který loni oslavil třicet let a má za sebou řadu výstav a soutěží. Výstavu zahájil Dušan Erlebach, závodník a majitel muzea veteránů v Kuksu, a na vernisáži nechyběli ani závodníci. První patro je pak určeno pro ty, kteří si chtějí připomenout i fotky – k vidění je Braunův Betlém ve fotografiích Jiřího Šourka.