Reportáže v regionech
Výstava autíček
Výstava hraček ze sbírky Ladislava Suchánka v Jaroměři je pro starší z nás příležitostí zavzpomínat si na dětská léta. Pro mladší pak šancí seznámit se s autíčky a dalšími hračkami, které se vyráběly ve druhé polovině minulého století. V prostorách místního muzea je různých autíček, vláčků, stavební techniky k vidění bezmála osm stovek kousků. Řada z nich patřila ve své době k hotovým zázrakům a najít je pod stromečkem patřilo ke snům většiny dětí. A dětská láska se po letech pro pana Suchánka proměnila ve sběratelskou vášeň.
Výstava hraček v Jaroměři
Advent Ratibořice
Na dveře klepou Vánoce, začíná adventní období. Příležitostí užít si předvánoční období v klidu a pohodě stranou shonu se nabízí celá řada. My se vypravíme do Ratibořic. Ve dnech 3. až 6. prosince se tam můžeme přenést do 19. století a nahlédnout do vánočních příprav našich prababiček. Podíváme se, jak to asi mohlo vypadat na zámku, kde čekali kněžnu. Ale zastavíme se i v mlýně a také chalupách a podíváme se, jak vypadal předvánoční čas v rodinách, kde nebylo peněz na zvyk. Uvidíme, z čeho se vyráběly ozdoby a nebo dárečky. A dozvíme se také, jak vypadalo takové vánoční menu. Nesměl v něm například chybět černý kuba nebo hubník.
Advent Ratibořice
Slavenské hřiby
Broumovské stěny lákají milovníky přírody v každém ročním období. Můžete je v létě prozkoumávat na kole nebo pochopitelně pěšky. A v zimě zase na běžkách. My jsme si pro výlet tentokrát vybrali skalní pískovcové útvary, které dostaly název Slavenské hřiby. Slavenské se jmenují podle obce Slavný, poblíž, které se nacházejí. A hřiby podle tvaru. Kromě vlastních hřibů v různých fázích, od zrodu až po zánik, si dopřejeme i vyhlídku na celé Broumovsko a dokonce i za hranice polských sousedů ze Slavenské vyhlídky. Nemusíte se bát, cesta k ní není mimořádně náročná.
Slavenské hřiby
Přadlena
V Křinicích na Broumovsku nás čeká Ines Šťovíčková. Věnuje se především ručním pracím. Ale hlavně těm, které patřily k životu našich babiček. Koneckonců právě od babičky se většině věcí naučila. Umí nejen plést a háčkovat, ale také příst nebo tkát na stavu. Nejvíc se věnuje zpracování ovčí vlny. Ukáže nám, co všechno takové předení nebo tkaní obnáší. Ale nezůstaneme jen u téhle přece jen typicky dámské práce. Naší hostitelku zajímají i další stará řemesla. Pořádá o nich výstavy a také kursy, kde se zájemci mohou přiučit.
Přadlena
Fríští koně
Fríští koně bývají označování často jako černé perly a jsou původem koňmi rytířů a králů. Dokonce i český král Ludvík Jagellonský jel na frísu v bitvě u Moháče. Původem jsou z Nizozemska, v Česku jich je zatím jako šafránu – pouhé dvě stovky. Mezi chovatele těchto koní patří i rodina Valáškova ze Šonova u Nového Města nad Metují. Romantiku projížďky v kočáře taženém jejich ušlechtilými frísáky si oblíbili hlavně novomanželé.
S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí několik holandských chovatelů si uvědomilo význam svého národního plemene, v roce 1879 založili plemennou knihu „Friesch Paarden Stamboek“ (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!).
Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul „královský“. Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.