Reportáže v regionech
Výstava panenek
Městské muzeum v Jaroměři se proměnilo v ráj starých panenek a dalších hraček pro malé slečny. Své poklady tam vystavuje paní Alena Pleslová, která se může pochlubit několika stovkami panenek, krásnými kočárky, ale třeba také miniaturním nádobíčkem nebo nábytkem. Svou první panenku, sádrovou mrkačku, dostala k prvním narozeninám. Když začala chodit do školky, panenka se přestěhovala do krabice a později se stala základem sbírky. Všechno na ní je původní. Ve spolupráci s manželem se ale paní Pleslová umí postarat i o ty, kterým nemilosrdný zub času poněkud ubral na kráse. Zvládají společně různé opravy i úpravy.
Výstava panenek
Dušan Jurkovič a Náchodsko
Architekt Dušan Jurkovič bývá někdy nazýván „básníkem dřeva“. Čím si to zasloužil, o tom se můžeme přesvědčit na mnoha místech, například v Luhačovicích, v Beskydech nebo také na Náchodsku. Tam debutoval vilou, kterou si u něj objednal brněnský továrník Robert Bartelmus. Dodnes ji můžeme obdivovat na Rezku, v bývalých lázních u Nového Města nad Metují. Stavba se zalíbila také majitelům novoměstského zámku, kteří Jurkovičovi svěřili opravu své rezidence a také přestavbu starého mlýna v údolí řeky Metuje, v místě, kterému se říká Peklo. Za poslední vzpomínkou na známého architekta musíme vystoupat trochu do hor. Ozdobou Dobrošova se stala Jiráskova turistická chata.
Architekt Dušan Jurkovič
Výstava kočárků
Dětské kočárky se staly sběratelskou vášní manželů Hendlových z Nového Města nad Metují. Svou sbírku budují už deset let a mají v ní celou řadu vzácných kousků. Návštěvníkům je představují na výstavě, která probíhá v novoměstském zámku. Najdeme na ní koženkové či proutěné kočárky, ve kterých se vozily naše babičky, ale například také předchůdce dnešních oblíbených „golfáčů“. Skládací kočárek, který umožnil rodince vyrazit třeba na cestu vlakem. A zjistíme mimo jiné i to, že kočárky se třemi koly nejsou novinkou posledních let, ale že se vyráběly už v 19. století v Anglii.
Výstava kočárků
Kamenné značení
Trošku náročnější výšlap nás čeká po hřebenech vrcholků na Broumovsku. Projdeme si desetikilometrovou trasu od polských hranic až ke kapli Hvězda, která se může pochlubit původním turistickým značením vyrytým do skal. Cestu takhle nechali v šedesátých letech 19. století označit tehdejší správci panství benediktýni. Čeká nás na ní hned několik vyhlídek, které odhalí krásy zdejší přírody. Tu první najdeme u Kamenné brány na vrcholku Velké kupy. Mimochodem tady prý kdysi, už v roce 1662, poseděla klášterní vrchnost, která se nechala unášet výhledem. Existuje o tom dokonce písemný záznam, který bychom mohli považovat dokonce za první zmínku o turistice v této oblasti.
CHKO Broumovsko
Kamenné značení
Trošku náročnější výšlap nás čeká po hřebenech vrcholků na Broumovsku. Projdeme si desetikilometrovou trasu od polských hranic až ke kapli Hvězda, která se může pochlubit původním turistickým značením vyrytým do skal. Cestu takhle nechali v šedesátých letech 19. století označit tehdejší správci panství benediktýni. Čeká nás na ní hned několik vyhlídek, které odhalí krásy zdejší přírody. Tu první najdeme u Kamenné brány na vrcholku Velké kupy. Mimochodem tady prý kdysi, už v roce 1662, poseděla klášterní vrchnost, která se nechala unášet výhledem. Existuje o tom dokonce písemný záznam, který bychom mohli považovat dokonce za první zmínku o turistice v této oblasti.