Reportáže v regionech
Kovář Petr Hartmann
Petr Hartmann vystudoval uměleckou průmyslovku a pak zakotvil u černého řemesla. Patří k těm, kteří mají oprávnění opravovat díla starých kovářských mistrů, takže se s výsledky jeho práce setkáme na řadě památek. Kupříkladu v benediktýnském klášteře v Broumově nebo v Kolowratském a Malém Fürstenberském paláci v Praze. My se ale vypravíme do jeho ateliéru v Hronově. Ukáže nám, jaké nástroje používá a prozradí nám, co všechno je potřeba, aby se kupříkladu tři sta let starý čtyřmetrový kříž z kostela v Konojedech znovu zaskvěl v plné kráse. Kromě obnovy starých pokladů se ale Petr věnuje i vlastní tvorbě podle svých návrhů. Prohlédneme si například Ježíše na kříži, který vznikl z jednoho kusu železa tradiční kovářskou technikou.


Kovář Petr Hartmann
Jiráskovy skály
Při výletu do Hronova nemůžeme nezmínit několik místních slavných rodáků. Tím nejznámějším je určitě spisovatel Alois Jirásek, ale světlo světa tu spatřil například i Josef Čapek. My se vydáme ve stopách Aloise Jiráska za městské brány, do míst, kde hledal inspiraci při psaní. První zastávkou bude vrch Maternice, kde se ukrýval Jiřík Skalák, hrdina Jiráskova románu Skaláci. Můžeme si nabrat vodu ze Skalákovy studánky, které lidé v minulosti přisuzovali léčivé účinky. Zajímavá pověst o lakomé selce a jejich čerstvých bochnících chleba se váže ke kamenům okolo studánky. Cílem naší výpravy bude starý skalní hrad. I ten sehrál svou roli v díle Aloise Jiráska. Dodnes se z něj zachovalo jen torzo vstupní brány a opevnění. Nejvyšší věž pak při příznivém počasí nabízí krásný výhled do kraje.


Jiráskovy skály
Brusič skla
České sklářství a jeho mistři mají opravdu skvělé jméno v celém světě. Prosluli i broušením skla. Tato technika zdobení se poprvé objevila už v prvním tisíciletí před naším letopočtem v Mezopotámii. Ve středověku v ní vynikali benátští skláři, vzpomeňme na jejich slavná zrcadla a pak vstoupili do děje skláři čeští. Křišťály, které dokázali vybrousit takřka na koleně, okouzlily spoustu lidí. Broušení skla se věnuje i Jaromír Beran z Bezdějova nad Metují. Lásku i nadání zdědil po předcích. Nechal nás nahlédnout do své dílny a prozradil nám spoustu zajímavostí o své práci. Měli jsme možnost sledovat zdobení karafy. A to od nákresu předlohy, přes broušení těch nejhlubších řezů, které vznikají s pomocí klínových kotoučů, až po tvoření jemných ozdob. Prohlédneme si i kousky, které jsou vzpomínkou na um tatínka a dědečka pana Berana.


Brusič skla
Na běžkách do Polska
Machov najdete na hranici s Polskem, ukrývá se pod masivem Broumovských stěn. K jeho chloubám patří pozdně renesanční kostel z roku 1675 a romanticky působící staré roubené chalupy. V každé z nich dřív stával tkalcovský stav a snad všichni hospodáři také chovali kozy, které jejich rodinám poskytovaly základní obživu – mléko, sýr i maso. Obec se ovšem pyšní i dlouhou lyžařskou tradicí. První lyžníky byste tu mohli potkat už na počátku 20. století, o něco později se tu na lyžích už nejen běhalo, ale i skákalo. Dodnes tu najdete hned čtyři skokanské můstky, vleky a také okruh pro milovníky bílé stopy. Na běžkách se vydáme z Machova směrem k Nouzínu, který dnes patří Polsku a naše putování skončíme v oblíbeném běžkařském středisku, polském Karlově.


Na běžkách do Polska
Drátěné výrobky
Většina z nás má drátenické řemeslo spojené se spravováním nádobí. Tahle práce i ti, kdo ji uměli a šířili, k nám přicházeli ze Slovenska. Drát učaroval i paní Kateřině Smutné ze Zbečníku. Začala se s ním učit pracovat behěm mateřské dovolené a tvoří z něj dodnes. Vyzkoušela různé dráty, například měděný nebo nerezový, ale nejlépe se jí pracuje s obyčejným železným a vůbec jí nevadí, že pěkně špiní ruce. Používá samozřejmě drátky různé tloušťky. Pod jejíma rukama se rodí třeba stojánky na čajové svíčky, lampičky, stínidla, košíky nebo nejrůznější ozdobičky ve tvaru srdíček či hvězdiček, které pak spojuje do závěsů, ale pustila se i do složitějších věcí. Její novinkou jsou opravdu originální drátěné sošky. První na řadu přišel anděl, dnes je postaviček už víc a my se budeme dívat, jak vznikají.

