Reportáže v regionech
Okolím Máchova jezera
Milovníky krásné přírody a zajímavých památek pozveme na výlet do Máchova kraje. V okolí jezera nesoucího básníkovo jméno objevíme vrch, který bývá nazýván Čertovým, ale také Spící pannou. Kde k těmto názvům přišel? Zjistili jsme a nenecháme si to pro sebe. Pak se vydáme k zřícenině hradu Jestřebí. Hrad vyrostl už ve 13. století zásluhou pánů z Dubé a pyšní se tím, že je nejstarším na Českolipsku. Karel Hynek Mácha ho v roce 1833 objevil už jako zříceninu a učarovala mu natolik, že si ji nakreslil. Zastavíme se taky u Jestřebských slatin nebo Novozámeckého rybníka. Obě místa si naši pozornost určitě zaslouží. Slatiny jsou odtěženým rašeliništěm, kde můžeme narazit i na masožravé rostliny. U rybníka bychom si zase určitě neměli nechat ujít unikátní stavidlo a výpusť.


Okolím Máchova jezera
Expozice pyrotechniky
Bývalý vojenský prostor Ralsko se sice proměnil v ráj milovníků přírody a houbařů, přesto ale dlouho ukrýval a na řadě míst ještě ukrývá vzpomínky na nedávnou minulost spojenou s vojsky Československé a Sovětské armády. Na tom, že je ve zdejších lesích vesměs bezpečno, má velkou zásluhu bývalý pyrotechnik Václav Bilický, který je se svými kolegy roky trpělivě procházel a vyhledával zapomenutou a nebezpečnou munici. Tu pak shromáždil v expozici, která nadchne každého milovníka armády a zbraní. Po odchodu vojáků se tu daly najít letecké bomby, protiletadlové rakety a spousta dalších exponátů. Nemusíte se bát, všechny byly samozřejmě profesionálně zneškodněny, takže výbuch nehrozí. A který poklad ze sbírky pana Bilického pamatuje nejvíc? Dělostřelecký granát z doby prusko-rakouské války.


Expozice pyrotechniky
Peklo
Když vás pozveme do Pekla, nejspíš málokdo z vás bude čekat romatický výlet do krásné přírody. Strašidelným názvem se pyšní poetické údolí mezi Českou Lípou a obcí Zahrádky. Kdysi tu prý lidé nehledali klid a odpočinek, ale bezpečí v době válek. Skalní převisy nabízely úkryt, našli bychom tu i řadu skalních obydlí. V 19. století sem pak dorazil turistický ruch. A jeho vzestupu obratně využil hrabě Kounic, který nechal upravit koryto Robečského potoka tak, aby v něm návštěvníky mohly vozit loďky. Na jedné se prý dokonce projel císař. Původně tu pro něj sice přichystali altán s krásným výhledem, ale do toho panovník nakonec nezavítal. Nicméně zdejší příroda se mu zalíbila natolik, že nechal odklonit železniční koleje, které tudy měly vést. Pokud dorazíte do údolí na jaře, můžete se těšit taky na záplavu bledulí, kterých tu kvetou tisícovky.


Peklo
Hasičské muzeum
Nový Oldřichov nedaleko Kamenického Šenova by si asi většina z vás musela najít na mapě. A jen málokdo tuší, jaký poklad může tahle obec nabídnout svým návštěvníkům. V halách o rozloze 955 metrů čtverečních tu místní hasiči vystavují hotové poklady. Nejspíš už je vám jasné, že nás čeká prohlídka hasičského muzea. Nejvzácnějším kouskem celé expozice je dřevěná čtyřkolová stříkačka, která zaháněla červeného kohouta už v roce 1764. Druhá největší pamětnice mezi stříkačkami je jen o pár let mladší, ale už je technicky dokonalejší, dala se k ní například připojit hadice. Pozor, všechna vystavená auta by dokázala vyrazit do ulic a většina exponátů je provozuschopných. Při jejich prohlídce se samozřejmě dozvíme, jak fungovaly i to, jak je místní hasiči do muzea získávali.


Hasičské muzeum
Výstava středověkého umění
Do středověku se alespoň na chvíli přesuneme při naší návštěvě v České Lípě. Vydáme se totiž na výstavu unikátních středověkých uměleckých děl, která pocházejí z regionu. V ambitu augustiniánského kláštera budeme obdivovat například ostatkový kříž, který se původně nacházel v kostele sv. Kříže v České Lípě. Pak byl ale zřejmě odcizen a prodán ve starožitnictví. Naštěstí nakonec skončil v muzejních sbírkách. Sakrální tematika byla inspirací autorů vělké části vystavených děl, ale najdeme tu i některá se světskými motivy. A když už se budeme toulat v České Lípě, nemůžeme vás nepozvat třeba na českolipský hrad spojený s jedním dramatickým příběhem nebo do už zmiňovaného kostela sv. Kříže, na jehož stavbě možná měl svůj podíl i Petr Parléř a jeho huť.

