Reportáže v regionech
Hrad Bezděz
Pravidelné nedělní toulání po Česku začneme tam, kde se líbilo Karlu Hynku Máchovi, v místech, která si oblíbil a v nichž nacházel i svou inspiraci. Pohybovat se budeme po Státním hradu Bezděz. Je to vlastně mohutná zřícenina hradu v okrese Česká Lípa nacházející se na kopci Velký Bezděz, nad vsí Bezděz, v blízkosti Máchova jezera a obce Doksy. Vznik hradu spadá do období velkého kolonizačního úsilí českého krále Přemysla Otakara II. Hrad samotný byl panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství a k jeho ochraně, jakož i k ochraně významné obchodní cesty vedoucí od Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy.
Výstavba hradu proběhla mezi lety 1265–1278 a je typickým představitelem rané gotiky. Přestavuje nejvyspělejší stupeň ve vývoji hradů vůbec. Díky velmi těžké přístupnosti nebyl v minulosti výrazněji přestavován. V 19. století se hrad stává inspirací pro mnoho romantických umělců, za všechny je třeba zmínit K. H. Máchu a B. Smetanu. Do roku 1932 byl hrad v majetku Valdštejnů, poté se stal majetkem státu. V současnosti je přístupný areál původního horního hradu (velmi významná raně gotická kaple s křížovou klenbou, starý královský palác, purkrabství), velká část zachovalých hradebních zdí, Čertova věž. Křížová cesta s barokními kapličkami podél přístupové cesty.
Z hradní 35 m vysoké věže je krásný kruhový výhled do dalekého okolí. Možná se o tom přesvědčíte i vy, když chytíte to pravé počasí. Vidět jsou odsud totiž vrcholy Jizerských hor i Krkonoš.
Hrad Bezděz
Vodní hrad Lipý
Šlechtický rod Ronovců měl velké plány a na to, aby je mohl naplnit, potřeboval rozšířit své území. Vybral si ostrov u řeky Ploučnice, kde vystavěl původně dřevěnou tvrz. Po té už není ani vidu, zatímco strategický strážní bod, který na jejím místě stojí dnes, navštěvují návštěvníci i turisti. Jde totiž o výstavní sídlo šlechty, kterým je Vodní hrad Lipý v České Lípě. Rekonstrukce hradu ze 13. století se zdařila, a tak stavba, o níž mnozí neměli ani ponětí, teď přilákala i naši toulající se kameru.
Vodní hrad Lipý
Kamenický Šenov
Už fotografie z Kamenického Šenova z roku 1897 jsou konkrétním důkazem toho, že už tehdy tahle obec byla známá nejen u nás, ale i ve světě. Proslavilo ji totiž různé zdobení skla. Motivy, které tehdejší malíři užívali, často odrážely dobovou reálii, událost: od napoleonských válek po květiny. A v tamější sklárně se dařilo i barevnému sklu.
Kamenický Šenov
Sklářství v Novém Boru
Nový Bor byl vždy spjat se sklářskou výrobou. Dva místní šikovní skláři nám předvedou, k čemu je dobrý takový křišťál, jak se sklo barví a jak vznikají ohromné vázy vážící až pět kilogramů. Jejich vybroušení trvá i deset dní a vy sami uvidíte, že bez šikovnosti, zručných rukou a zkušenosti by tohle řemeslo jen stěží dovedlo tyhle kumštýře do výstavních prostor.
Sklářství v Novém Boru
Lužické hory
Modlivý důl u Svojkova na Českolipsku – cíl naší další cesty – byl po staletí významným duchovním místem celého kraje. Dřív se mu taky říkalo Smolný, protože uhlíři, kteří tam v milířích pálili dřevěné uhlí, se zároveň zabývali výrobou smoly a kolomazi. Později se ale tato strašidelná rokle uprostřed divokých lesů a skal změnila na známé poutní místo. A je jím dodnes. Každoročně sem míří stovky lidí, aby se poklonili Panně Marii a požádaly ji o pomoc.