Reportáže v regionech
Hornické muzeum
S prací horníků a zařízením, které usnadňovalo jejich práci, se seznámíme v unikátním muzeu, které vzniká přímo v areálu bývalého dolu Julius III v Kopistech u Mostu. Přeneseme se zpátky do časů, kdy tu havíři den co den fárali pod zem a dobývali uhlí. Prohlédneme si nepřehlédnutelnou těžební věž i stroj, který ji poháněl. Ten je mimochodem velkým unikátem. Vyroben byl totiž už v roce 1891 a v dole sloužil víc než celé století. Pozornosti se těší i proslulé řetízkové šatny. Ale taky zařízení, o kterém toho víme mnohem méně. Většina strojů do expozice putovala přímo z provozu, takže neztratily nic na své patině. Návštěvníci se navíc na vlastní oči můžou přesvědčit, že mnohé z nich pořád fungují. Nahlédnout navíc smíte i do dokonalé repliky štoly, která v areálu vyrostla. A pokud budete mít zájem, seznámit se v muzeu můžete i s dobýváním rud, které bylo pro Podkrušnohoří taky velmi typické.
Hornické muzeum
Uhelné safari
Jedním z nových výletních cílů návštěvníků severu Čech je uhelné safari. Netušíte, co si pod tímto pojmem máte představit? Tak se na Mostecko vydejte s námi. Místa, kterým vládla těžba hnědého uhlí, si můžete prohlédnout pěkně zblízka. Zpřístupněna je řada lomů, kde se místní poklad dobýval, vypravit se můžete až do hloubky dvou stovek metrů, kde vás čekají stroje, bez kterých by se tu sotva obešli. K unikátům patří třeba skrývkové rypadlo RK 500. Právě tady najdete jediný exemplář, který je na severu naší země k vidění. Prohlídka nabízí také pohled na jednotlivé geologické vrstvy při těžbě odkryté. A na řadu přijde i vlídnější prostředí. Třeba golfové hřiště vzniklé rekultivací dolů či umělé jezero vytvořené zaplavením težební jámy.
Uhelné safari
Korozluky
Korozluky – podivné slovo značící spíš složení dvou podstatných jmen. Kolo a ruka. Ve skutečnosti ale jde o zámeček, který se nachází v obci Korozluky u Mostu. V 19. století byl zrekonstruován s fasádou italské renesanční vily.
V dobách socialistických sloužil jako internát, pak se dostal do rukou stavebního inženýra Miroslava Perouta. Naštěstí. Podařilo se mu ji zachránit a z hrobníkovy lopaty ji vzal na poslední chvíli. Na stavbu byl totiž už vydán demoliční výměr.
Z původní ruiny se stala zajímavá stavba, opravovalo se 14 let a dostalo se i na kapli svatého Josefa z roku 1871. Obě památky, jak zámek, tak kaple dnes slouží veřejnosti. První patro nechal nový majitel zbudovat tak, jako by tam pořád bydlela šlechta, vše dle původní historické dokumentace a jednotlivé pokoje jsou rozděleny dokonce podle toho, jsou-li určeny pro dámy nebo pány.
Část vybavení pochází z vlastních zdrojů, zbytek zapůjčily jiné památkové objekty a muzea. Mříže, zábradlí a kamenné portály hledal majitel po skládkách a sběrnách odpadů. Když se boural starý Most hlavně kvůli uhlí, na památky se moc ohledů nebralo.
A stavba je zajímavá i pro geology. Ti zjistili při zkoumání Jánského vrchu, že jde vlastně o nejstarší sopku v Českém středohoří.
Korozluky
Hornický skanzen v Mostu
Mostecko – měsíční krajina, která tady zůstala jako výsledek povrchové těžby uhlí. Kromě povrchových dolů má Mostecko i doly hlubinné. Ty se před 12 lety začaly postupně zavírat a tak místní havíři přišli s nápadem hornického muzea. Chtěli dalším generacím zachovat to, jak vypadalo jedno z fyzicky nejnáročnějších řemesel. Ukázková muzeální šachta vznikla na dolu Julius 3.
Návštěvníci, kteří zavítají do podzemních hlubin, se seznámí s hlavní dobývací metodou a uvidí na vlastní oči i techniku, se kterou havíři pracovali, včetně archivního dřevěného vozíku.
Prohlídka pak pokračuje u parního stroje z roku 1891, jediným dochovaným kouskem ve střední Evropě, a přesuneme si i do bývalých kanceláří. Jen úředníky vystřídaly důlní lampy, uniformy či měřicí přístroje.
Most se tímhle muzeem zařadil k Ostravě nebo Kladnu, které už podobné skanzeny mají. Nehostinné místo se zajímavým povídáním pohostinných průvodců.
Hornický skanzen v Mostu
Loutkářka Hájková
Přijeli jsme taky za paní Mílou Hájkovou z Nemilkova u Mostu. Už v dětství jí učarovaly loutky a dodnes jich vyrobila na deset tisíc, některé z nich dokonce v lidské velikosti, některé pak rozdala jako dárky. Na jejich zhotovení používá věru netradiční materiál. Nejčastěji totiž volí dámské punčochy. Jedna loutka „ožije“ zhruba za dvě hodinky. Podívejte se, co se může narodit z punčochy.
