Reportáže v regionech
Zámek Nový Hrad
V Jimlíně ožívá tamní zámek, který ovšem trochu mate svým názvem Nový Hrad. Kdysi opravdu středověkým panským sídlem býval, pak se ovšem dočkal proměny v pohodlnější sídlo. Nejprve ve stylu renesance, později baroka. Díky tehdejším mistrům tu máme šanci obdivovat unikátní malované záklopové stropy. Interiérům dominují reprezentativní prostory se štukovou a malířskou výzdobou, která je zřejmě dílem italských mistrů. Jenže radovánek si tu panstvo moc dlouho neužívalo. Později v areálu fungoval velkostatek a po něm třeba JZD. Až na začátku našeho věku se památka dočkala záchrany. A tak dnes máme znovu šanci nahlédnout třeba do kaple nebo dochované sušárny ovoce.
Zámek Nový Hrad
Zámek Stekník
Obci, kterou zdobí malé šlechtické sídlo Kulhánků z Klaudensteina se říkávalo Vzteklník nebo taky Vzteklinec. Dnes ji známe jako Stekník a najdeme ji na Žatecku. Naším cílem bude rokokový zámeček, který vyrostl na místně gotické tvrze Kaplířů ze Sulevic. Byť nešlo o stavbu mimořádného významu, výzdobě věnovali její tvůrci patřičnou péči. I dnes máme co obdivovat. Přivítají nás sochy takzvaných vodních světců, kteří jsou vzpomínkou na zdejší léčivou studánku. Voda z ní prý vykurýrovala i bojem zkoušené švédské vojáky. Pak nahlédneme do pokojů, které sloužily panstvu a nemineme samozřejmě ani zámeckou kapli. Zavzpomínáme na časy, kdy tu poslední předválečný majitel pořádal večírky pod širým nebem i diplomatická setkání. A dozvíme se, kde se na zahradě vzal vojenský řopík.
Zámek Stekník
Panenský Týnec
Panenský Týnec láká především milovníky tajemných míst s magickou silou. Tamní nedostavěný chrám získal dokonce v loňském roce titul nejmagičtější místo České republiky. Vypravme se nejprve o pár století proti proudu času. Na konci 13. století tu nechal zdejší pán Habart ze Žerotína z vděčnosti vybudovat klášter pro sestry z řádu klarisek. Jeho syn se pak rozhodl ke klášteru přistavět chrám. A rozhodně nemělo jít o žádný přehlédnutelný svatostánek. Vskutku monumentální stavbu měl podle všeho na starosti slavný Petr Parléř. Jenže když krajem táhli husité, rozestavěné dílo poničili a to už se nikdy nedočkalo dokončení. Přesto k němu přijíždí spousta návštěvníků, kteří tu cítí velmi pozitivní a léčivou energii. Posezení uprostřed chrámu prý prospívá třeba lidem po mozkové mrtvici nebo úrazech hlavy. A konají se tu taky svatby.
Panenský Týnec
Louny
Louny patří k velmi starým městům. To si připomeneme při prohlídce zbytků mohutného opevnění, které vyrostlo krátce po založení tehdy královského města panovníkem Přemyslem Otakarem II. Jeho současná podoba ovšem pochází až z rozsáhlé přestavby provedené o dvě stovky let později. Součástí mohutných hradeb byly i dvě brány – Pražská a Žatecká. Dodnes se dochovala ta, která byla jakýmsi předbraním druhé jmenované. Vedle řady historických památek se Louny pyšní taky nejhlubším minerálním pramenem. Vyvěrá z hloubky 1200 metrů a jedná se o silně alkalickou kyselku. Vydáme se ale i do okolí. Naší první zastávkou bude vrch Stříbrník, z něhož se porozhlédneme po kraji. A pak poputujeme k dalšímu kopci, který dostal taky neobvyklé jméno – Oblík.
Louny
Líčkov
Zámek Líčkov patří k místům s neobvyklou historií. První zmínku o něm bychom našli už ve 14. století, i když tehdy mělo panské sídlo podobu gotické tvrze. O zámku bychom mohli mluvit zhruba od poloviny 17. století, kdy tu proběhla přestavba v pozdně renesančním stylu. A o sto let později zasáhl do podoby ještě styl rokokový. Jenže v polovině 19. věku tu rušné společenské dění utichlo a komnaty osiřely. Nějakou dobu poté dokonce zámek sloužil jako cukrovar a lihovar. Jako stavební materiál ho v časech první republiky koupil malíř a osobní přítel prezidenta Masaryka Oskar Brázda. A začala rekonstrukce. Umělec se sám pustil do obnovy výzdoby a vrátil sem čilý ruch. Jenže po druhé světové válce o své oblíbené místo přišel, v dalších desetiletích tu měl jen vymezené místo pro bydlení i tvorbu. Návratu v roli zámecké paní se dočkala už jen jeho žena Marie, která o sídlo pečuje a provede nás.