Reportáže v regionech
Litoměřice a okolí
Litoměřice jsme si už společně prohlédli a připomněli jsme si i chvíle, které tu prožil Karel Hynek Mácha. Tentokrát se porozhlédneme nejen po městě, ale taky po jeho okolí. Uvnitř městských bran se zastavíme například u radnice, která patří k historickým i architektonickým pokladům města. Prozradíme vám, jak mohli místní poznat, kteří radní se zúčastnili zasedání. A dozvíme se taky to, čím způsobil slavný básník Karel Hynek Mácha při svém příjezdu poplach v místní vojenské posádce. V okolí města prozkoumáme několik zajímavých přírodních útvarů. Na dnešní podobě kamenného útvaru na Sovickém vrchu se podepsala těžba čedičové horniny, zkamenělé postavy na Holém vrchu jsou naopak plně dílem přírody. A zajímavostí nás čeká víc.
Litoměřice a okolí
Vodárenské muzeum
Pitná voda je pro většinu z nás naprostou samozřejmostí, ale přesto je to velký poklad. A tenhle poklad se ukrýval hluboko pod zemí i ve Vruticích na Litoměřicku. A proto se tu na počátku minulého století začal stavět vodovod, který měl tekutinu dopravit do Litoměřic, kde o ní byla nouze. Vodovod byl stavbou velmi důležitou, neméně významnou byla ale i budova čerpací stanice vystavěné ve Vruticích. Secesní architektonické dílo se dočkalo i řady ozdob a po nedávné rekonstrukci zase těší oči návštěvníků i kolemjdoucích. Uvnitř se navíc dochovalo i zařízení, bez něhož by voda do Litoměřic těžko dorazila. Monumentální dieselagregát si samozřejmě prohlédneme a přidáme informace o jeho původu a fungování. Čekají nás i další zajímavosti, třeba patnáct metrů hluboká studna.
Vodárenské muzeum
Historické osobnosti na Řípu
Obdivovat krásnou českou krajinu ze zhruba pěti stovek metrů nadmořské výšky, do kterých dosahuje vrchol hory Říp, můžeme kdykoliv. My jsme ale využili příležitosti, kdy se tu sešla celá řada významných osobností naší historie. Jistě, v normálním životě by se sv. Václav s Eliškou Přemyslovnou ani Alfonsem Muchou setkat nemohl. V rámci zajímavého výukového programu se mu to ale stát může. Děti se tak na legendárním vrchu potkají s těmi, o nichž slýchají jen v hodinách dějepisu a ještě se přitom přiučí i v jiných předmětech. No, schválně, jestlipak vy víte, zda u nás žije lišaj smrtihlav? Když už na Říp vystoupáme, prohlédneme si i rotundu sv. Jiří, která je naší nejznámější románskou stavbou. A nemineme samozřejmě ani výhledové plošiny, z nichž bychom za dobré viditelnosti dohlédli až k Pražskému hradu.
Historické osobnosti na Řípu
Muzeum českého granátu
Určitě jste už někdy slyšeli o drobounkých temně rudých kamíncích, které pocházejí z Čech a dobývají svět. Ano, máme na mysli slavné české granáty. Rájem pro ty, kteří by je chtěli hledat, by jistě bylo České Středohoří. Ale byť je jimi jeho část doslova posetá, hledání není jednoduché. Jsou opravdu malinké, pětimilimetrové patří už k těm velkým, osmimilimetrové k raritám. V Muzeu českého granátu v Třebenicích si prohlédneme třetí největší u nás, váží přes dva gramy a velký je víc než dvanáct milimetrů. V muzeu se taky dozvíme, jak se granáty zpracovávaly. A prohlédneme si krásné šperky, které z nich klenotníci vyrobili pro Ulriku von Levetzow, lásku básníka J. W. Goetheho. Možná i ona věřila v jejich magickou sílu. Podle legend totiž posilovaly srdce, zaháněly starosti a smutek a taky dokázaly chránit a pomáhat v lásce.
Muzeum českého granátu
Úštěk
Úštěk ležící na cestě mezi Litoměřicemi a Českou Lípou hodně proslavili filmaři. Možná se vám při procházce městem vybaví scény z Kolji nebo třeba ze Zdivočelé země. Ve výčtu snímků, které se tu natáčely, bychom mohli pokračovat, ale my se budeme věnovat místním památkám a zajímavostem. Dlouhá staletí bylo město obehnáno hradbami a dovnitř se vjíždělo dvěma branami. Dvě tu mají také náměstí – před kostelem a za kostelem. Na tom předním najdeme pivovar a za ním hrad, který právě prochází rekonstrukcí. Býval sídlem místního panstva, pak ho ale získali místní právovárečníci a proměnili ho ve sladovnu. Pozornost si zaslouží taky domky, kterým se říká Ptačí. Vyrostly začátkem 19. století, i když se občas vypráví, že je stavěli dělníci budující železnici. Spodní části jsou vytesané ve skále, stavby připomínají ptačí hnízda.