Reportáže v regionech
Milešov
Krajina kolem Milešovky nás už k výletům zlákala několikrát. Dnes se vydáme do obce Milešov. Zmíněnému vrchu dala jméno právě ona. V 16. století okouzlila pány Kaplíře ze Sulevic. Natolik, že zdejší hrad přestavěli na zámek. Největší rozkvět místu přinesl v polovině 17. věku Zdeněk Kašpar ze zmíněného rodu. Sídlu dopřál rozšíření v duchu baroka a z Milešova učinil centrum svého panství. Muž, který si vysloužil za chrabrost ve vojenských službách císaři titul barona, se tak do zdejších dějin zapsal nesmazatelným písmem. A jeho kariéra se odrazila též na výzdobě zámku. Obdiv si zaslouží rovněž nástropní malby v kapli a k ozdobám patříval i altán v parku, který ovšem poněkud zchátral a teprve nedávno se dočkal zahájení obnovy.
Milešov
Terezín
Terezín je v naší nedávné historii spjat především se smutnými příběhy druhé světové války. Nejen kvůli vzpomínce na ně ale stojí za to město navštívit. Když ho císař Josef II. založil, učinil tak k poctě své matky Marie Terezie, podle níž ho i pojmenoval. Na soutoku Labe a Ohře tehdy vyrostla nejdokonalejší barokní pevnost na starém kontinentě, která dodnes láká odborníky i milovníky vojenské historie z řad laiků. A jeho prohlídku si nenecháme ujít ani my. Dozvíme se při ní třeba to, že na stavbu terezínských hradeb spotřebovali po dobu deseti let každoročně na dvacet milionů cihel. A mnoho dalších zajímavostí. Zavítáme samozřejmě i do podzemí. Ukrývá prý až třicet čtyři kilometrů chodeb. A prozradíme vám ještě to, čím si Terezín vysloužil označení panenská pevnost.
Terezín
Zámek Libochovice
Víte, kterému zámku se přezdívá Perla nad Ohří? Tomu, který vyrostl v Libochovicích. Patří mezi nejkrásnější raně barokní šlechtická sídla u nás. Pokud vám bude poněkud povědomý, tak možná proto, že je oblíbeným místem filmařů. Natáčela se tu například Jezerní královna nebo seriál Tři mušketýři. V prostorách, kde dřív vládl čilý ruch, nás dnes čeká exkurze do dětských let pánů a dam s modrou krví. Kdo se domnívá, že byla plná bezstarostných radovánek, bude nejspíš překvapen. Zavítáme ale i ke zřícenině hradu Házmburk. Ten začal chátrat poté, co jeho majitelé zatoužili po pohodlnějším bydlení v modernějším duchu a z kopce se přesunuli právě do Libochovic. Můžete si tipnout, jak jejich původní sídlo přišlo ke svému jménu. My vám prozradíme správnou odpověď.
Zámek Libochovice
Muzeum Františka Josefa I.
Letos v listopadu si připomeneme sté výročí smrti císaře Františka Josefa I. Trochu neobvyklou vzpomínkou na něj je nově vzniklé muzeum v Terezíně. Monarcha se v něm na návštěvníky usmívá z dýmek, kalamářů, hrnečků a dalších upomínkových předmětů, které svědčí o jeho obrovské popularitě. K vidění jsou tu ale i věci, které sám používal a dokonce několik dekretů, které vydal a osobně podepsal. Celkem na dvě tisícovky exponátů. Pocházejí ze sbírky Františka Václava z Tachovska, který poklady s vládcem monarchie spojené shromažďuje už přes 40 let. Zároveň si osvěžíme znalosti ze školních hodin dějepisu informacemi o vládě předposledního českého krále a nezapomeneme ani na jeho choť Alžbětu známou jako Sissi.
Muzeum Františka Josefa I.
Bílé stráně
Znalci Českého středohoří už nejspíš slyšeli o Bílých stráních. A ani ostatním asi nebudeme muset dlouze vysvětlovat, jak návrší k neobvyklému jménu přišlo. Díky opuce září do daleka. A její zásluhou tu taky najdeme spoustu zajímavých rostlin i živočichů. Nikdy se v ní nepodařilo zakořenit stromům, takže tu nevyrostl souvislý les. A proto se v těchto místech daří světlomilným rostlinám. Odborníci při průzkumech napočítali bezmála pět stovek druhů cévnatých, přičemž v celé republice se jich vyskytuje zhruba dva a půl tisíce. Společně si prohlédneme například orchideje, kterých tu roste 11 druhů včetně těch nejvzácnějších. A na své si přijdou i milovníci fauny. Bílé stráně jsou považovány za nejteplejší místo v Českém středohoří, to nejchladnější je pro změnu na protějším Plešivci.
