Reportáže v regionech
Zámek Ploskovice
Zámek Ploskovice patří k těm nejpůvabnějším u nás. Jeho stavitelka Anna Marie Františka Toskánská si jeho vybudováním na počátku 18. století plnila sen přiblížit se podobou svého letního sídla zahraniční šlechtě. K jeho chloubám patřily umělé jeskyně, takzvané grotty. Sloužily vždy k ochlazování panstva v parném létě. Bylo v nich šest kašen, které když chrlily vodu, jejíž šumění bylo slyšet po celém zámku a navozovalo pohodovou atmosféru. Z příjemných prostor navíc panstvo vozil další místní unikát – výtah. Zámek učaroval i panovníkovi Ferdinandu Dobrotivému, který si v něm po své abdikaci užíval politického důchodu. Přidal sice další patro, ale snažil se dochovat ducha stavby. Takže všechny úpravy probíhaly velmi citlivě. A po Ferdinandovi si místo oblíbila i další významná osobnost našich dějin. Dozvíte se, která.
Zámek Ploskovice
Budyně
Architektonickou perlou městečka Budyně je bývalé panské sídlo, do něhož se vchází přímo z náměstí. Ještě před sto dvaceti lety moc radosti svému okolí tahle stará stavba nedělala. Byla to ruina využívaná k hospodářským účelům. Až poslední soukromí majitelé, pánové z rodu Herbersteinů, mezi roky 1900–1913 přistoupili k obnově. A pokusili se vrátit památce její původní romantický kabát. Posoudíme, jak se jim to podařilo, ale připomeneme si i časy jiného zdejšího pána. Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburku. Ten ze svého sídla před stovkami let učinil centrum společenského života. Hostil na něm významné osobnosti a taky vybudoval alchymistickou dílnu. Toužil totiž po zlatě, kameni mudrců i elixíru mládí. A dílna prý byla věhlasnější než ta, kterou měl k dispozici Rudolf II.
Budyně
Milešov
Krajina kolem Milešovky nás už k výletům zlákala několikrát. Dnes se vydáme do obce Milešov. Zmíněnému vrchu dala jméno právě ona. V 16. století okouzlila pány Kaplíře ze Sulevic. Natolik, že zdejší hrad přestavěli na zámek. Největší rozkvět místu přinesl v polovině 17. věku Zdeněk Kašpar ze zmíněného rodu. Sídlu dopřál rozšíření v duchu baroka a z Milešova učinil centrum svého panství. Muž, který si vysloužil za chrabrost ve vojenských službách císaři titul barona, se tak do zdejších dějin zapsal nesmazatelným písmem. A jeho kariéra se odrazila též na výzdobě zámku. Obdiv si zaslouží rovněž nástropní malby v kapli a k ozdobám patříval i altán v parku, který ovšem poněkud zchátral a teprve nedávno se dočkal zahájení obnovy.
Milešov
Terezín
Terezín je v naší nedávné historii spjat především se smutnými příběhy druhé světové války. Nejen kvůli vzpomínce na ně ale stojí za to město navštívit. Když ho císař Josef II. založil, učinil tak k poctě své matky Marie Terezie, podle níž ho i pojmenoval. Na soutoku Labe a Ohře tehdy vyrostla nejdokonalejší barokní pevnost na starém kontinentě, která dodnes láká odborníky i milovníky vojenské historie z řad laiků. A jeho prohlídku si nenecháme ujít ani my. Dozvíme se při ní třeba to, že na stavbu terezínských hradeb spotřebovali po dobu deseti let každoročně na dvacet milionů cihel. A mnoho dalších zajímavostí. Zavítáme samozřejmě i do podzemí. Ukrývá prý až třicet čtyři kilometrů chodeb. A prozradíme vám ještě to, čím si Terezín vysloužil označení panenská pevnost.
Terezín
Zámek Libochovice
Víte, kterému zámku se přezdívá Perla nad Ohří? Tomu, který vyrostl v Libochovicích. Patří mezi nejkrásnější raně barokní šlechtická sídla u nás. Pokud vám bude poněkud povědomý, tak možná proto, že je oblíbeným místem filmařů. Natáčela se tu například Jezerní královna nebo seriál Tři mušketýři. V prostorách, kde dřív vládl čilý ruch, nás dnes čeká exkurze do dětských let pánů a dam s modrou krví. Kdo se domnívá, že byla plná bezstarostných radovánek, bude nejspíš překvapen. Zavítáme ale i ke zřícenině hradu Házmburk. Ten začal chátrat poté, co jeho majitelé zatoužili po pohodlnějším bydlení v modernějším duchu a z kopce se přesunuli právě do Libochovic. Můžete si tipnout, jak jejich původní sídlo přišlo ke svému jménu. My vám prozradíme správnou odpověď.
