Reportáže v regionech
Továrna Richard
Na kraji severočeských Litoměřic vybudovali nacisti pod zemí továrnu, které dali jméno Richard. Tisíce nuceně nasazených dělníků a vězňů koncentračních táborů v ní do úmoru dřely ve prospěch nenasytné vojenské mašinerie. Mnohé z nich kruté podmínky dokonce připravily o život. Vyráběly se tu především motory pro tanky, ale podle některých svědků se tady taky experimentovalo s palivem pro supertajné zbraně třetí říše rakety V1 a V2. A objevily se dokonce spekulace o tom, že se v těchto prostorách chystala výroba atomových zbraní. Tyhle časy už naštěstí patří minulosti, ale připomíná je expozice vybudovaná pod litoměřickou radnicí.
Továrna Richard
Vrch Boreč
Vrch Boreč v Českém středohoří vzbuzoval u dávných obyvatel kraje posvátný respekt. Vysloužil si dokonce označení „kouřící hora“. Páru valící se z vrcholku kopce považovali dlouho za znamení bohů. Dokládá to i vzácný nález na úpatí. Před čtyřmi tisíci let tady příslušníci kultury se šňůrovou keramikou nadpřirozeným silám obětovali cenné pazourkové nástroje. Dnes už dokáží odborníci původ nezvyklého proudění vzduchu pochopitelně vysvětlit vědecky. A to samozřejmě zajímalo i nás. Takže se vydáme zjistit, jak to na Borči funguje i to, proč tajemný a pozornost poutající jev můžeme pozorovat jen v mrazivých zimních dnech.
Vrch Boreč
Klášter Doksany
Přibližně ve stejné době jako v Praze vznikl Strahovský klášter, kolem roku 1144, založil Vladislav II. se svou chotí Gertrudou v Doksanech teprve druhý ženský klášter v naší zemi. V jeho zdech se vzdělávaly i dcery českých králů, včetně sv. Anežky. Až do josefínských reforem vzkvétal, pak byl ovšem císařem zrušen a řeholnice z něj odešly. V následujících staletích sloužil jako kasárna i státní statek. Až na konci minulého věku se do něj opět vrátily sestry premonstrátského řádu. Konají se tu i bohoslužby pro veřejnost a vydat se můžete taky na prohlídku kostela a krypty. Interiéry si společně prohlédneme i my a připomeneme si, kdo všechno se podílel na jejich výzdobě
Klášter Doksany
Hrad Helfenburk
Hrad Helfenburk nedaleko Úštěka vyrostl na konci 14. století. Nedlouho poté se majitelem panství stal pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi, čímž se stavba octla ve víru politického dění tehdejší neklidné doby. Dokonce svého času sloužila jako skrýš pro Svatovítský poklad. Na počátku třicetileté války ji vyplenili a vypálili vojáci, a tak to s ní vypadalo bledě. Zřícenina nestojí na výrazném vrchu, aby čněla na horizontu jako dominanta krajiny. Díky své netypické poloze zůstávala dlouhá léta v zapomnění ukrytá v lesích. Život ji znovu vdechl až na konci 19. století textilní průmyslník Josef Scroll a rušno je tu i dnes. Vydáme se na prohlídku toho, co se dochovalo do dnešních časů.
Hrad Helfenburk
Konojedy
Na zámku v Konojedech v severních Čechách objevil v roce 1729 páter Koniáš tisíce zakázaných knih, které posloužily jako důkaz proti majiteli panství hraběti Šporkovi, velkému odpůrci rekatolizace a zastánci náboženské tolerance. Jen o pár desítek let později Šporkovi potomci sídlo zbořili a na jeho místě vybudovali klášter katolického řádu servitů. Ani řeholníkům ale nesloužila stavba dlouho. Nedlouhé poté přišly josefínské reformy a klášter byl zrušen. A tak si ho rodina koupila zpět a upravila ho znovu na zámek. Jak to s památkou bylo dál, proč jí hrozila úplná záhuba a kdo se postaral o její záchranu, to všechno při její prohlídce zjistíme.
