Reportáže v regionech
Hrad Helfenburk
Hrad Helfenburk nedaleko Úštěka vyrostl na konci 14. století. Nedlouho poté se majitelem panství stal pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi, čímž se stavba octla ve víru politického dění tehdejší neklidné doby. Dokonce svého času sloužila jako skrýš pro Svatovítský poklad. Na počátku třicetileté války ji vyplenili a vypálili vojáci, a tak to s ní vypadalo bledě. Zřícenina nestojí na výrazném vrchu, aby čněla na horizontu jako dominanta krajiny. Díky své netypické poloze zůstávala dlouhá léta v zapomnění ukrytá v lesích. Život ji znovu vdechl až na konci 19. století textilní průmyslník Josef Scroll a rušno je tu i dnes. Vydáme se na prohlídku toho, co se dochovalo do dnešních časů.
Hrad Helfenburk
Konojedy
Na zámku v Konojedech v severních Čechách objevil v roce 1729 páter Koniáš tisíce zakázaných knih, které posloužily jako důkaz proti majiteli panství hraběti Šporkovi, velkému odpůrci rekatolizace a zastánci náboženské tolerance. Jen o pár desítek let později Šporkovi potomci sídlo zbořili a na jeho místě vybudovali klášter katolického řádu servitů. Ani řeholníkům ale nesloužila stavba dlouho. Nedlouhé poté přišly josefínské reformy a klášter byl zrušen. A tak si ho rodina koupila zpět a upravila ho znovu na zámek. Jak to s památkou bylo dál, proč jí hrozila úplná záhuba a kdo se postaral o její záchranu, to všechno při její prohlídce zjistíme.
Konojedy
Bonsaje
V Číně kdysi pro obveselení císaře vytvářeli mistři zahradníci miniatury krajiny a k tomu potřebovali zmenšené stromy. Tak vznikla bonsaj. Příprava takové rekvizity ale vyžadovala roky. I proto je tahle práce dodnes v řadě zemí považována za umění. Okouzlila i Václava Nováka z Libochovic, který se bonsajím věnuje přes třicet let. Stejně letité jsou i jeho nejstarší výtvory. Často je začal tvarovat jako vzrostlé stromky a zmenšoval je ze všech stran. Prozradí nám, co všechno to obnáší. Kmen prochází vedle zmenšování taky procesem zestaření. Musí vypadat starší a opotřebovanější. Zásadní úpravu prodělávají samozřejmě i větve, aby jejich tvar dokresloval vzhled skutečných vzrostlých stromů. Zjistíme taky, kde můžete výtvory Václava Nováka i jeho kolegů vidět na vlastní oči.
Bonsaje
Porta Bohemica
Branou Čech se budeme toulat na severozápadě naší země. Porta Bohemica je doslova mystickým přírodním dílem. Labe si tu vyhloubilo cestu mezi skalními útvary. Porozhlédneme se po krásách kraje z výšky a zastavíme se i na Tříkřížovém vrchu. Lodníci plavící se na řece pod ním, prý vídali tajemné plamínky. Ty měly představovat prokleté duše, které ukončily svůj život skokem ze skály do Labe. Podle jedné verze to byly tři nešťastně zamilované sestry. Před skokem se údajně spolu svázaly copy. Podle další tu spáchala sebevraždu krutá velitelka loupežníků Alberta. Ta prý trýznila lodníky střelbou z luku. Ať to bylo jakkoli, tři kříže tu prokazatelně stojí od 16. století. Ale velmi významné tohle místo bývalo už v pravěku. Stálo tu totiž obrovské hradiště. Zajímavých míst však v soutěsce najdeme víc.
Porta Bohemica
Litoměřice
Litoměřice patřívaly k nejvýznamnějším městům naší země. A tomu taky odpovídalo množství honosných staveb. Řada z nich se dochovala dodnes a my se při jejich prohlídce můžeme přenést do doby největší slávy a bohatství. Několik architektonických památek najdeme i na náměstí, kterým se společně projdeme. Kdysi se jmenovalo Tržní, později Masarykovo či Hitlerovo, dnes Mírové náměstí. S rozlohou bezmála dvou hektarů patří k vůbec největším v Čechách. Ze všech čtyř stran ho obklopují měšťanské domy, které si dochovaly historický ráz. Přehlídce skvostných budov místní honorace vévodí pochopitelně stará radnice dokončená v roce 1539. Budova, v níž už přes sto let sídlí muzeum, je nejstarší renesanční v městském prostoru v celé naší zemi.
