Reportáže v regionech
Roudnice nad Labem
Roudnice nad Labem vyrostla pod památnou horou Říp na levém břehu řeky Labe. Bývala původně tržní osadou na důležité obchodní stezce, takzvané Lužické cestě. Městská práva získala už ve 12. století a obdobím největšího rozmachu pro ni byly časy, kdy v ní působil biskup Jan IV. z Dražic. Ten mimo jiné nechal v roce 1333 postavit most přes Labe, po Kamenném v Písku a pražském Juditině teprve třetí v Čechách. Tato památka se bohužel nedochovala, za třicetileté války ji pobořili Švédi. Mnohé další ale připomínají dlouhou místní historii dodnes a my si společně ty nejzajímavější prohlédneme.
Roudnice nad Labem
Mašťov
Historie Mašťova na Žatecku se začala psát už ve 12. století.Tehdejší majitel panství Milhost mladší se rozhodl proměnit ho v jedno z center duchovního života v Čechách. Chtěl v něm založit klášter cisterciáků. Nakonec ale městu k rozmachu pomohl rozvoj řemesel a obchodu. Podle výše odvedené daně se na začátku 15. století řadilo k největším v Litoměřickém kraji. Na zdejším zámku sídlily významné rody jako Šlikové, Štambachové, Mladotové nebo Ditrichštejnové, a všechny tu po sobě zanechaly nepřehlédnutelné stopy. Projdeme se mezi místními pamětihodnostmi a připomeneme si nejvýznamnější momenty, které ovlivnily život lidí ve městě.
Mašťov
Muzeum nostalgie Terezín
Pod pojmem kavalír si asi většina z nás představí čestného, velkorysého a charakterního muže. Tohle slovo pochází z francouzštiny a původně označovalo příslušníka vojenského jezdectva, tedy kavalérie. V přeneseném významu se ale dostalo i do architektury. V barokních pevnostech se tak nazývají speciální obranné prvky vnitřního opevnění. Několik se jich zachovalo i v Terezíně, který lze považovat za dokonalou vojenskou stavbu 18. století. V rámci projektu Terezín – město změny byl Kavalír s označením „dva“ kompletně opraven a dnes nabízí vyžití pro celou rodinu. Společně si ho prohlédneme.
Muzeum nostalgie Terezín
Kraslice Poulíčkových
S velikonočními kraslicemi bývala svázaná řada mýtů. Kupříkladu posvěcené barevné vejce přehozené přes dům údajně chránilo před živly. Pokud se koulelo kolem pole, zajišťovalo dobrou úrodu, a to snězené na Zelený čtvrtek zase pomáhalo od zimnice. Muselo být ale plné. Kraslice z vyfouknuté skořápky se coby dekorační předmět objevují až posledních zhruba sto let. Pro většinu z nás je jejich zdobení záležitostí jemných ženských rukou. Ale mezi výrobci kraslic byste našli i pětici pánů malířů. Rodinnou tradici kupříkladu udržují Pavel a Jakub Poulíčkovi, kteří se věnují batikování skořápek ostrožskými vzory. Prozradí nám, jak se k téhle zálibě dostali a jak jejich motivy vypadají.
Kraslice Poulíčkových
Vrbičany
Obec Vrbičany na Litoměřicku se po zabrání našeho pohraničí v roce 1938 stala poslední českou vesnicí, a tak tu fungovala celnice a hraniční kontrola. My se zastavíme na zámku, který si v roce 1786 nechal postavit František Karel Kressel. Projdeme si společně prostory, které v současné době procházejí rekonstrukcí.
