Reportáže v regionech
Čertí muzeum
Do nefalšovaného pekla vás pozveme v Úštěku. Zdejší Čertí muzeum v podzemních chodbách vytesaných do skály je unikátem nejen u nás, ale i v celé střední Evropě. Děti se úšteckých pekelníků bát nemusí, protože jejich dušičky jsou čisté, zato dospělí by měli podumat nad svými hříchy. Celé Luciferovo království se zrodilo v hlavě výtvarníka Jaroslava Stejného, který pak ke spolupráci přizval další kolegy z branže a pekelníci sem dorazili i ze zahraničí, dokonce třeba až z Mexika. V neobyklém muzeu jde z některých exponátů opravdu hrůza. Kdo by se nebál kotlů nebo čertovy koule, která odhalí nevěru. A nechybí ani pověstná váha pro hříšníky.
Čertí muzeum
Třebívlice
Jednou z nejslavnějších obyvatelek, a nejspíš nejslavnější vůbec, Třebívlic na Litoměřicku byla Ulrika von Levetzow. Velká pozdní láska básníka Johana Wolfganga Goetha se tady usadila nedlouho poté, co se rozhodla odmítnout jeho nabídku k sňatku. Nikdy se neprovdala, na třebívlickém zámku žila až do své smrti, je dokonce pochována na zdejším hřbitově. V bývalém sídle bylo vybudováno malé muzeum, které připomíná její život. Dozvíme se, že ráda vyšívala, zajímala se o přírodu, sbírala minerály a vytvářela herbáře, ale také například podporovala všechno nové. Její sadař například vypěstoval jabloň, jejímž plodům se říkalo granátová jablíčka.
Třebívlice
Vinařství na Litoměřicku
S vinnou révou máme všichni spojené především sluncem prozářené svahy jižní Moravy. Ale ani v Čechách není o vinařské úspěchy nouze. Jednou z oblastí, kde má vinařství dlouhou historii, je Litoměřicko. Hrozny se tam začaly pěstovat v časech Karla IV., který měšťanům k těmto účelům poskytl kopec Radobýl a městu svou bulou právo k výrobě moku z hroznů. Poté, co čeští panovníci přestali využívat litoměřický hrad, hodil se vinařům pro skladování úrody i výrobků. Pak se tu na čas usadil chmel a pivo, ale dnes už je hrad zase centrem vinařství. Je v něm umístěna expozice představující historii výroby lahodného nápoje nejen ve zdejším kraji a také řadu vinařských pomůcek.
Vinařství na Litoměřicku
Kouřící hora
Tajemně působí na kolemjdoucí vrch Boreč v Českém středohoří. I když ne po celý rok. V létě je docela nenápadný, pozornost začne poutat, když se teploty přiblíží k nule nebo slezou pod ní. To se pak začnou dít věci. Do dění vstoupí celá řada puklin na povrchu, které najdeme už na úpatí, ale i na zbytku kopce. Do nich se dostane studený vzduch, hornina ho uvnitř ohřeje, on pak stoupá vzhůru a divák získá pocit, že se z hory kouří. Zejména po ránu je pohled uchvacující, pro někoho možná i strašidelný, takhle nějak by přece mohla vypadat brána do pekla. Zajímavým a možná i kultovním místem hora Boreč bývala už v časech našich dávných předků. Svědčí o tom historický poklad nalezený v blízkosti vrchu krátce po skončení druhé světové války. Odpočíval tu už od obdobi mladší doby kamenné a obsahoval na svou dobu dokonalé nástroje.
Vrch Boreč
Litoměřickem na kole
S koly se tentokrát vypravíme na Litoměřicko. Zahrada Čech nabízí nejen spoustu ovoce a zeleniny, ale také téměř ideální krajinu pro cyklistiku. Odstartujeme v Litoměřicích, které si pak ještě na závěr naší cesty trochu blíž prohlédneme. Třeba místní parkány nebo podzemí. Nejdřív se ale zastavíme v Terezíně. Tamní pevnost sice spojujeme především s druhou světovou válkou, ale vyrostla už za Josefa II. Ten jí dal za úkol chránit před Prusy cestu z Prahy do Drážďan, ale taky dopravu po Labi. Povíme si i to, jestli uspěla. A zastavíme se rovněž u přívozu přes Labe v Nučničkách. Ten už hodně pamatuje, ale v padesátých letech tu místo něj přes vodu přejížděly spíš tanky.