Reportáže v regionech
Andělská Hora
Naší další zastávkou bude Andělská Hora na Karlovarsku. Hrad i městečko leží v úbočí hory a staly se také místy, kde filmaři zakotvili své štáby. Třeba slavná Balada pro banditu se natáčela právě tady.
Možná ale nevíte, že kostel Svaté Trojice je raritní – je postaven na půdorysu rovnostranného trojúhelníku.
Z hradního vrchu v Andělské Hoře jsou vidět vlastně kostely dva: ten, který je zasvěcen sv. Michaelu Archandělovi a dominuje náměstí, a pak ten menší, vystavěný mezi lety 1696 až 1712 podle plánů Giovaniho Baptisty Alliprandiho – poutní kostel, kolem něhož stály tři kaple.
Andělská Hora
Horní hrad
Hrad si přál mít vždycky, prošel jich mnoho, možná pro inspiraci. Sen si Pavel Palacký splnil, když si hrad koupil.
Ruina za půldruhého milionu vyžadovala rekonstrukci, rozsáhlou, stejně tak rozsáhlou, jako je celá stavba čítající přes stovku místností. Pětičlenná rodina jich obývá jen několik. Horní hrad na Karlovarsku totiž v Palackého koncepci slouží hlavně jako kulturní centrum. Založil i obecně prospěšnou činnost, sdružil kolem sebe stovky nadšenců – dobrovolníků, kteří mu hodně pomohli.
A kde to vlastně jsme? Ocitli jsme se v neogoticky upraveném Hauenštejnu, který obýval do druhé světové války rod Buquoyů. Pak v něm byla ubytovna, dětský domov, ale nakonec ho stát ponechal jeho osudu. Pavel Palacký ho tedy převzal v žalostném stavu, ale dnes už má větší část vyčištěnou, zabezpečenou a zastřešenou.
Horní hrad
Nové Hamry
Novoroční Toulavá kamera začne stylově, jen namísto klasického PF si zvolila RF. Jde o iniciály fotografa Ruperta Fuchse, nejslavnějšího rodáka z Nových Hamrů.
Jako sudeťák musel své rodiště opustit. A nejen on. Zmizela i typická stavení, domky a kapličky. Po půlstoletí se ale jeho zapomenuté fotky do Nových Hamrů na Karlovarsku vrátily.
A dokonce právě díky těmto snímkům vznikla naučná stezka připomínající památku ztracených domovů a taky skláře, který tady podle legendy v 16. století, prý s pomocí ďábla, jako první obarvil sklo na modro.
Naučná stezka Nové Hamry prochází částečně i obcí samou. Podíváme se na Památník ztracených domovů a využijeme toho, že hned vedle je torzo bývalé sklárny ze 16. století.
Druhá polovina naučné stezky nás dovede až k Hamerské kapličce, kterou podle pověsti nechal vyrobit chalupník a zaplatil zlatem, které našel pod víčkem své dýmky. Jen se připravte na větší výstup – vyplatí se ale: panoráma krušnohorské panenské přírody bude naší odměnou.
Nové Hamry
Karlovy Vary
Legenda říká, že za objevení pramenů, ke kterým vás zavedeme v následujícím zatoulání, může pes císaře Karla IV. Pronásledoval jelena, spadnul do vody a bylo to. Doputovali jsme do Karlových Varů a projdeme si karlovarské kolonády, které město proslavily. Mají chránit prameny léčivé vody a celá ta promenádní krása čítá dohromady přes půl kilometru.
Jejím duchovním otcem byl karlovarský lázeňský lékař, jehož jméno vám bude určitě známé. Šlo o Davida Bechera, který přišel s nápadem, aby potenciální pacienti chodili pít vodu přímo k vývěrům léčebných pramenů – jen tak lze totiž zaručit přísun co největšího množství kysličníku uhličitého. Proto se začaly nad prameny stavět ochranné stříšky či altány – koneckonců tak, jak je známe dodnes.
Nejstarší karlovarská kolonáda je kamenná, pojmenovaná podle mlýna stojícího tady ještě v 18. století – Zítkova kolonáda.
Karlovarské kolonády projdeme s Milanem Trnkou, ředitelem Správy lázeňských zdrojů a kolonád, a Stanislavem Bucharovičem, historikem Krajského karlovarského muzea. Mluvit se bude nejen o pramenech nebo kolonádě, ale i o tom, jak se město a místa v něm proměňovaly v čase.
Karlovy Vary
Jáchymov
A na závěr vás pozveme do českého města, jemuž vděčí Američani za označení své měny. Jedno z nejstarších českých měst najdete v Krušnohoří. Své brány nám otevírá Jáchymov.
Je toho dost, co bychom chtěli v Jáchymově vidět. Na hradu Freudenstein byla zřízena ražební místnost, kde se mince vyráběly. Šlo vlastně o královskou mincovnu. Kromě unikátních mincí, kterých se tu například v 16. století připravilo na tři miliony kusů, vám ukážeme i kamenný odvětrávací komín, vlastně jakási digestoř, jíž se odváděl nebezpečný kouř.
Pohnutým osudem pak město procházelo od 50. let minulého století. Politický lágr posloužil tehdy jako pracovní tábor pro nepohodlné a režimu neloajální občany – nic než pracovat a těžit uran pro Sovětský svaz jim nezbývalo.
Projdeme se i jáchymovskými podzemními štolami a přiblížíme vám i děkanský kostel svatého Jáchyma. Nezanedbatelnou roli sehrávala v městě vždycky i domovní znamení, některá z nich jsou neměnná už po pět staletí.