Reportáže v regionech
Zoo Tábor
Jednou z nejmladších zoologických zahrad je ta, kterou najdeme v Táboře. Vznikla v roce 2011, ale po několika letech jí kvůli zadluženosti hrozil konec. Naštěstí jejím obyvatelům přivedla náhoda do cesty zachránce, díky němuž můžou návštěvníci chodit obdivovat exotická i nám víc známá zvířata dodnes. Místní odborníci se zaměřují na ochranu ohrožených druhů, takže tu najdeme třeba vlky arktické, makaky jávské nebo zubry. V nedaleké budoucnosti by se tu mohli dočkat i zubřího mimina. Dozvíme se, co všechno tu zvířata mají k dispozici a zavítáme taky do farmy, kde na příchozí čekají ta, která bývala pro hospodáře v časech našich předků takřka nepostradatelná. V současnosti jsou ovšem pro mnohé zejména městské děti stejnou vzácností jako ta z dalekých končin.
Zoo Tábor
Gramofonové desky
Pavlu Neufusovi učarovaly už před desítkami let gramofonové desky. V éře socialistického Československa nebylo vůbec snadné sehnat zahraniční nahrávky. Nějaký čas pro ně chodil i na burzu. Na konci sedmdesátých let pak emigroval do Spojených států, kde svou sbírku hodně rozšířil, ani tam ale nedokázal získat všechny poklady, po nichž toužil. I tak se má čím chlubit. I proto po návratu do rodné země otevřel před několika lety v Táboře muzeum, kde jeho černé placky hrají prim. Prozradí nám, co všechno obnáší připravit nějakou výstavu, jak probíhá údržba starých kotoučů a společně si prohlédneme expozici, která připomíná jednu z legend hudební scény Franka Zappu. A dopřejeme si i kratičký výlet do historie záznamu zvuku.
Gramofonové desky
Božetice
Mlýnské kolo se v Božeticích na říčce Smutné točilo už v 15. století. Mouka se s jeho přispěním vyráběla až do konce druhé světové války, pak hluk utichl. Nedávno ale areál znovu ožil, proměnil se dokonce v trojmuzeum. Můžeme tu nahlédnout do oblasti zemědělství a dozvědět se, co všechno přecházelo tomu, než se obilí mohlo přivézt do mlýna. Pak si připomeneme, jak vlastně fungoval klapáč. A taky život na něm. Zakladatel muzea Zdeněk Stejskal o tom ví hodně, protože právě tady kdysi sloužila jeho babička a později i maminka. Proto má taky pro tohle místo už léta velkou slabost. Bude nás zajímat třeba to, proč bývali krajánci vítanými hosty a co všechno leckdy zvládli vedle pomoci panu otcovi. Nezapomeneme ani na pečení chleba. Božetická pekárna bývala vyhlášená.
Božetice
Bechyňka
Milovníky romantických výletů po kolejích potěšíme při návštěvě trati zvané Bechyňka. Vede z Tábora do Bechyně a byla první elektrifikovanou u nás. Před 113 lety byla opravdu velkou novinkou a důkazem obrovského technického pokroku. Budeme obdivovat historický motorový vůz EM 400, který sestrojil František Křižík. Nejen místní mu říkají Elinka. Dozvíme se, jak fungoval a taky to, jak se vyrábělo napětí pro provoz vlaků. Zmínku si zaslouží i rychlost vybudování dráhy. Od zahájení stavby uplynulo jen 14 měsíců a už se jezdilo. K unikátům patří i most nad řekou Lužnice, který měří 174 metrů. Ve výšce 20 metrů nad hladinou se tyčí od roku 1903. I díky němu se snadno dostaneme k řadě zajímavých míst, například k rozhledně Hýlačka.
Bechyňka
Stádlecký řetězový most
Pokud jste ještě nikdy neslyšeli o stádleckém řetězovém mostě, nenechte si ujít jeho prohlídku. Jedná se totiž o opravdový unikát, který byste jinde v Evropě hledali marně. Vyrostl v letech 1847 až 1848 v Podolsku, jeho vybudování bylo svěřeno známému podnikateli Vojtěchu Lannovi. Na svém původním místě vydržel až do napouštění Orlické přehrady. Pak byl rozebrán, zakonzervován a uložen. Po deseti letech pro něj odborníci našli nový domov. A tak postupně znovu vyrostl v obci Stádlec. Důkladně ho prozkoumáme, abychom věděli, v čem je vlastně výjimečný. Nosnou konstrukci stavby dlouhé víc než 147 metrů a široké bezmála metrů sedm tvoří čtyři řetězy spojené do dvojic.
