Reportáže v regionech
Vánoční kapři z Blatné
Kapříci na náš vánoční stůl putují především z jihu Čech. Nejznámější jsou ti třeboňští, ale v kraji najdeme i další vyhlášené rybníkářské a rybářské oblasti. Jednou z nich je Blatná a její okolí. I tady se na stavbách rybníků podílel slavný Jakub Krčín, nicméně hodně jich tu bylo například už v časech Karla IV. Malý historický výlet doplníme o zajímavosti z kuchyní našich babiček. Ve starých kuchařských knihách najdeme mnohé neobvyklé úpravy. Hospodyňky často naši nejoblíbenější rybu zpracovávaly na sladko. Často zapomenuté recepty zajímají i pana Josefa Maška, který sbírá staré kuchařské knihy a také domácí sešity paní a dívek.
Kapr z Blatné
Perníčky Julie Chadimové
Paní Julie Chadimová ze Strakonic patří k těm hospodyňkám, jejichž domácnost s blížícími se vánočními svátky provoní kromě jehličí a purpury také skořice, hřebíček a badyán. Ano, budeme péct perníčky. A taky zdobit. Sněhobílá poleva nanášená natřikrát vytváří na voňavých perníčcích nejrůznější ozdoby. A zajímavé jsou také spékané tvary. To pak vznikne strom nebo dokonce celá vesnička. Paní Chadimová přidá také několik zajímavostí z historie perníkářského řemesla. Připomeneme si, že první perníkáři k nám přišli nejspíš z Norimberku už ve 13. století a povíme si také o tom, jak své dobroty vyráběli.
Perníčky Julie Chadimové
Strakonický hrad
K chloubám Strakonic patří také hrad vybudovaný už ve 13. století. O jeho stavbu se zasloužil rod Bavorů ze Strakonic, kteří se těšili přízni královského dvora. O několik století pak Jan z Rožmberka inicioval renesanční přestavbu šlechtického sídla. My si prohlédneme například věž Rumpál. Své jméno dostala podle rumpálu, kterým byli vězni spouštění do zdejší hladomorny. Dnes slouží hlavně jako rozhledna. Po zdolání bezmála stovky schodů mohou návštěvníci při dobrém počasí dohlédnout až na šumavské vrcholky. Nezapomeneme ani na černou kuchyni, která byla objevena při nedávné rekonstrukci hradu.
Strakonický hrad
Strakonice a dudy
Tradice dud a dudáků ve Strakonicích inspirovala Josefa Kajetána Tyla při tvorbě hry o švarném dudákovi. Říká se, že předlohou mu byl skutečný příběh, ale jestli je to opravdu tak, to se sotva dozvíme. Mnohem jistější je, že první zmínky o dudách jsou staré už tisíce let. Tehdy ale byl oblíbený hudební nástroj určitě jednodušší než dnes. Faktem je i to, že jednou za dva roky se právě ve Strakonicích sjíždějí dudáci z celého světa na mezinárodní festival. Při něm se můžete nechat okouzlit krásnou hudbou, ale také zavítat do expozice dudám věnované, kterou najdete na strakonickém hradě.
Strakoničtí dudáci
Radomyšl
A na jihu budeme i končit naše toulání s kamerou. Konkrétně v Radomyšli. Historický městys se nachází 7 kilometrů od Strakonic směrem na Blatnou. Městský znak Radomyšl obdržela už roku 1605 za vlády velkopřevora Matouše Děpolta z Lobkovic. Má podobu bílé orlice v červeném štítě se zlatou zbrojí a korunou, se zlatou pružinou přes prsa a křídla. Nad její hlavou je umístěn maltézský kříž.
Bohatá historie městyse sahá až do pravěku. Archeologický výzkum prokázal osídlení sahající do 5. století našeho letopočtu. V samém centru obce bylo odkryto rozsáhlé pohřebiště, pocházející z dob osídlení prvními Slovany ve 12. století. Od 14. století byla bohatá historie obce neodmyslitelně spjata s řádem Maltézských rytířů. První písemná zmínka o Radomyšli je z roku 1284, kdy byla obec zmiňována jako majetek panského rodu Bavorů ze Strakonic. V roce 1998 byl Parlamentem České republiky obci udělen prapor. Tolik jen v kostce z historie.
My se ale vypravíme třeba na místa, kde byla uložena hlína z Jeruzaléma. Ve 12. století zde žili předchůdci Radomyšláků, tedy poměrně velká skupina lidí, kteří se pravděpodobně zúčastnili druhé křížové výpravy s velmožem Bavorem ze Strakonic. A o tom svědčí velice zajímavé znaky na náhrobnících – raritní v celé České republice. Renesanční tváří Radomyšle byl maltézský převor Mikuláš Křížek, který celou Radomyšl přestavěl a postavil zde první variantu poutního chrámu sv. Jana Křtitele. A slovo dostanou i místní baráčníci.