Reportáže v regionech
Dřevěné hračky
Hračky, které v zimních měsících vyřezávali šumavští hospodáři ze dřeva svým dětem, bývaly hodně oblíbené. Pak ale takřka upadly v zapomnění. Naštěstí tuhle tradici před čtyřmi desítkami let obnovil Jiří Drhovský ze Zvěrkovic u Temelína. Vyučil se dřevomodelářem a jeho šikovnosti si všimli i v Ústředí lidové umělecké výroby, kde se snažili udržet při životě mizející řemesla. Vyzvali ho, aby se ujal záchrany tradičních hraček ze Šumavy, konkrétně těch, které vyráběl rod Kantorů z Vlkonic. A tak se v jeho dílně rodí třeba koníci ze smrkového dřeva, ale taky různí myslivci, vojáčci nebo ptáčci s píšťalkou. Na své si tu ale přijdou i malé slečny, pro které vyrábí například nábytek do pokojíčků pro panenky. Se svými výrobky slaví úspěch doma i ve světě.
Dřevěné hračky
Velikonoční pečení
Ke svátkům jara patří odnepaměti i kynuté pečivo. Nejznámější jsou klasické mazance, ale z jednoduchého těsta leckde připravují třeba jako symbol jara ptáčky. A zapomínat bychom neměli ani na tradiční jidášky. Tohle pečivo má připomínat Jidášovu zradu Krista. Najdeme v něm ale řadu dalších symbolů. Některým bývá připisována i magická moc. Základem jsou různé ochranné, tedy kupříkladu kruh, spirála, ležatá osmička, sluníčka, žebřík do nebe. Nejen takové kousky nám přichystá Ivana Stará, za kterou se vypravíme do jihočeských Netěchovic. Při pečení se dozvíme mimo jiné to, proč naši předci mazali pečivo medem nebo sypali mákem? A taky zjistíme, z čeho všeho se připravovala takzvaná hlavička, která na svátečním stole v tomhle kraji rovněž nemohla chybět.
Velikonoční pečení
Korálkové ozdoby
Ozdoby vyráběné ze skleněných perliček známe snad všichni. Rády je měly už naše prababičky a v mnoha rodinách se dědí z generace na generaci. Příběh těchto ozdob se začal psát v Jizerských horách a v Podkrkonoší, kde lidi po chalupách navlékali korálky na šňůru. A z těch, které jim doma zůstaly, pak vytvářeli ozdoby. My se vydáme za dámou, kterou okouzlily natolik, že se rozhodla je sbírat. Alena Gondeková z jižních Čech jich ve své kolekci, zaměřené především na období 1. republiky, má už kolem pěti set. Našli bychom mezi nimi i řadu unikátů, dopravní prostředky 30. let, kousky pro slavné Expo v Bruselu 58 i další unikáty. Dostává se k ní i řada poničených kousků a ona je opravuje.
Korálkové ozdoby
Hvězdárna České Budějovice
Českobudějovická hvězdárna letos slaví osmdesáté narozeniny. Její příběh se ale začal psát už o deset let dřív. Tehdy totiž místní nadšenci založili společnost, jejímž cílem bylo vybudovat zařízení, odkud by bylo možné sledovat oblohu, ale kde by se návštěvníci dozvěděli taky vše podstatné o vesmíru i astronomii. Časem přibylo planetárium a navíc observatoř na Kleti. Zahledíme se ke hvězdám dalekohledem, který pamatuje otce zakladatele, a dozvíme se, co všechno tu zájemcům nabízejí dnes. Minout nemůžeme ani světové úspěchy zdejších astronomů. Ti objevili spoustu nových planetek, kterým dali jména podle našich významných osobností a míst. A věnují se taky zpřesňování drah Zemi nebezpečných planetek.
Hvězdárna České Budějovice
Zpracování lnu
Právě podzim a zima byly časem, kdy se naši předci po staletí věnovali zpracování lnu. V chalupách se o přástkách točily kolovrátky, klapaly stavy. Jedla se přitom jablíčka, kyselé zelí a další pokrmy proti zaprášení plic. Zpívalo se, povídalo a tu a tam se dokonce domluvila i nějaká svatba. Co všechno bylo zapotřebí udělat, než se pak nevěsta mohla pochlubit látkami na cíchy, ručníky a další výbavu, nám prozradí manželé Lenka a Jan Limovi z Vltavotýnska. I v době moderních strojů se snaží udržovat při životě řemeslo přadlen a tkalců a všem zájemcům ho předvádějí. I my se tedy dozvíme, na co všechno hospodáři len využívali, jak ho máčeli a sušili a jak z něj pak vznikaly nitky a textilie.
