Reportáže v regionech
Národní den železnice v Českých Budějovicích
Vyrazíme taky na výlet do Českých Budějovic, kde se už o příštím víkendu koná oslava Národního dne železnice. A vydáme se tam, jak jinak, než vlakem. Připomeneme si při té příležitosti historii zdejší trati. Prvním vlakem, který přijel na českobudějovické nádraží byl v roce 1868 parní z Plzně a dofuněl na nádraží, které se nedochovalo, protože bylo za války vybombardováno. To dnešní se může pochlubit nádhernými secesními štuky i mozaikami s typickou jihočeskou tématikou. Vlaky sem cestující vozí hned z pěti směrů. Takzvaný Jižní expres tudy míří do rakouského Lince po nejstarší železniční trati u nás.A prozradíme vám samozřejmě i to, jaký program vás příští týden při velké železniční slávě čeká.
Národní den železnice v Českých Budějovicích
Výrobce dud Miroslav Štecher
Když psal Josef Kajetán Tyl svého Strakonického dudáka, byly mu předobrazem bouřlivý život a příběhy jihočeských dudáků, kteří putovali krajem. Ti bavili své posluchače a nosili po vsích čerstvé novinky z cest. Kdo ví, proč se vlastně tomuto nástroji říká nástroj králů i žebráků. Na konci 19. století měl namále, ale naštěstí v propadlišti dějin nezmizel a stal neodmyslitelnou součástí jihočeské kultury. V podobě, jak ho známe dodnes. Tedy se dvěma měchy. Jedním z těch, kdo zasvětil dudám svůj profesní život, je jejich výrobce a hudebník Miroslav Štecher z Českých Budějovic.Nechá nás nahlédnout do své dílny a taky prozradí, co je na výrobě nejtěžší.
Výrobce dud Miroslav Štecher
Holašovice
Jedinou naší vesnicí, která se zařadila mezi světové dědictví UNESCO, jsou jihočeské Holašovice. Za prestižní ochranu a zájem turistů z celého světa vděčí především své návsi. Tu zdobí 23 statků vybudovaných ve stylu takzvaného selského baroka. Osud obce ale rozhodně vždy nebyl tak pohádkový, jak by se podle vzhledu stavení mohlo zdát. V 16. století téměř všichni její obyvatelé podlehli morové epidemii. Na pozvání mnichů z Vyšebrodského kláštera sem pak přišli noví z německých zemí. Jejich jazyk se tu střídal s češtinou. V 19. století se vesnici dařilo. Vzkvétala, sedláci bohatli a mohli své statky zvětšovat i náramně zdobit. Do některých nahlédneme a jejich obyvatel se zeptáme, jak se v takové pohádkové obci žije.
Holašovice
Komařice
K velmi starým jihočeským obcím patří Komařice. První zmínka o nich se v Zemském archivu objevila v souvislosti s rokem 1278, tedy před 740 lety. Už zdálky upoutá její návštěvníky zámek. V roce 1414 tu vyrostla tvrz, kterou o 150 let později proměnili Kristýna Dráchovská a Jiřík Kořenský z Terešova v zámek. O rozmach obce se zasloužili i cisterciáci z Vyššího Brodu. Ti tu vybudovali zelinářskou zahradu a pěstovali v ní první salát v Čechách. V oranžérii pak například fíky. A na věž zavěsili zvon, který hlásil čas a všechny dobré a smutné zprávy až do války. Pak byl zrekvírován a časem ho nahradil menší. Ten se ovšem při opravě ke konci minulého věku ztratil. Zdejší obyvatelé se ale postarali o to, aby se ve věži rozhoupal jeho nástupce. Poslechneme si ho.
Komařice
České Budějovice
K chloubám Českých Budějovic patří kašna se Samsonem. Už od první poloviny 18. století. Pro vodu se k ní dávno nechodí, ale v její blízkosti se stále pořádají trhy, zábavy a další akce. Do půvabné fontány přitékala životodárná tekutina z Vltavy a později z čistší Malše dřevěným potrubím. Cestou jí pomáhala vodárenská věž. Ani ta dnes svému původnímu účelu neslouží. Zato je oblíbeným výletním cílem, který překvapí i mnohé místní. Pořádně ji prozkoumáme taky my. Zjistíme, jak fungovala a nezapomeneme se z výšky porozhlédnout po jihočeské metropoli.
