Reportáže v regionech
Koněspřežka
Vlakem zvaným Pendolino jste možná už měli možnost svézt se. My vás ale v první reportáži posadíme do jiných luxusních sedaček. Pro cestu z Českých Budějovic do rakouského Lince jsme si dnes vybrali koněspřežku. Ta totiž spojila obě tato města už v polovině 19. století rychlostí, která se zdála tehdy neuvěřitelná. Jen považte, čtrnáct hodin a byli jste v Linci! My se projdeme po trase jihočeského úseku tehdejší císařské královské koněspřežky a zastavíme se v každé stanici, která je něčím zajímavá, a připomeneme si něco z historie tohoto spřežení.
Koněspřežka
Černá věž
Skončíme ve výškách nadzemských. V jihočeské metropoli Českých Budějovicích jsme vyšlapali na dvaasedmdesát metrů vysokou Černou věž. „Budějčáci“ si ji postavili, když se jejich městu vedlo opravdu dobře a prosperovalo z těžby nerostů i dřeva. Začali stavět v roce 1550, stavěli poctivě i dlouho, celých sedmnáct let. Ale výsledek stojí za to. I ten výhled do okolí. A víte, proč se věži říká Černá? A jak se říká průvodci a správci věže? Jestli se to chcete dozvědět, pak se určitě dívejte, Jan Vančura a jeho přátelé vám to rádi prozradí.
Černá věž
Vory
Trochu víc mokré bude naše druhé toulání. Společně si totiž sjedeme Vltavu. Ovšem pozor. Ne na lodi nebo na člunu, jak byste možná čekali, ale na voru. Ty se po Vltavě proháněly už od 14. století. První spolehlivá zmínka o nich pochází z roku 1316 a největší slávu zažívaly v 19. a 20. století. Tehdy se plavily až do Německa. Labutí píseň si pak vltavští plavci společně zazpívali v září roku 1960, kdy svůj poslední vor zakotvili před rozestavěnou orlickou přehradou.
Vory
Výroba dřevěných hraček
O dnešních moderních hračkách se našim rodičům a prarodičům, ale vlastně i nám se ani nesnilo. A taky jsme asi všichni nebyli tak nároční a vybíraví, jako dnešní děti. Ale s tím už zřejmě nic nenaděláme. V následujících minutách se přesvědčíme o tom, že i staré dřevěné hračky mají své kouzlo. Vyrábí je pan Jiří Drhovský od Týna nad Vltavou.
Výroba dřevěných hraček
Rod Buquoyů
Jak jsme slíbili, začneme na jihu Čech, v Nových Hradech a jejich hradu, který patří do skupiny nejstarších šlechtických sídel v zemi. Ve své dlouhé historii byl nejednou dobyt či vypálen a zase znovu a znovu obnovován. Určitě nejvýznamnější stopu tu zanechal rod Buquoyů, za jejichž vlády hrad dosáhl největšího rozmachu.