Reportáže v regionech
Železniční muzeum
Železniční muzeum Lužná hledejte na Rakovnicku. Vystavěno je v prostorách bývalé výtopny společnosti Buštěhradské dráhy. Tehdejší výtopna Lužná – Lišany patřila do sítě základen pro provozní ošetření lokomotiv. S postupem doby a nástupem motorových lokomotiv se snížil význam depa a nakonec jej železničáři v polovině devadesátých let přestali využívat. Vyklizené depo však neuniklo pozornosti fandů železniční nostalgie.
Není divu, hala z osmdesátých let se přímo nabízela k využití pro další aktivity. Proto se krátce po zastavení železničního provozu začali do prázdného areálu stěhovat členové různých spolků, kteří začali koleje depa plnit lokomotivami a vozy v různém stavu destrukce. V roce 1997 zde zahájil činnost spolek zabývajících se historií železnic.
V červenci roku 1999 převzaly provoz muzea České dráhy. Exponáty, autentické, zajímavé a velké, tvoří převážně parní lokomotivy, osobní a nákladní vozy z různých období a v krytých expozicích spatříte nejrůznější předměty z historie železnic.
Železniční muzeum
Křivoklát
Zamířili jsme k jednomu z nejznámějších a nejnavštěvovanějších českých hradů – na Křivoklát. Ten fascinoval nejen svou polohou, ale i významem, a nejen panovníky, ale i třeba umělce, vzpomeňme třeba Karla Hynka Máchu. Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století.
Za panování Přemysla Otakara II. vznikl rozsáhlý, velkolepý královský hrad, jenž byl výrazně přestavěn Václavem IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským.
Křivoklát byl několikrát těžce poškozen požárem. Stal se obávaným vězením a jeho význam prudce poklesl. Romantismus 19. století a zejména majitelé hradu Fürstenberkové, kteří hrad drželi až do roku 1929 přivedli hrad k záchraně jeho restaurováním.
Křivoklát
Vikingové
Ve Skandinávii mezi 8. až 11. stoletím žili Vikingové. Protože ale Toulavá kamera spřádá své cesty toliko po krajích českých, moravských a slezských, zůstaneme i my v zemi české. Konkrétně v Novém Strašecí. Díky skupině Midgard, což z překladu severské mytologie znamená Země lidí, se dozvíme, jak žili a čím se bavili severští válečníci. Členové Midgardu se snaží oživit dávnou historii a s ní spojený skutečný život. Třeba tím, že podávají tehdy běžná jídla.
Vikingové
Výroba františků
Vánoce si mnoho z nás může spojovat s vůní pečeného cukroví. V Roztokách u Křivoklátu potkala Toulavá kamera manžely Matějkovy a dozvěděla se, že u nich to voní jako o Vánocích pořád. A to ne proto, že by pekli a pekli. Tím důvodem je jsou františkové – kuželovitá černá vonítka používající se na vykuřování kostelů. Základem je kvalitní lipové dřevo, říká pan Matějka… a vy dál uvidíte sami, jak takové františky vznikají.
Výroba františků
Skryjská oblast
Joachima Barranda pozvali majitelé křivoklátského panství, aby jim pomohl s vybudováním koněspřežné železnice. Barrand tedy dorazil do obce Skryje, nejdřív sice jako pedagog, ale protože se mu nabídka podílet se na stavbě koněspřežky líbila, pustil se do práce. Jenže to by skryjská oblast nesměla být bohatá na různě zkameněliny trilobitů, které pak obrátily archeologovi život. Celá oblast je dnes Chráněným krajinným územím se Skryjskými jezírky.