Reportáže v regionech
Hrnčíř Petr Volf
Petru Volfovi učarovalo jedno z nejstarších řemesel – hrnčířina. Kameninu, kterou používaly hospodyňky v kuchyni běžně ještě na počátku 20. století, vypaluje pěkně postaru, ve velké kasselské peci. Pustil se také do výroby kachlových kamen. Ta bychom našli na řadě hradů a zámků, ale třeba také v čáslavském muzeu. V Hamousově statku ve Zbečně zase můžeme obdivovat jeho pícku, repliku té, která tu kdysi opravdu stávala. A v muzeu v Novém Strašecí se dokonce pyšní zmenšenou kopií pece keltské, samozřejmě také z dílny Petra Volfa.
Hrnčíř Petr Volf
Cyklostezka Louštín
Trochu do těla si dáme při projížďce naučnou cyklostezkou na Louštíně nedaleko Rakovníka. Odměnou za trochu námahy nám bude krásný výhled na křivoklátské lesy. Krásnější prý snad jinde ani nenajdeme. Prohlédneme si také příkopy a zbytky náspů, které tu zbyly po starém hradišti. Přečkaly víc než dva a půl tisíce let. Naši průvodci nám nabídnou také několik pověstí, jedna z nich říká, že pod kamenem pojmenovaným Babinský se dosud ukrývá poklad slavného loupežníka. A zastavíme se i v nedalekých Krušovicích – v muzeu pivovarnictví.
Cyklotrasa Louštín
Čechův mlýn
Mlýn na elektrický pohon, historicky první v celém Československu, navštívíme na Berounce. V Čechově mlýně ve Šlovicích začala mlýn pohánět elektřina už v roce 1911. A mlýn pak začal elektřinou zásobovat i několik sousedních obcí. Čechovi ve svém mlýně vyrábějí elektřinu s malými přestávkami dodnes. A současný majitel navíc v mlýně vybudoval elektroskanzen. Jsou v něm k vidění staré přístroje, generátory, pojistky a další předměty z časů, kdy sem do kraje jezdíval a se strýčkem dnešního majitele rybařil i slavný spisovatel Ota Pavel.
Čechův mlýn ve Šlovicích
Mutějovice
Mutějovice na rozhraní středních a západních Čech proslavilo zelené zlato, tedy chmel. Ještě nedávno celou vesnici obklopovaly chmelnice. Vesnice díky nim patřila k bohatším a místní si už ve druhé polovině devatenáctého století mohli stavět rozlehlé statky. Všechny vyrostly z opuky, která se lámala nedaleko. A i když se chmelu už ani zdaleka tak nedaří, statky se dochovaly a jsou ozdobou Mutějovic dodnes. Nahlédneme do jednoho z nich a porozhlédneme se také po okolí. Zastavíme se třeba u Čertova kamene. Kdysi s ním prý chtěl pekelník doletět do Říma, ale upustil ho právě u Mutějovic.
Mutějovice
Cyklostezka Slabce
Na kole a možno i pěšky pak vyrazíme na Křivoklátsko. Nejdřív do rodiště maminky Jana Nerudy – do Slabců a pak do okolí Skryjí, kde Joachim Barrande hledal trilobity. Co měli ti dva společného? Oba se potkali. Barbora Nerudová vedla Barrandovi přes třicet let jeho staromládeneckou domácnost. A když „monsiňór“ přinesl domů prvního trilobita, šupla s ním „Babette“ do smetí. Naštěstí pak fosilii našla, vyhrabala. Kdoví, nebýt toho, možná by s tím svým „sběratelstvím“ slavný Francouz vůbec nezačal. Do Slabců se dá dojet po cyklotrase z Krakovce – po devíti kilometrech v sedle stavíme u malebného zámečku.
Barbora Nerudová se narodila ve Slabcích 3. července 1795 jako čtvrté z devíti dětí zednického mistra Petra Leitnera a jeho ženy Františky, ve Slabcích prožila celé své dětství a mládí. Jezdíval sem pak z Prahy i samotný Jan Neruda, domek jeho prarodičů už ale nenajdete. My ale jedeme dál – k Berounce. Týřovické skály oznamují, že vstupujeme na území skryjsko-týřovického kambria – tedy do pravého ráje skalníků – hledačů trilobitů. Barrande tady sice vyměřoval původně křivoklátskou železnici, ale přitom objevil bohatá naleziště zkamenělin trilobitů, kteří obývali zdejší kraj, tehdy ještě dno mořské, před pěti sty miliony let. Trilobiti mu učarovali natolik, že opustil povolání stavebního inženýra a dal se právě na dráhu hledače trilobitů a především vykladače jejich osudů a jejich historie.