Reportáže v regionech
Kounovské kamenné řady
Kounovské kamenné řady bývají nazývány nejzáhadnějším místem u nás. Řady různě velkých kamenů, z nichž nejdelší měří víc než tři stovky metrů, vedou takřka přesně od severu k jihu. Poprvé zvláštní uskupení kamenů objevil a popsal mladý kounovský učitel Antonín Patejdl. Krátce poté se objevily první teorie o tom, jaký smysl řady měly a kdy vlastně vznikly. Postupem času se ustálily výklady dva. První z nich přisuzuje řadám funkci pradávné observatoře, druhý je o hodně prozaičtější. Považuje kameny za hranice políček, která kdysi na vrchu Rovina, na kterém řady najdeme, opravdu bývala, ale nikdo zatím přesně nedokázal určit kdy a jak byla ohraničena. Odborníci pátrají dál, milovníci tajemna dávají prostor fantazii.
Kounovské řady
Nové Strašecí – Keltové
Za tajemnými Kelty se vypravíme do muzea v Novém Strašecí. Doklady o jejich osídlení najdeme po celých Čechách, ale právě na Novostrašecku bylo velmi významné. Tamní obyvatelé jako první začali používat švartnu. Vyráběli z ní korálky a další předměty, které dokázali vyhladit tak, že vypadaly skoro jako černé sklo. Zájem o ně byl v celé Evropě. V expozici muzea se o Keltech dozvíme podstatně víc. Narazíme tam například na opukovou hlavu Kelta, prý nejkrásnější v celé Evropě, a připomeneme si i to, jak naši dávní předci žili a co jedli. A abychom nebyli jednostranní, vydáme se alespoň na chvíli i po stopách Slovanů, kteří mají v muzeu v Novém Strašecí také svou expozici.
Nové Strašecí - Keltové
Hrnčíř z Mutějovic
Jiří Duchek se vyučil kuchařem, ale před dvaceti lety mu učaroval hrnčířský kruh. Nejen, že začal vyrábět keramiku, ale dokonce se přestěhoval mimo Prahu a v Mutějovicích na Rakovnicku, kde se usadil, vybudoval vedle dílny také galerii. Při práci používá staré technologie, které už upadly takřka v zapomnění a často se nechává inspirovat pro nás exotickými a hlavně historickými motivy. Například asijskou či keltskou kulturou. Neobvyklé je i vypalování, na které používá pec vytápěnou dřevem. A na ojedinělosti přidává jeho výrobkům i zvláštní povrchová úprava. Pokud byste měli chuť prohlédnout si různé misky, šálky a další keramické předměty na vlastní oči, poradíme vám, kde byste měli příležitost.
Hrnčíř z Mutějovic
Skryje
Skryje na Rakovnicku proslavil zejména slavný francouzský přírodovědec Joachim Barrande. V okolí našel množství zkamenělin z období nejstarších prvohor. Ty mu prý učarovaly natolik, že se z inženýra proměnil v paleontologa. A ve Skryjích si najímal pomocníky pro hledání ve skalách. I díky němu se místní pyšní velmi cennou sbírkou trilobitů a dalších zkamenělin, které si můžete prohlédnout v Památníku Joachima Barrandeho. Ve Skryjích si ale na své přijdou i ti, kteří přírodovědu v lásce příliš nemají. Některým se bude líbit zejména soubor staveb lidové architektury z 18. století, který zdobí náves. A další návštěvníky určitě nadchne okolní příroda nebo nedaleký hrad Týřov.
Památník Joachima Barranda
Parní vlaky
Parním lokomotivám ve službách naší železnice odzvonilo už v osmdesátých letech minulého století, čas od času se ale na kolejích některý historický exemplář objeví. Než vyrazí na cestu, je pořeba ho pořádně roztopit, což zabere několik hodin. Pokud byste se chtěli vypravit na delší cestu, musíte počítat s velkými zásobami uhlí a také s dostatečným množstvím vody. Když parní lokomotiva Albatros jezdívala do Bratislavy, vozila s sebou uhlí na 500 kilometrů a vodu musela cestou doplňovat. Dnes takhle dlouhé cesty parním lokomotivám už nehrozí, vozí spíš turisty na výletních tratích. Vyrazit na romantickou cestu můžete už o velikonočním víkendu. Směr? Třeba železniční muzeum v Lužné, kde začíná nová sezóna.