Reportáže v regionech
Pečení cukroví
Možná už se pomalu připravujete na pečení vánočního cukroví a dalších svátečních dobrot. Nasát tu správnou atmosféru můžete v muzeu v Jesenici na Rakovnicku, kde právě probíhá výstava nazvaná výstižně Formy, formičky a tvořítka. Připomeneme si na ní nejrůznější slavnostní chvíle roku, ke kterým patřily různé sladkosti. Takže začneme samozřejmě koblihami, které nemohly chybět při masopustních veselicích. Pozornost si zaslouží i perník, i když patřil k dobrotám poměrně nákladným a nějakou dobu trvalo, než se z perníkářských krámků přesunul taky do venkovských chalup. A drahé byly i formy na jeho pečení. Zapomenout nemůžeme ani na nádoby na tvarování másla nebo na formy bábovkové. A abychom ten nápor sladkého trochu zmírnili, zastavíme se ještě v další muzejní expozici – staré lékárně.
Pečení cukroví
Muzeum Splněný sen
V Pavlíkově nás čeká Splněný sen. Tak své muzeum motocyklových veteránů pojmenoval Ivo Šarlingr. Už od dětství sledoval tátu, jak opravoval motorky i dědu kováře. Hodně se přiučil a dnes proto dokáže vracet svým veteránům dávno zašlý lesk. V jeho motocyklovém ráji najdeme celou řadu pokladů. Třeba stroj, na kterém jezdili medvědi ve filmu šest medvědů s Cibulkou. Dozvíme se, jak byl pro jízdu huňáče uzpůsobený. Těšit se ale můžeme i na další unikáty. Například na motocykl, který byl vyroben pro vatikánskou gardu, na stroje, které se proháněly počátkem dvacátého století za velkou louží, ale také na autoškolu nebo spíš motoškolu. K té nám pan Šarlingr přidá i historku o tom, jak tehdy výuka probíhala a co patřilo k nutnému vybavení učitele.
Muzeum Splněný sen
Řezbář a pivní stezka
Libor Daenemark měl prodle rodinné tradice být nejspíš lékařem, ale už jako malému klukovi mu učarovala práce se dřevem. A v dospělosti si splnil svůj sen a stal se řezbářem. Tahle profese se ale před čtyřmi desítkami let nikde neučila, tak se musel učit sám. V jeho dílně se rodí malé figurky i velká díla. Vyřezal například loutky pro představení rakovnického divadla. A protože to byly vesměs záporné postavy, a ty se podle něj tvoří líp, moc si to užil. Rád tvoří taky betlémy a i na nich je vidět jeho osobitý přístup. Nedávno pak s keramikem Jiřím Duchkem udělali radost všem pžíznivcům pěnivého zlatavého moku nejen na Rakovnicku. Dali vzniknout takzvané Pivní naučné stezce, která představuje historii i technologii výroby piva v regionu. Má deset zastavení a na každém vás čeká dřevěná skříňka plná figurek.
Řezbář a pivní stezka
Matějovy františky
Křivoklátsko bývalo rájem uhlířů. A když tomuhle řemeslu začala zvonit hrana, pustil se jeden z jeho milovníků alespoň do výroby klasických vánočních františků. Pavel Matějka nám dovolil nahlédnout pod pokličku a my se tím pádem dozvíme, jak se malé černé kužely rodí. Leckoho možná překvapí, že to trvá docela dlouho. Na začátku je lipové dřevo, které ovšem musí pan Matějka čtyři roky nechat sušit, aby ho mohl použít. Pak ho teprve může našoupat do pece a nechat zuhelnatět. V peci se topí zhruba 20 hodin, dalších 4-5 dnů je ale potřeba k chladnutí. A pak přijde to nejdůležitější. K mouru z lipového dřeva se přidá kadidlo, směs se pěkně promíchá a pak se vyklápějí bábovičky. I ty musí pořádně vyschnout. A teprve pak se mohou vydat na cestu k nám.
Matějovy františky
Hrad Křivoklát
Křivoklát patří k nejznámějším českým hradům a je spojený s nejvýznamnějšími panovníky našich dějin. Vybudován byl kolem roku 1230. Po Přemyslovcích ho využívali Lucemburkové. Ten nejznámější z nich, Karel IV., ale poněkud nedobrovolně. V dětství tu byl vězněn, takže není divu, že mu hrad moc k srdci nepřirostl. Velké oblibě se naopak těšil u jeho syna Václava IV., který na Křivoklátě pobýval velmi rád a dokonce se postaral o jeho velkolepou přestavbu. Ústup ze slávy hrad zažil za Habsburků, tehdy se dokonce stal obávaným vězením. Rudolf II. tu například uvěznil slavného magistra Kelleyho za to, že nedokázal vyrobit elixír mládí ani zlato. Projdeme si společně hradní prostory, z nichž k nejzajímavějším patří Rytířský sál, druhý největší pozdně gotický sál ve střední Evropě.